Můj seniorský život: Obyčejný život, nebo velké štěstí?
Vnouček Ríšánek a malá Ladyna

Můj seniorský život: Obyčejný život, nebo velké štěstí?

7. 2. 2016

Vážení přátelé, dlouho jsem se rozmýšlela, jestli mám vůbec něco psát o mém seniorském životě. Neumím jezdit na kole, nejezdím na kolečkových bruslích, nelyžuji, ba ani nelezu po horách. Přeji všem, kdo toto vše provozují hodně štěstí, ale já se těmito zájmy a umem prostě pochlubit nemůžu.

Pak jsem si ale řekla, že můj život není tak bezbarvý, i když leccos neumím, nebo nemůžu, pořád je tu někdo, nebo něco, co mi život obohacuje, a já se snažím to oplácet, co mi síly stačí. Ti někdo jsou hlavně moji čtyři vnuci, a teď i pravnučka, které jsou dnes krásné čtyři týdny.

Všichni asi víte, že mám velmi omezený pohyb, takže se nemůžu moc procházet, či někde lítat, ale při tom všem si někdy zahraji s vnuky stolní tenis, není to hra rovná jim, ale oni se mnou trpělivě hrají, taky proto, že nade mnou vždy vyhrají. To píši o Honzíkovi a Ríšánkovi, to jsou vnuci domácí.

Když byla dvojčata mladší, i s těmi jsem hrávala fotbal, a taky stolní tenis. Všichni moji vnuci jsou mimořádně sportovně nadaní, a jsem ráda, že mě neodhánějí, protože chvilky s nimi prožité jsou pro mě velkým přínosem, doufám, že i já jim něco dávám na obohacení života, To, že jim občas uvařím nějakou dobrotu, to je pro mě samozřejmostí, všichni čtyři milují moji svíčkovou, prý je nejlepší, jakou kdy jedli. S vnuky nejen "sportuji", ale i si s nimi odmala povídám, hrajeme karty, vědomostní hry, taky vaříme, tři z nich zdědili snad moje kuchařské umění a není pro ně problém třeba udělat knedlíky, které neumí nejedna zkušená hospodyňka.

Jistě jsem na něco zapomněla, ale ne na Emmu, moji pravnučku. Jak jsem napsala výše, dnes jsou jí čtyři týdny, už jsem jí párkrát viděla, už jsem měla možnost si jí oblíct, nebo pochovat v náruči. Cítím, že tato holčička je moje další velká láska. Přála bych si, abych jí viděla vyrůstat, jako jsem viděla všechny moje vnuky,ale vím, že vše je konečné, tak uvidím, kolik mi toho bude dopřáno.

A další důchodcovské aktivity, pokračuji v sukodu, ráda si zaplavu, prý dobře vařím (říkají jiní), pořád mám ráda teplé letní večery, život mi obohacují i kytičky, kterým se věnuji od jara do podzimu a každým rokem se těším na moře, jen mi to poslední roky nebylo dopřáno. Mám ráda víno, i to si dopřeji, mým přítelem je i PC, sem tam něco sepíši a pošlu do redakce.

Taky jsem si našla na internetu spoustu dobrých přátel, někteří jsou i z tohoto portálu, nechci jmenovat, abych někomu neublížila, ale ti, o kterých píši, to dobře vědí, tak jim touto cestou moc děkuji.

Jinak žijeme s mužem obyčejný život, že jsme italské manželství, které trvá už 48 let, to taky víte, často spolu vyjíždíme na malé výlety, nákupy, ale vozí mě i k doktorům, hlavně do Plzně, která je další mojí velkou láskou. Prostě potřebujeme jeden druhého,a já pořád doufám, že ta špetka lásky by se tam dala ještě vykřesat.

Jistě by se dala najít spousta pozitiv, omlouvám se dceři a synovi, taky zeťovi, že jsem je nejmenovala, přesto, že je miluji, ale můj seniorský život se mnou žijí hlavně vnuci a taky můj muž, a naše psí zpravodajka Ladyna.

Včera na mě štěkala, že už připravuje další povídání o naší rodince. No,když jí to baví, ať něco napíše.

A já zdravím všechny íčkaře. Mějte se prima!

 

Život se zdá, že plyne pomalu
a cestou střípky sbírá,
když se staneš seniorem,
rychlosti hned nabírá...

 

Můj seniorský život - nová soutěž magazínu i60 o zajímavé ceny. Jaké je to být seniorem? Jak prožíváte toto období života? Co vám seniorský věk vzal a dal? Jak se změnil váš život po odchodu do důchodu? Jak se bavíte v seniorském věku, co nejčastěji děláte? Jste aktivním seniorem, anebo většinu času trávíte sami? Napište nám do nové čtenářské soutěže magazínu i60 své příběhy a postřehy, povídky, glosy. Více o soutěži se dozvíte zde.

