Jen málo věcí je v chladných dnech příjemnějších než horká koupel. Ovšem jakou teplotu by voda ve vaně měla mít - to je předmětem žhavých diskusí už od dob dávného Říma. Vyřešit je se rozhodla dermatoložka Melissa Piliangová z Clevelandské kliniky, která došla k závěru, že 44 stupňů Celsia je onou magickou hodnotou.
Zatímco z kohoutku může téct voda horká až 60 stupňů Celsia, většina lékařů doporučuje nastavení domácích bojlerů na teplotu těsně pod 50 stupňů, aby se předešlo opaření.
A optimální teplota na spláchnutí špíny a každodenních bakterií je podle doktorky Piliangové 44 stupňů Celsia - a méně. "Voda ve vaně by měla být pocitově teplá, ale ne nepříjemně horká," radí.
Epidermis, tedy svrchní část kůže, má vnější lipidovou vrstvu, která organismus chrání. "Právě ona drží špatnou vodu a bakterie venku, dobrou vodu uvnitř a uchovává pokožku vláčnou a hydratovanou," vysvětluje Piliangová. Tuto ochrannou vrstvu přirovnává k vrstvičce másla na noži. Když ho podržíme pod studenou vodou, zůstane na místě, ale pod horkou vodou se rozpustí a steče. A přesně totéž udělá s ochrannou vrstvou na kůži lidí horká koupel nad 44 stupňů, tvrdí.
U mladších lidí kůže nahradí vrchní lipidovou vrstvu rychleji než u starších lidí. "Jak stárneme, má kůže menší toleranci vůči horké vodě, což může vést k jejímu vysychání, svrbění, zarudnutí a možná dokonce i k ekzémům," varuje.
Ani hydratační krémy přirozené kožní lipidy nenahradí. A zatímco dvacetiletá žena si může dát horkou sprchu dvakrát denně, ve čtyřiceti už může zjistit, že po takové sprše má po těle plochy suché kůže.
