Fialová, černá

Fialová, černá

17. 5. 2016

Přihlásil jsem se na běžecký závod. Šlo o charitativní akci. Část zvýšeného startovného se připsala na účet nemocného dítěte. My to dítě neznáme, ale jeho maminka vše pečlivě popsala na internetu a připojila fotku devítiletého kluka, který se na vás rozpačitě usmívá ze své invalidní židličky na kolečkách.

Copak vy byste nedali stovku nechodícímu klukovi nebo holce, když si tady sami pěkně běžíte a je vám fajn z vědomí, že vaše tělo funguje?

Na závody se chystám na poslední chvíli, takže neznám detaily. Honem, kde je ten strýček Gůgl, a už to tady máme. Jsou to sice propozice z loňského ročníku, ale ono to bude letos podobné.

V rychlosti čtu místo startu, čas, délku tratě a kouknu i na tu fotku kluka, který bude mít z naší účasti prospěch. A hele, tady píšou, že barva dresů má být bílá nebo žlutá, abychom ukázali jednotu ve své solidaritě. Až se ta žlutobílá řeka povalí ulicemi, jistě každému dojde, jak jsme všichni spojeni jednou myšlenkou.

V rychlosti hledám ve skříni žluté trenky. No jasně, vlastně dobře vím, že nemám. Vytahuju jen bílé tričko a běžím k sousedovi. Hurá, žluté trenky má a půjčí.

A už skáču do auta a jedu. Ono je to dost daleko, skoro hodina rychlé jízdy, a v tom objížďky, ve městě pak vyhledat místo, kde se to vše koná a hlavně, kam dát auto. Já snad nestihnu start! Tak rychle. Auto parkuji na místě určeném jen místnímu obyvatelstvu, hned u auta se převlékám, krásně ostře žluté trenky a bílé tričko.

Spěchám k místu startu a v rychlosti fasuju již připravené startovní číslo. Na poslední chvíli přibíhám na start. A tam – tři sta lidí jen v černé a fialové! Bílá a žlutá byly v loňském ročníku.

♠ ♠ ♠

Snad ani nemusím dodávat, že jsem běžel, jak nejlépe jsem uměl. Běžel jsem a myslel na malého Tadeáše, na jehož léčebnou rehabilitaci se všichni skládáme. Možná…, jednou… – co když se jednou sám postaví na nějaký start?! Ve fialovém a černém. Možná poběží nebo aspoň půjde a bude myslet na jiného kluka nebo holku. Na ty, kteří jsou na řadě, abychom jim pomohli.  

 

Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Anna Čípová
Při čtení jsem očekávala závěr s napětím. Myslela jsem si, že jste si spletl datum závodu. Ale vše bylo jinak. Takové akce mají smysl a dvojí užitek. Díky,
Olga Štolbová
Fandím a děkuji i za Tadeáše. *****
Alena Tollarová
Tak v černé a fialové snad příští rok, ne? Ať je z toho tradice. Pěkně jste se četl, pane Oldřichu a pointa za 5. PS Když se všechny ženy na cvičení otočí vpravo, já samotinká vždycky vlevo a křením se všem do tváří.
Zuzana Pivcová
Skloubit svůj koníček s tak úžasnou lidsky prospěšnou věcí je obdivuhodné. Pomoci a ještě z toho mít požitek, a to nejen morální!
Lidmila Nejedlá
Pane Oldřichu, bravo!
Hana Rypáčková
Pobavila jsem se , i když je povídání trochu smutné. Taky jsem už šla po nedbalé přípravě na výstavu, která se konala minulý rok...Ta tom dresu nesešlo, hlavní je ta solidarita.*****
Jana Šenbergerová
Jde-li o dobrou věc, na barvě čehokoliv zas tak moc nezáleží. Hezky jste to sepsal.
Lenka Hudečková
Hezký článek, vtip nechybí a ještě navíc akce pro dobrou věc. Smekám, pane Čepelko :-) *****
Alena Várošová
Pěkný článek,dobře se to četlo,hlavně,že člověk pár korunami přispěl na kluka,který třeba bude ještě chodit a nebo bude celý život na vozíku.Takový je život,ať mu ty peníze pomohou na na zkvalitnění života,pomůlcky, které potřebuje.Že jste měl jiný dres,to jste se tam vyjímal....Nezúčastněni mysleli,že jste jeich velitel.5*
Eva Mužíková
Oldo, vidím situaci jako bych tam s Tebou byla. Je fajn, že t.zv. " neobrůstáš mechem", v soukromých e- mailech si jistě zavzpomínáme na léta, kdy jsme se potkávali, sice ne na poli sportovním. Už se těším. Článek ráda hodnotím ***** E.