Prof. MUDr. Julius Špičák: Také stárnout se musí umět
FOTO: archiv redakce

Prof. MUDr. Julius Špičák: Také stárnout se musí umět

3. 10. 2016

Přední český hematolog a gastroentreolog Prof. MUDr. Julius Špičák, CSc. (1952) je od roku 1995 přednostou jedné z klinik pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Portál i60.cz se zajímal o jeho názor na současný stav českého zdravotnictví a stárnutí populace.     

Vnímáte rostoucí počet seniorů v ČR? Vyrovnává se podle Vás stát s tímto syndromem?
Samozřejmě tuto situaci vnímám velmi citlivě. Minulý týden vydala Charita ČR nový průzkum, z něhož vyplývá, že v příštím roce má být u nás 2milióny lidí, kteří dosáhnou věku 65let. Tento trend bude pokračovat, a v roce 2050 by mohla být v této věkové kategorii jedna třetina obyvatel. Na tuto skutečnost není možné se dokonale připravit. Myslím si, že bude velmi důležité, v jaké fyzické a psychické kondici Češi budou. Na odchod do důchodu nikdo nikoho nepřipravuje. Je s podivem, že když jdou děti do školy, stará se každý, aby absolvovaly nějakou předškolní přípravu. Proč by nemělo být stejně důležité, zajistit průpravu lidem na důchod. Vždyť jde o úplně novou životní situaci. Každý se musí rozhodnout, co bude dělat, jak bude nakládat se svými prostředky, jak se bude starat o to, aby byl co nejdéle samostatný. Velký nedostatek spatřuji především v mentálním pochopení toho, že život nekončí. Prodlužující se věk v celé Evropě je toho důkazem. Stát by měl mít na zřetel, že čím sociálně činorodější jeho obyvatelstvo bude, tím méně péče bude potřebovat.  

A je možné vůbec se na tuto fázi života připravit?
Jistě. Tak, jako momentálně lékaři dokola opakují, že každý je povinen starat se o své zdraví, tak stejně důrazně je třeba lidem opakovat, že stáří je přirozenou součástí života. Je bohužel škoda, že organizace a nadace, které se seniory zabývají, mají velmi rozptýlený dopad. Nepřipadá Vám s podivem, že péče o seniory je součástí programu všech politických stran ve všech typech voleb, ale málo kdy se z těchto proklamací stane něco konkrétního. Vždyť problémy se svými rodiči a prarodiči musí dneska řešit každý z nás. Například asociace amerických seniorů patří mezi velmi vlivné organizace, které cílí svoji péči tímto směrem. Tam už pochopili, že komunikace lidí, aktivní trávení volného času a zapojení seniorů do života společnosti je alfa a omega fungování celé země. Přimlouvám se proto, aby starším lidem byla přiznána úcta, která jim náleží. Na druhé straně je ale nutné, aby seniory neovládala „blbá nálada“, aby se snažili předávat své lepší zkušenosti a nevidět jen kriticky vývoj, k němuž společnost dopěla. Generace neumějí spolu žít. A kde se to také mají naučit? Mladí se snaží co nejrychleji odejít z domu, a tak je pro ně život seniora nepoznaný. A to už nemluvím vůbec o konečné fázi života, kdy jsou lidé osamělí. Líbí se mi tzv. holandský model, kdy v této zemi vzniklo již pár projektů, v nichž jsou startovací byty pro mladé a zároveň malometrážní byty pro starší. Tam se nenásilně potkávají až tři generace, které si navzájem pomáhají. Prostě i stárnout se musíme učit, i stárnout se musí umět.  

Ožehavé téma dnešních dnů je stav českého zdravotnictví...
Ano, musím konstatovat, že tak špatný stav, jaký je momentálně v personálním zajištění českého zdravotnictví tady ještě nebyl. Týká se to především zdravotních sester. Tato náročná práce není dobře ohodnocena. Přestože ze škol vycházejí každoročně tisíce absolventek zdravotnických škol, nemají o práci v nemocnicích valný zájem. Já třeba mohu uvést, že za posledních pět let, kdy děláme nábor zdravotních sester, se přihlásila pouze jediná mladá absolventka. A to si myslím, že IKEM je pracoviště s velmi dobrou pověstí. Je škoda, že veřejnost za posledních minimálně deset let stále poslouchá jenom stesky lékařů. Lidi to už obtěžuje.        

Jsou podle Vašeho názoru nějaké rezervy, tedy myslím finanční v zabezpečení zdravotní péče?
Rezervy jsou v oblasti centrálního nákupu zdravotnického materiálu. Tuto záležitost nikdo dlouhodobě neřeší. Přitom jsou základní pomůcky a materiály, které mají všechny nemocnice identické, a není žádný problém zajistit jejich hromadný nákup. Tam vidím velké úniky peněz. Ještě větším problémem jsou například výkony laboratoří. To nikoho nezajímá, novináři této oblasti nerozumějí, a tak se neustále vypisují žádanky a zkoumají vzorky, mnohdy však zbytečně. Ale obě tato témata jsou nepopulární i v lékařské veřejnosti.  