 

 

 

 

 

 

 

 

Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Várošová
Jitko,hezky jsi napsala svůj obyčejný život.To velké štěstí teprve na Tebe někde čeká.....Tak buď trpělivá,počkej pár měsíců a vše co by Ti mělo chybět tak Ti nahradí Tvoje malá princezna Emma.Přeji Ti nejem zdraví,ale i aby ses mohla opět vrátit k Tvému milovanému moři,kde Tě budou objímat mořské vlnky a sluníčko Ti bude líbat Tvoji tvář a to Ti z celého srdce přeji.
Jitka Chodorová
Ještě vzkaz Bertíkovi,Ladyna už má námět na další povídání, a pozdravuje Bertíka i Bertici.
Jitka Chodorová
Děkuji všem za milé komentáře, jen ještě chci napsat, že jsem se nechtěla s nikým srovnávat, ani si na nic stěžovat, jen jsem si myslela, že můj článek nebude tak atraktivní, jako ty ostatní v soutěži. To je vše, děkuji všem.
Eva Mužíková
Jitko, hlavní je, aby byl člověk spokojený. Není potřeba srovnávat se s ostatními, každý máme tu svoji " laťku" různě vysoko. Užívej si života, raduj se z vnoučat, z přírody kolem a v neposlední míře, ze své malé psí kamarádky Ladynky... Bertík zdraví a už prý by zase rád přečetl nějaké její povídání... Bertík a Bertice
Marie Magdalena Klosová
Milá Jitko,je to krásná a upřímná zpověď.Buď si jista,že nežiješ bezbarvý život,ba naopak naplněný.Přeji Ti hodně zdraví a taky TO MOŘE.mm
Zdenka Jírová
Pěkný článek, také dávám přednost rodině a takovému malému rodinnému štěstí před světskou slávou. Sport není moje silná stránka, spíše si s 9 .letým vnukem povídáme o záhadách, pověstech a knížkách. Jsem se svým seniorským věkem celkem spokojená, jen jsem také trochu pohybově omezená, tak do hor, které miluji, už nechodím.
ivana kosťunová
Důležité je být v souladu sám se sebou, a to se vám daří.
Soňa Prachfeldová
Jitko, jsi milující babička, mamka , máš tolik zájmů a to je neobyčejný hezký život pro Tebe a Tvoji rodinu. A víš jak se zpívá - ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady udělají moc :-)
Helenka Červenka
Jitko, všichni my okolo jsme vlastně šťastní, že jsme se vůbec toho věku dožili. Každý si své dny prožívá jinak. Jsme individuality a nemůžeme se srovnávat. Někdo leze po skalách, ale neumí zpívat. Někdo baletí, ale neumí vařit. Na seniorském věku je krásné to, že nic nemusíme...a přitom ledacos můžeme. Takže si užívej svá štěstíčka, jak nejlíp dovedeš. Přeji, ať si s celou rodinou a hlavně s pravnučkou užiješ ještě hodně společných let!
Jarmila Komberec Jakubcová
Já když mám nějaký problém chci žít obyčejný život. Teprve když přijdou nesnáze si vážíme pohody. Hezky napsáno.
Libor Farský
Psáno srdíčkem, moc hezké. Kde mám ty hvězdičky?
Růžena Antlová
Jej to přeci nevadí že nešplháte po skalách zas umíte jiné věci a dělat svým vnoučatům společnost to je nádherná činnost ,kytičky se vám také za lásku k nim odvděčí. Přeji aby těch nasbíraných střípků bylo ve vašem životě ještě hóóóódně moc
Vanda Blaškovič
Ahoj, Jitko! Také si myslím, že spokojený rodinný život je nejdůležitější. Sport je již taková nadstavba, a může se nahradit jakýmkoli pohybem pro zdraví. Měj se krásně a ať Ti vnoučata rostou jen k radosti.
Naděžda Špásová
Dodatek. Hezký vnouček a úžasná psí holčička.
Naděžda Špásová
Jitko, máte to hezky sepsané. Vy máte krásný důchodcovský život. Co záleží na tom, že nelyžujete, nebruslíte a podobné hlouposti? Já taky ne, no a co? Proto přece není náš život méně hodnotný. Máme třeba něco, co nemají jiní. A já vám, Jitko, přeji, ať se dočkáte dospívání pravnučky a vůbec spokojený život. *****
Alena Tollarová
Co je to obyčejný život? Každý si pod tím může představit úplně něco jiného. Žít a být šťastný, co víc si člověk může přát_
Zuzana Pivcová
Jituš, dá se to pojmout i opačně, já se zase nemůžu "pochlubit" svými činnostmi s rodinou, s vnuky. A těm, kterým je to dopřáno, ano, říkám dopřáno, těm to ze srdce přeji. Přála bych si, abychom se navzájem brali jako lidé různí, s různým životním osudem, různým současným životním stylem, zájmy, bez závisti, posměchu, kritiky, nechápavého kroucení hlavou. Důležité je, to, co je nám dáno a můžeme mít, brát opravdově a tzv. se srdcem na dlani. A Ty taková jsi.
Vladka Steinová
Jitko, neobyčejný život a velké štěstí, přeji, ať Ti vydrží co nejdéle!