Tráva nepokosená

Tráva nepokosená

26. 7. 2012

Co je to za čas,  

kdy ještě tráva neskosená,

nabírá slunečního svitu

a spoře napršené vláhy,

aby pak lehla záhy,

pod rukou sekáče, či jiné kosy,

na benzin poháněné cosi,

bručí nám v zahradách

i ve chvílích nedělního klidu,

čmelák se až podiví,

jaká teď zábava lidu!  

 

Lehnout si jen tak do trávy

a pozorovat nebe,

kam letí ti, co čáry nám tu nechají,

bílé, na modrém pozadí,

a vánek teplý pohladí,

v objetí mě a tebe.

Ještě, že tráva nepokosená

neumí mluvit a neprozradí,

kdo tady byl a s kým,

a jak ruka tvá mě hladí!

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Chodorová
Sloky k sobě samozřejmě patří,první je realita,druhá je sen! Děkuji za váš názor.
Nina Šachová
I mně se zdá, jakoby k sobě ty dvě sloky nepatřily. Ten konec se vám mimořádně povedl.
Jiří Libánský
Povedené, opravdu. Především ta druhá část básně. Ta mne přímo nadchla.