Potkala jsem Casanovu…
FOTO: archiv autorky

Potkala jsem Casanovu…

2. 6. 2016

S humorem každému připomínám, že jsem se dostala do poslední třetiny svého života, v sedmdesáti je to neoddiskutovatelný fakt, i když mnozí mě nabádají, že je to trochu morbidní. Není. Vím, ale oni neví. A tak se zabývám různými činnostmi, které mě napadají a tělo dovolí, protože, co si budeme povídat, duch zůstává zaseknutý někde v postpubertálním věku, ale tělo zrazuje (jak u koho, že). Sice cvičím, abych nezrezivěla, ale čas se nedá zastavit. A proto je třeba to vše přijmout s humorem a nestěžovat si.

Nedávno jsem se přestěhovala do „pečovatelského domu“, myslím na to, že jednou už fakt nebudu moct. Řekla jsem si, potkám tam lidi stejného věku, bude veselo. Nebylo. Hovory o nemocech a neduzích, lékařích, lécích nejsou moje parketa, i když bych taky mohla přispět svou troškou do mlýna. Nepovažuji takovou konverzaci za podnětnou. Televizní seriály mě taky neberou, a co kdo, kde v baráku sice vyslechnu, nechám si vysvětlit „která/ý  to je“ o kom je řeč, ale moc se nezdržím, to jenom ze slušnosti, abych nebyla považována za nafoukanou. Velice brzy si mě spousta nájemníků všimla, že sbírám poházené papírky na trávníku před domem, byla jsem pochválena a od té doby mě zdraví.

Dokud se svižně ohnu, beru to jako cvičení (horší to bude, až mi rupne v zádech), ale to pořeším, až se to stane. A tak jsem se vrhla na internet, abych se trochu pobavila a přišla na něco nového, podnětného pro nezaměstnanou důchodkyni. Nějakou podivnou cestou jsem zabrousila na web jedné seznamky. Projížděla jsem, jak to tam chodí a kdo tam je. Uznala jsem, že není od věci to vyzkoušet. Dávnou zkušenost jsem měla z doby, kdy na SEZNAMU byla  ještě  „seznamka“ , ale nic podstatného jsem tehdy nenašla, a tak jsem s experimenty skončila.

Nahledala jsem vhodné fotografie, sice abych neoslňovala, ale podala obraz, s kým má protistrana tu čest. Mám třicet kilo nadváhy, ale nenaříkám, mám svoje kila ráda a s humorem každého neurvalce odpálkuju. Mám postavu spíš „hrušky“ než „jabka“, takže výrazné pozadí. A i s touhle postavou se v létě narvu do bílých kalhot a pestrých triček, takhle mi to vyhovuje, nevypadám jako stará mladá, ale tmavé barvy nosím jenom do divadla (a to ještě v zimě). V profilu jsem zdůraznila, že mám ráda historii (Přemyslovce a tak), ráda trávím čas u vody ať už mořské nebo říční, nejsem rodinný typ, takže dětičky a vnoučátka néééé a chci jen pokecat.

Páni, to pozadí způsobilo úplnou lavinu nabídek mladíků všeho věku (zajímavé, starší ročníky se nechytaly). Na některé podněty se dalo vtipně reagovat, v další diskuzi, když se to nedalo ukočírovat, jak jsem chtěla já, a začalo to houstnout, tak jsem to utnula (výhoda internetu) a bylo po hehe. A najednou se tam objevil Casanova. Pouhou jednou větou: „Dobrý den, moc Vám to sluší.. – se spustila konverzace, chvílemi lechtivá, ale dalo se to ukočírovat na otázky a odpovědi všedního dne. Bylo jasné, že to není žádný nadržený blb, který nemyslí mozkem, ačkoliv k mému věku velmi mladý. Balil mě, ale krásně.

Jsem realistka a znám své meze, ale panstvo, nějak jsem je v tom ajfru potratila. Najednou přišlo něco, co jsem už neočekávala, a tak jsem si řekla, nejde o život (můžete mě odsuzovat i zatracovat). Samozřejmě skončilo to po týdnu nádherného balení, pár setkáními a pak třešničkou na dortu. Podle zákona „jednou je nikdy, dvakrát je zvyk“, tak jsem v tomhle věku nikdy. Už se neozval, což je dobře (nemít letité zkušenosti, tak se z toho hroutím a bombarduju ho otázkama). Je to profesionál a balí zas nějakou jinou. Nabudil mě k aktivitě, protože můj úsměv na lidi už začal být takový nějaký naučený, teď je rozzářený, čehož si všimli i bývalí kolegové, kteří mě obvykle brali jako inventář.

Nějaký závěr z toho? Nic mě nenapadá, ale začala jsem zase psát. Ne, že by v těch letech nebylo o čem, ale nějak chyběla invence. Ale nezpůsobila to třešnička na dortu!

Doufám, že tím nikoho nepohorším, ale takový je život !?

