Karel IV.- císař římský a král český, Otec vlasti
Ilustrace: Wikipedia Commons

Karel IV.- císař římský a král český, Otec vlasti

20. 1. 2016

V letošním roce, kdy uplyne 700 let od narození Karla IV., bude toto výročí oslavovat i UNESCO, protože význam vlády Karla IV. se týkal celé Evropy. V době jeho panování byla Praha centrem všeho evropského dění, byla tak jejím hlavním městem. Pro Čechy má Karel IV. o to větší význam, protože povznesl jejich hospodářskou i vzdělanostní úroveň po desetiletích nechvalné vlády jeho otce Jana Lucemburského. Otcem vlasti ho poprvé nazval jeho přítel, profesor sorbonské univerzity Vojtěch Raňkův z Ježova a toto označení je s ním spojováno dodnes.

14. století bylo nejúspěšnějším obdobím v celých českých dějinách, i když to zpočátku tak nevypadalo. Vláda Jana Lucemburského Čechám příliš nepřála. Král do Čech přijížděl jen pro peníze na financování četných válek, které v té době v Evropě probíhaly a kterých se rád účastnil a na platbu za velkolepé hodokvasy, jež rád pořádal. Praha tehdy byla jen bezvýznamným městem a pražský hrad byl v troskách. Jan však byl dobrým diplomatem a pro svého syna Václava, jak se nejprve Karel jmenoval, chtěl zajistit korunu nejen královskou, ale i císařskou.

Václav, který byl po matce Elišce Přemyslovec, se narodil 14. května 1316 v Praze. Již v útlém dětství byl otcem poslán na vychování k francouzskému dvoru, kde byl jeho učitelem pozdější papež Kliment IV. Následně byl vychováván i na lucemburském dvoře. Ve svých 7 letech byl oženěn s francouzskou princeznou Blankou z Valois. Pobyt ve Francii mu prospěl, jeho učitel byl velmi vzdělaný, měl na Václava velký vliv a tak budoucí český král získal vzdělání ve vědách, náboženství a diplomacii. Václav po biřmování dostal jméno Karel po francouzském králi Karlu IV. Sličném. Takové vzdělání nebývalo v té době u vladařů běžné, někteří uměli sotva psát a číst. Zachoval si přízeň svého učitele, který ho později podpořil při volbě římským císařem.

Václav, nyní již Karel, provázel svého otce na výpravě do Itálie, kde však Jan získal jen dílčí úspěchy, a proto se raději vzdal dalších nároků. Zde se také setkal s básníkem Petrarcou. O pobytu Karla v Itálii píše Karel Kubka ve své knize Karštejnské vigilie.

Karel se vrátil po 11 létech do Čech. Zapomněl českou řeč a musel se jí znovu učit. Otec ho jmenoval markrabětem moravským v r. 1334 a o sedm let později svým spoluvladařem. Protože se Jan v Čechách nezdržoval, vládl zde Karel prakticky sám. V roce 1346 padl jeho otec v bitvě u Kresčaku a Karel se stal v témže roce  králem německým a českým. V roce 1355 byl prohlášen i císařem římským.

Ihned po korunovaci začal Karel s významnou přestavbou pražského hradu. Povolal známé stavitele Matyáše z Arrasu a později Petra Parléře a jeho syna. V roce 1348 založil univerzitu, započal stavbu chrámu sv. Víta, kamenného mostu přes Vltavu na zbytcích Juditina mostu, který zničila povodeň, Nového Města pražského. Na stavby sám  dohlížel a  navrhoval plány staveb. Jednou, podle Aloise Jiráska, zjistil, že stavitelé přidali ulici. Když mu vysvětlili důvod, řekl, aby zůstala, ale navěky se jmenovala Nekázanka, protože ji nekázal postavit. A máme ji dodnes. Následuje řada hradů u nás i v Evropě, které postavil na ochranu země. Nejznámějším hradem, který nechal vybudovat na ochranu svatých ostatků a později i  korunovačních klenotů se stal  hrad Karštejn. Ten v 19.století proslavil Jaroslav Vrchlický svou veselohrou Noc na Karštejně, kterou v současnosti známe z filmové podoby se skvělou hudbou a hereckým obsazením.

