Doufání
FOTO: autorka

Doufání

29. 2. 2016

Slunce zahalené v šedivém závoji  se jemně snaží ohřívat zem.

Dívá se, jak drobné kvítky sněženek nevnímají nevábné okolí a zvedají hlavičky vzhůru v předtuše jara.

Ještě to nevoní. Ze země jde pouze vlhký, zatuchlý oder, který nemá nic společného s krásou vonných květin.

Příroda ještě dřímá pod vrstvou odpadků, které na ní vrší člověk, nemající ohledy,

ale  těší se, až všechny nechutnosti konečně zakryje milosrdná zeleň.

Slunce to všechno vidí a víc a více se zahaluje do svého závoje. Doufá, jako celá příroda, že se něco změní

a že může bez obav odhrnout všechny závoje a podívat se dolů,

na čistou a opravdu krásnou zem.

Hodnocení:
(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Farský
Dejžtopánbu. Moc hezké, Haničko.
Zuzana Pivcová
Budeme, Haničko, doufat stejně jako slunce. :-) Díky.
Alena Tollarová
V neděli jsme jeli po silnici Mělník - Slaný. Tolik odpadků jako tam jsem ve škarpách snad neviděla nikde jinde. Mezi tím sem tam akorát pomníček zemřelému na silnici. To všechno si děláme my, lidi.
Věra Lišková
Hani máte citlivou duši, plnou poezie a krásný vztah k přírodě. Dávám 5*
Alena Várošová
Líbí se mi Vaše psaní paní Hanko.5*
Jana Šenbergerová
Hanko, škoda, že se stále neumíme dívat na svou Zemi tak, jak se na ni dívá vaše Slunce. Živí nás, poskytuje nám všechno, co by nám ke spokojemému životu stačilo, kdybychom přestali klást důraz na Já a mysleli více na My. Nebo spíše na to, že jsme součástí jednoho velkého JÁ.
Hana Šimková
Hani tady ho moc není a už zase taje.
Hana Rypáčková
Hani a už nám ty nadějné jarní nálady zasypal sníh.
Hana Klosová
Hezky napsané.A už se těším na jaro.