 

 

Hodnocení:
(4.3 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Krausová
Petře, líbí se mi, jak píšete o důležitosti pohlazení, ale třeba i obejmutí, že? Řekla bych, že je to víc, než všechny poklady světa... Jinak co se týče autorizace pro případnou knihu, myslím, že by stačil souhlas těch, od kterých by v knize byly příspěvky a na oplátku by třeba dostali zdarma každý 3 výtisky místo honoráře, pokud by se kniha prodávala a já věřím, že ano. Minim. "Íčkaři" by si ji se zájmem přečetli. No a kdyby byl náklad velký a knihy rozprodány, mohli by se honoráře rozdělit stejným dílem po odečtení nákladů na vydání knihy mezi autory, ale zároveň i redakci . Ale já myslím, že nám zde nikomu nejde o finance, ale o sdílení. Tak uvidíme. Nápad je to super, ještě vymyslet přitažlivý název, to by se zde mohla vyhlásit soutěž třeba. Tak uvidíme. Tak třeba redakce "Íčka" popřemýšlí a seženou se sponzoři...
petr stejskal
Ještě několik slov. Ta myšlenka stahnutí a složení jednotlivých povídání jistě není nová. Myslím, že jsou tady obsažena některá krásná povídání. Má to jeden problém. Autorisace. Ale jistě pro svoji potřebu to nemá problém.
petr stejskal
Zdenino, krásně se to četlo. A při moji představivosti jsem mnohé z toho viděl, snad i slyšel. Není nic horšího být sám. Mnohdy stačí vědět, že tam někde někdo je. Občasné zavolání, občasné napsání či i to občasné setkání. Je jedno jak to setkání vypadá. jestli je to jen někde v kavárničce u kafíčka či vínečka, nebo pozvání do domácí pohody. A pokud nědy by se snažil tvrdit, že mu pohlazení nechybí, jen lže. Pohladit se dá slovem stejně jako rukou po vlasech či jinde. Moc se mi líbí tohle povídání, tahle vzpomínka. Ale tohle by asi měla být hlavní náplní I60. Povídání či předávání svých tužeb, přání či jen vzpomínek.
Eva Krausová
Zdenko, krásně jste to vybarvila. Připomínáte mi mou maminku, ta sice kila navíc neměla, ale žila také "svižně" a naplno bez ohledu na věk. Milovala bílou barvu, která ji ještě více rozzářila. I já mám zkušenosti se seznamkou a myslím, že není nad to, poznat někoho zcela jinou cestou v reálu. Ač třeba i na Facebooku jsou tací muži, kteří by mne zajímali. Možná i já je, ale pokud jsme nesmělí se vyjádřit, budeme se stále jen míjet s touhou v srdci. Věřím, že nezapadáte do pečovatelského domu s nářky na nemoci a další neduhy života, byť ja k stárneme, nás všechny nějak dohání... Pište dál pro pobavení nás všech, to smysl má. Tyhle naše neprofesionální, ale srdeční "otisky" zážitků jsou moc potřeba. Někde jsem tu dnes zahlédla nápad, že by "íčko" mělo vydat knihu našich článků a fotografií. Pod to se podepisuji, to by bylo super a věřím, že zájem by byl obrovský. Dokonce věřím, že by se mohlo vydat několik dílů, protože jedna kniha by nestačila. Snad i já se zas někdy dostanu k psaní, i mne mile překvapil ohlas na články Kolotoč štěstí, či Pomněnky zase vykvetou...Zatím aspoň občas vkládám snímky. Přijeďte do Prahy 15.6. a třeba poklábosíme více. Všem přeji rozkvetlá jarní srdíčka a rožhavené letní touhy. Eva & fenka Meginka
Libor Farský
Líbí !!!!! *****
Zdena Proboštová
Děkuji všem jste milí.!
Vladimír Hering
Hezké, pobavil jsem se. A fakt Vám to sluší, pokud je fotka Vaše. A přeji Vám víc tak pěkných článků. Rád si přečtu.
Zdenka Jírová
Je to hezký článek,,také jesm měla podobné zkušenosti, Dnes si myslím, že se muži dělí na ty hodné, a ti jsou ženati a na ty ostatní, které bych už nerada zkoušela. Usoudila jsem, že je mi nejlíp samotné s mými dvěma chlupatými miláčky, které mě určitě nezklamou.
Zuzana Pivcová
Myslím, že bych také neodolala! :-)))
Jana Šenbergerová
Pěkně jsem si početla a plně s vámi souhlasím. Někdy je velmi přínosné udělat si průvan v hlavě, aby vynesl stařinu a uvolnil místo Životu. Jen tu větrejte, ať to své seniorství nebereme příliš vážně. :-)
Eva Balúchová
Je dobře,že začnete zase psát,budu se těšit na vaše další články psané s vtipem.
Hana Šimková
Jak se říká, že nikdy neříkej nikdy. Všechno, co je docela příjemné má člověk brát bez nějakých výčitek. Život utíká a tak dokud se nezastaví, musíme žít.
Jarmila Komberec Jakubcová
I já jsem letos "oslavila" 70 let. Přesto jsem našla skvělého přítele. Nevěřila jsem že v mém věku je to možné. Známe se již 2 roky a věřím, že nám to vydrží až do konce našich dnů. Jezdíme na wellnesy, navštěvujeme hrady a zámky, prostě žijeme a přeji všem najít na sklonku života tsk báječného člověka.
Naděžda Špásová
Má to vtip a jiskru. Neříká se, že láska kvete v každém věku? Přes internet je to vždycky riziko, ale pro pobavení je to možné. Nebojte se, Zdenko, určitě to není k odsouzení. Té invence vám přeju ještě hodně. *****
Svatava Páleníková
Umíte bezvadně psát, doufám, že budete pokračovat. Tleskám!
Helena Votíková
Moc si přeju, aby vám to nabuzení dlouho vydrželo a mohli jsme číst další články. Tenhle je super. Je to způsob humoru, který mám moc ráda. Bavte se a bavte i nás. Díky
Lidmila Nejedlá
Mne jste, paní Zdeno, rozhodně nepohoršila. Je to legrace, pokud si člověk zachová zdravý rozum. Užívejte si život a bavte se!
ivana kosťunová
Jo, jaro dělá divy. Tleskám a vzkazuji - užijte si to !!!!