Ztracený koláč
Ilustrační foto: pixabay.com

Ztracený koláč

26. 6. 2016

Vážení přátelé, tahle historka není moje, ale je hezká. Myslím si, že někomu z nás už se také něco podobného stalo.Tak si poslechněte, co se stalo kamarádce.

"Pekla jsem koláč. Předpekla jsem základ, vytáhla z trouby, namazala náplní a vrátila dopéct. Šla jsem si něco dělat, za deset minut jsem se vrátila, otevřu troubu... a koláč tam nebyl. Kromě mě nikdo nebyl doma.

Pomalu a opatrně jsem troubu zavřela. Pak jsem ji znovu otevřela. Koláč tam stále nebyl. Opakuji si v duchu všechny známé příznaky schizzofrenie. Pak se  mi vybavila dětská říkanka: "Čert to vzal, ochutnal a zpátky dal". Pro každý případ odcházím z kuchyně, abych nepřekážela... Vracím se, otevírám troubu. Koláč tam není.

Nevím už proč, šla jsem k zrcadlu. Zdá se mi, že vnější příznaky žádné nemám. Vyťukala jsem na Google "z trouby zmizel koláč" Je mi jasné, že to k ničemu nebude. Štípla jsem se do ruky. Reakce normální. Říkám si "jsi dospělá chytrá ženská"! Kam se ten koláč mohl propadnout?"

Pomyslela jsem na sousedy. Třeba je zlákala vůně koláče. Na balkon je otevřeno. Vyšla jsem na balkon. Né, tam se nikdo nedostane. Jdu zpátky do kuchyně. Jsem úplně mimo.

Bůhvíproč se mi vybavila "Akta X"... mimozemšťané, dychtící dostat můj koláč do svého talíře. ... Začala jsem se hystericky smát.

Vypila jsem sklenici vody, otevřela jsem myčku, abych tam sklenici postavila.

Z myčky se na mne vytřeštěně díval koláč. Dvířka od myčky jsou totiž hned vedle dvířek od trouby.

Asi bych se měla jít projít do lesa a uklidnit se."

Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Helenka Červenka
Přidávám se k těm, kteří to už někde četli, ale když už je to tu, tak se aspoň zasměju.
Jana Šenbergerová
Pěkný příběh. Denně něco hledám, proto jsem ráda, že zuby mám vlastní, jinak bych se často nenajedla. Stačí, že jsem občas slepá, protože nevidím brýle, které na mě doslova brejlí, ale já je bez brýlí nevidím.
Oldřich Čepelka
Hanko, moc jste mě pobavila. Umíte to taky krásně podat. Zas brzy napište.
Marcela Broumová
Představuji si, jak "...se vytřeštěně díval koláč"a směju se po několikáté. Také mě bavila příhoda Stelly Zázvorkové, která na chalupě dala vychladit mřížkový koláč na podlahu chladné předsíňky, návštěva si ho spletla s rohožkou a botami rozmetala.
Hana Šimková
Byl asi samorozmnožovací. Příště tam postavte pětistovku.
Karel Boháček
Tohle se dá vysvětlit, ale kdo mi vysvětli to - že jsem upekl dort jeden a když jsem se vrátil tak tam byly tři. Byla neděle, u auta jsem zrovna měnil letní gumy, krám 21 km daleko....
Hana Čadová
Krásný příběh. Moc dobře znám, když člověk trpí Alz. chorobou. Hledáte zuby, ovladač, klíče. Odnese to druhý, protože ten mu věci schoval. Bohužel konce jsou smutné!
Eva Balúchová
Moje specialita je "dobře"věci schovat.Ale kam,to je pak potíž si vzpomenout.A bude hůř...
Alena Tollarová
Příběh je úsměvný a takhle blbneme občas všichni. Ale nemůžu se zbavit pocitu, že jsem ho už četla buď na FB nebo mi to někdo poslal e-mailem.
Zuzana Pivcová
Nedávno jsem našla v úložném prostoru pod postelí mezi motorkářským vybavením brýle, které jsem dlouho postrádala a dala si už udělat nové. Přitom mi cosi říkalo, že zůstaly někde doma. Zasměju se, až najdu mobil, beze stopy ztracený nevímkde před vánoci. Uzavřela jsem to, že zůstal v restauraci, ale ve skutečnosti mi jeho osud zůstal neznámý. Moje známá Olinka. která byla víc než o 20 let starší, říkala Bude hůř. Pro ni bylo, skončila s Alzheimerem a teď už je na věčnosti. Tohle vyprávění je zatím úsměvné. :-)
Naděžda Špásová
Pobavilo mě to a naprosto to chápu. Tohle se v kuchyni může přihodit kdykoliv. *****
ivana kosťunová
Už jsem to někde četla.
Hana Šimková
Hani kroupy se Volyni vyhnuly.
Hana Rypáčková
Taky jsem čekala recept...A klidně by se mi to stalo taky, kdybych měla myčku u trouby , mám ji až na konci linky a nadávám na to. Teď si té vzdálenosti budu vážit. Do lednice vracím taky kde co, mám ji vedle skříňky na potraviny... :-) A co Hani ty kroupy ve Volyni???Byly??
Lenka Hudečková
Tak i takto se může doma ztratit nejen koláč, ale vlastně cokoli :-)
Růžena Marková
Moc dobrý a úsměvný příběh. Je vidět, že míváme všichni své dny. Já přinesla mouku ze sklepa, že budu dělat slaný koláč v pátek. Mouku jsem nemohla najít, tak jsme si došla pro druhou. Po vykynutí těsta jsem šla pro šunku do lednice a z ní na mně kouká hladká mouka.
Marie Seitlová
Hanko krásný a úsměvný příběh, ještě, že na tebe někde čekal.
Věra Lišková
Hanko, čekala jsem recept, ale zasmát se od srdce je lepší než návody k vaření.*****
Olga Štolbová
Hanko, dobrý. Myčku sice nemám, ale na mě kdysi z mrazáku vykoukly brejle, které mě už několik dní doháněly k šílenství. Z domova jsem nevyšla už tři dny, byla jsem nastydlá, takže jsem je nemohla nikde zapomenout. Ale potom ta radost... *****
Libuše Křapová
Dnes na mne padla nějaká depka. Ale teď jsem se s chutí od srdce zasmála :-) Díky