Také založil v Praze první arcibiskupství a jako biskupa jmenoval Arnošta z Pardubic. Po své korunovaci císařem římským vydal Zlatou bulu jako kodex zákonů pro celou říši. Tento Zákoník platil v Německu až do zániku říše římské v roce 1806. Karel za své vlády upevnil a rozšířil pomocí diplomatických sňatků moc a význam českých zemí. Byl celkem 4x ženatý – s Bankou z Valois, Annou Faltskou,  Annou Svídnickou, která mu dala syna Václava a Eliškou Pomořanskou, se kterou měl další dva syny – Zikmunda a Jana. Tato manželka ho přežila. Měl celkem 11 dětí, většina se nedožila dospělého věku. Jedna z jeho dcer Anna Česká se stala manželkou anglického krále Richarda II. Zemřela bezdětná na mor.

Prvorozený syn Václav se ujal po jeho smrti vlády jako Václav IV., ale velikosti svého otce nedosáhl. Jeho druhý syn Zikmund byl v Čechách velmi neoblíbený, nastoupil na trůn po smrti bratra Václava IV., který neměl potomky, a po roce zemřel rovněž bez dědiců. Poslední jeho syn Jan Zhořelecký zastával již od útlého věku úřad markraběte braniborského, později byl dokonce hejtmanem Českého království. Zemřel v r. 1396, patrně následkem otravy jedem. Tak skončili poslední Přemyslovci.

Karel jako první vladař napsal svůj životopis Vita Caroli. Pokusil se zavést celozemský zákoník, Majestas Carolina,  jehož byl autorem, ale neprosadil ho proti odporu šlechty.

Karel IV. zemřel 29. listopadu 1378 v Praze na zápal plic, kde je  ve Svatovítské katedrále pochován. Podle pověsti se v ten okamžik rozezněly všechny zvony v celém  království samy od sebe, aby ohlásily, že zemřel Otec vlasti.

 

Čerpáno z Wikipedie, Encyklopedického slovníku Akademia 1981 a  Vita Caroli .

 

