Třešně, třešně, třešně
FOTO: autorka

Třešně, třešně, třešně

2. 7. 2016

Miluju třešně!

Zvlášť ty moje; ony to jsou vlastně višňotřešně - rodí je kříženec třešně s višní (přesný název neznám) a plody jsou opravdu chuti naprosto nevšední. A protože mají blíže k višním než třešním, jsou docela choulostivé a jejich sklizeň + následné zpracování musí proběhnout v ten samý den - fakt jde o hodiny; v opačném případě je "za stálého míchání " můžete druhý den rovnou vylít, vyhodit, však víte, kam.

Mám bezchybný časový plán:
11:00 - přistavit žebřík ke stromu a s košíkem vzhůru do koruny
14:00 - pracoviště kuchyň - vypeckovávání. To mám vychytaný: zmáčknout třešni prdýlku těsně pod peckou, popotáhnout za šťopku a pecka je venku i se šťopkou.
17:00 - třešně do 3 hrnců (3x po 1,5 kg), zasypat želírovacím cukrem a šup s tím na sporák - a míchám, míchám, "jedem" sotva dýchám...

Jenže v 11:30 telefon:

"Mamí, co vaříš?" 
"Děvenko, máš smůlu, dnes nevařím - jsem na stromě." I děd to respektuje.
"Aha, to je blbý, tak my přijdem až odpoledne."

Hned je mi jasný, že můj dnešní skvělý časový harmonogram je v troskách, ale přece neodmítnu vlastní dceru s mým milovaným vnoučkem.

Přišli ve 14:00, zůstali na svačinu, zůstali i na večeři.

V 19:00 - lezu opět na strom, dotrhat, co jsem nestihla - ještěže je období nejdelších dnů a stihnu to tudíž do tmy. Celkem natrháno 15 kg višňotřešní.

20:00 - pracoviště kuchyň: průběžně odpeckovávám, džemuju, mezitím si máčím ruce v horký vodě, která mi má pomoct ze skleniček sundat etikety přilepený nějakým extra zas-aným lepidlem, no, konce to nemá a na sporáku zatím bublá už nevím kolikátá další várka;

02:00 - konečně mi došel želírovací cukr, došly skleničky, došly mi i síly.

Ten můj už šel dávno spát smrtelně znaven celovečerním sledováním fotbalu, ale přesto ho chválím, otevřel mi k tomu džemování 0,7 vynikajíciho burgundského červeného vína a to mě smiřuje s mým ženským údělem.

03:00 - Nesnáším třešně!

A jestli je pravda, že po smrti se převtělíme znovu do kohosi či čehosi, pak v červnu, prosím, chci být špačkem!

 

Ilustrační foto: Moje "zeď nářků" červnových

Hodnocení:
(4.9 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Valachovičová
Moc hezky napsáno a ještě vtipně! Jste šikulka, taky byly doby, když táta ještě žil a měl zahradu, že jsem všechno zavařila....mohu už jen s nostalgií vzpomínat.*****♥
Drahomíra Stínilová
Vynikající článek. Jakoby to bylo z mého života. Od začátku června jsem nešla spát dřív než ve dvě ráno. Začalo to prvníma třešněma. Nechat je na stromě když jsou v obchodech jen ty francouzské skoro za třista? Ještě před odletem do Řecka jsem dodělala poslední sklenice. Pak rodinná dovolená. Vnučka zůstává-rodiče odjíždějí. Jahodové džemy nepočkají. Pomalu odkvétá levandule, tu přeci nenechám na záhonech. Nějak se rozmnožila. Teď zase maliny a rybíz. Proč to kupovat s náhražkami, když to celý rok ošetřuji a je všechno čerstvé? Takže červen-zábava vnučky, zavařování, zahrada, cestování a červené bobule vidím i pod zavřenými víčky (mými i kompotovými).
Jitka Prušová
děkuji všem za hezké komentáře a pro pana Veseckého: možná nebudete věřit, ale existují ptáci, kteří dokáží ze sklenky pít brčkem (viz foto) tak proč by to nedal jeden obyčejný český špaček, zvlášť kdyby se v něm skrývala moje maličkost?! http://i0.wp.com/theverybesttop10.files.wordpress.com/2013/08/the-world_s-top-10-most-amazing-animals-drinking-from-straws-10.jpg?resize=500%2C400
Libor Farský
Hezké. Jen přemýšlím, jak naučit špačka pít společensky únosným způsobem červené víno.
Ladislav Vesecký
Skvěle napsáno. Super.
Jana Šenbergerová
Pěkně jste to napsala. Jsem moc ráda, že tohle všechno už nemusím.
Eva Balúchová
Jitko,pěkný ,vtipný článek.Jste borec,to já bych nevydržela takhle do noci pracovat.Ale všem vám závidím i třešně a hlavně višně.U nás letos není žádné ovoce,všechno pomrzlo.Máte krásný výřad džemů.
Hana Rypáčková
Výborně jsem se pobavila. Už mám přistavený žebřík, větve jsou letos obalené, ale ještě to chce pár dní dotáhnout chuť. jsou nějaké menší. Kompoty nedělám- nejíme je. Možná letos marmeládu, jiného ovoce bude málo. Pozvu přátele, co nemají zahradu a bude sklizeno.
Alena Vávrová
Jo, znááám! Taky v tom zrovna lítám, jen máme 1 velkou třešeň chrupku a 1 višeň - letos obojí obalené. Byla obalená i ptáčnice, ale z té jsme stihli jen něco sníst rovnou ze stromu, upéct párkrát koláč a uvařit blbouny. Jinak to byla právě záležitost těch špačků
Soňa Prachfeldová
No nezpracuj to, když už to máme na zahradě, u nás už jsou bohužel třešně červivé, že do nich koukám, višně teprve dozrávají a ten žebřík též osobně znám. Paní Jitko, ale džemem nikdo nepohrdne že :-)
Hana Šimková
Jitko jste šikovná.
Anna Potůčková
Krásné a veselé počteníčko. Ale ptáčkem bych být nechtěla, ti brzy vstávají a já se chci vyspat alespon po smrti
Zdena Proboštová
Nad tím koncem jsem se fakt rozesmála. Dík. :-))))