Hodnocení:
(5 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Paní Novaková, potíž bude asi v použitém slovníku - významu slov.Já si ověřuji z Wiki některá data . vy napíšete, že jsem je opsala nebo vsunula do textu, který jsem vzala jinde. Slyšíte ten rozdíl? Omluvila jsem se za 2 chyby - špatně jsem napsala Anna Falcká . to byl překlep, v konceptu jsem to měla správně , a jak pochopil správně pan Stejskal, v přemíře Karlů jsem tak nazvala pana Kubku, i když vím, že je František, protože tu knihu mám už řadu let doma, To děkuji za upozornění.oprava je vždy možná, Vita Caroli jsem také četla, ale jen pújčenou, tak jsem se nemohla kontrolovat přes ni. Toto je mé vysvětlení našeho sporu. Ještě k těm posledním Přemyslovcům Že se jméno uvádí po meči, samozřejmě vím, ale v textu jsem uváděla, že se mohl Jan Lucemburský stát českým králem ,když si vezme Elišku Přemyslovnu. Tím si zaručovali Češi přemyslovskou línii v královské krvi. Děti tak byly 50 na 50. A protože Karel pojal Čechy za svou vlast a svůj domov, , převažovala více ta přemyslovská určovala jeho jednání spíše ta Přemyslovská krev.a o té mluvím. Snad jsme to vysvětlila a doufám, že nám naše íčkařské přátelství vydrží i nadále.
Vladka Steinová
Vážená p .Jírová, nikdo, ani já, nezpochybňuje Vámi uvedenou prezentaci Karla IV. Vy ale mixujete dohromady dva aspekty. Já jsem de facto včera odpověděla p. Stejskalovi na jeho diskusní příspěvek ohledně historických nepřesností. Pokud jste brala a určitě ano, některé pasáže z WIKI, např. kopírovala jste něco a pak něco sama "vsouvala" z jiných materiálů, stane se, že něco prostě "ujede".Já osobně jsem vždy ráda, když mi někdo něco vytkne u článku, usměrní a upřesní, neb se učíme celý život, i v našem seniorském věku. Názor nemusí být důvodem k šarvátkám. Dobrý přítel je ten, co nás napomene, co nám pravdu řekne do očí. Přesto se v budoucnu vyhnu recenzi u Vašich článků. Přeji Vám pěkný večer. Vladka
Alena Várošová
Pěkný článek Zdenko,přiblížila jsem nám dobu o několik stovek let zpět.
Katarina Schultzova
Veľmi pekný článok .
Vanda Blaškovič
Chybovat je lidské...:)), nic se neděje..:), chápeme.
Jana Šenbergerová
Mně vysvětlení paní Zdenky dostatečně uspokojuje. Stěží máme představu, kolik "nepřesností" se nachází v celé naší historii. Většina našich jistot je z vesmírného hlediska naprosto nejistá. Tím nezlehčuji, co jiný považuje za důležité. I já mám své priority, které budu bránit vlastním tělem. Děkuji všem, kteří dokážou vyjádřit svůj názor.
Jarmila Komberec Jakubcová
Protože se léta zabývám historií, musím plně souhlasit Vladkou N. V článku jsou některé nepřesnosti na které upozornila.
Zdenka Jírová
Paní Novaková, jistě máte z hlediska historie pravdu, ale já to pojala tak, jak mi porozuměl p. Stejskal. To, že jsem napsala, že jsem použila Wikipedii, neznamená, že jsem ji doslova opsala, psala jsem to citem Češky, která je hrdá na pro Čechy tak prospěšného panovníka. Kdyby si nevzal Elišku Přemyslovnu, neoslovili by ho čeští šlechtici v otázce korunovace českým králem. Můj článek byla jen připomínka našich slavných dějin, na které budeme letos vzpomínat. Souhrn přesných dat si každý může najít na Wikipedii, já ji nechtěla opisovat.
Zdenka Jírová
Omlouvám se, byl to opravdu František Kubka.
Soňa Prachfeldová
Díky za oživení kusu historie.
ivana kosťunová
Díky za připomenutí této velké postavy našich dějin
Hana Rypáčková
To bude letos akcí ! Máme se na co těšit.
Vladka Steinová
P. Stejskale, pokud něco opisuji slovo od slova z WIKI a já o tom něco vím, pro WIKI pracuji, tak to opíši přesně. Karel IV byl po předcích Přemyslovec a Lucemburk, po otci, jeho kořeny sahají až na francouzský dvůr. Nemáte pravdu, promiňte. A ty chybičky jsou důležité, např. kdy vymřeli poslední Přemyslovci. A opisování textů z WIKI zde bylo u některých uživatelů v minulosti hodně kritizováno.Vladka
petr stejskal
Pro Vladku. Samozřejmě jsou tam drobné chybičky,ale ty nejsou tak důležité. Nevím,jak byl Karel IV na půl Přemyslovec. Ano po matce,ale rod se dědil po otci,takže byl Lucemburk. Přesto jeho domovem se stala česká zem,on dělal vše jako správný vládce své země. On nebyl tedy ani Lucemburk ,ani Přemyslovec,on byl ČECH!
petr stejskal
Zdenino,paráda. Moc slov k tomu nemám,ale hlavu skláním. Tohle by mělo být ve školách vystavené místo fotek prezidentů. Stejně je tam každou chvíli jinej. Tyhle dějiny a otec vlasti jsou věčné.
Jana Šenbergerová
I já si dovolím malou poznámku pro přesnost - Karlštejnské vigilie napsal František Kubka, kterého jste zřejmě pro přemíru Karlů v textu nazvala také Karlem. :-)
Vladka Steinová
Ano, kulturní veřejnost si v květnu v tomto roce připomene 700. výročí narození Karla IV. A Vy jste nám zde z Wikipedie vše popsala, i když o Karlu IV, by se dalo psát ještě hodně.Dovolím si jen malou poznámku k Vašemu článku. Druhá manželka byla sice Anna FALCKÁ , ale psáno v této podobě, ne jak uvádíte Vy. Pokud píšete poslední Přemyslovci, tak ti vymřeli po meči r.1306 smrtí Václava III, vládli zde od r. 1198. Tzv. po přeslici zůstala jen Eliška Přemyslovna. Jan Zhořelecký nebyl poslední Přemyslovec. Samotný Karel IV. byl Přemyslovec jen na 50%.
Vladka Steinová
Ano, kulturní veřejnost si v květnu v tomto roce připomene 700. výročí narození Karla IV. A Vy jste nám zde z Wikipedie vše popsala, i když o Karlu IV, by se dalo psát ještě hodně.Dovolím si jen malou poznámku k Vašemu článku. Druhá manželka byla sice Anna FALCKÁ , ale psáno v této podobě, ne jak uvádíte Vy. Pokud píšete poslední Přemyslovci, tak ti vymřeli po meči r.1306 smrtí Václava III, vládli zde od r. 1198. Tzv. po přeslici zůstala jen Eliška Přemyslovna. Jan Zhořelecký nebyl poslední Přemyslovec. Samotný Karel IV. byl Přemyslovec jen na 50%.
Alena Vávrová
Karel IV. - asi nejen můj nejoblíbenější panovník. Ráda jsem si vše o něm zopakovala.
Libor Farský
Moc děkuji Zdeničce za poučení, které při svém nedostatečném humanitním vzdělání tolik potřebuji. Mimochodem svým druhým jménem (podle svého kmotra - mého dědečka) jsem také Karel, ženil jsem se na Karlštejně a z celé Prahy nejvíce miluji Karlův most.