Nedostávají se Češi obecně k odbornému lékaři, až když je pozdě?
Naši občané příliš nedbají na prevenci. I když například preventivní vyšetření rakoviny tlustého střeva je u nás opravdu na světové úrovni a je poskytováno všem zájemcům zdarma. Lidé se o svoje zdraví vůbec příliš nezajímají. Řeší to, až když je zle. To, že jedete pravidelně se svým vozem na technickou prohlídku, považujete za naprosto přirozené. Považujete za stejně přirozené pravidelně navštěvovat odborné lékaře? Tady vidím velký prostor pro informovanost a to zejména ze strany zdravotních pojišťoven. Měly by „odměňovat“ ty, kteří chodí na preventivní prohlídky a starají se o dobrý stav svého organismu.  

Rozhodl jste se v letošních podzimních volbách kandidovat do senátu. Kandidujete za okrsek Kutná Hora. Víte, co chcete v senátu prosadit?
Mým cílem je zúročit zkušenosti získané v oblasti zdravotnictví, školství a výzkumu. Aktuálně se připravuje celá řada zákonů, jejichž konečná podoba bude mít pro stav těchto rezortů zásadní význam. Dále bych chtěl napomáhat k zlepšení postavení zdravotnického personálu, učitelů a výzkumníků v naší společnosti a eliminovat zbytečnou byrokracii. Velevýznamým tématem jsou motivace a internacionalizace.

Hodnocení:
(4.8 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Milena Karbusová
Můj názor je takový, že odborníci by měli zůstat u svých profesí, tam budou platní. Senátorská pozice by měla fungovat jako česná funkce a to bez nároku na odměnu. Pak by v senátu byli pouze ti, kteří si toho váží a nejdou tam pouze pro slušný příjem. Pak by to bylo pro společnost zaprvé přínosem a zadruhé určitě by tam nebyl nával, jako v současnosti. Pak bych si takových senátorů mohla vážit.
Zdenka Jírová
Eleno, máte pravdu. Já už to také namohu ani poslouchat. Bývala jsem optimistka, která věřila, že se alespoň něco zlepší. Ani s lucernou to zlepšení nejde najít. Kdyby ty sliby byly pravdivé, tak máme kriminály plné úplatných politiků. Zatím tam pravomocně neskončil žádný, alespoň ne z těch největších.
Elena Valeriánová
Já jen nepřestanu žasnout, kde zůstane ta slušnost a plnění daných slibů, když se konečně vydrápou přes naše ohnutá záda do svých politických pozic. To každý velmi rychle zapomene na předvolební sliby. A mně se z těch slibů už zvedá žaludek. Protože všichni bez rozdílu slibují, ale nikdo neřekne jak těch cílů dostojí. Více pracovních příležitostí, větší dostupnost pro Jesenicko ... ale konkrétně jak? A nezlobte se, co to je "slušný politik"? Tento druh snad ani neexistuje. A senát, no tak ten bych rozpustila z fleku.
Libor Farský
Vidím, že se můj názor dost liší od ostatních. Slova pana profesora se mi jeví jako moudrá a věcná. Každopádně by v politice měli mít své místo špičkoví odborníci a dostat na starost nějakou funkci ve svém oboru. Naopak známe případy, kdy čistý politik byl několikrát ministrem na různých ministerstvem, čili tzv. kozel zahradníkem.
Helena Votíková
Celé politické spektrum, aby nastal čas "slušňáků", se asi vyměnit nepodaří. Myslím, že dál budou převažovat ti prospěcháři. A ti buď ty slušné vyštípou, a nebo se ti slušní přizpůsobí. Přeji panu profesorovi hodně sil, a hlavně aby měl čas dál se věnovat své profesi a vychovávat dobré nástupce.
Eva Krausová
Honzo R., slušných a schopných lidí je dost, ale ty se většinou do politiky nehrnou a obávám se, že ani nemají šanci...už proto, že v politice jsou hlavně ti "všehoschopní" a ti svá místečka jen tak neuvolní. Nedivím se, že jsou lidé politikou znechuceni, prostě už nevěříme...
Jan Raška
Tak jednak senátorská funkce je o dost jiná než práce v parlamentu, senátoři často dále vykonávají svou práci. Ale hlavně, kdo by podle vás tedy tu politiku měl dělat? Přeci každý má nějaké své původní povolání. Nebo mají dělat politiku studenti politických škol bez praxe a jakýchkoliv životních zkušeností? A co se týče předvolební kampaně - lidé vstupující do politiky by měli prezentovat své názory v médiích, aby si voliči udělali o nich nějaký obrázek. Nebo vy volíte podle toho, jak se kdo tváří na billboardu?
Zdenka Jírová
Ať se pan profesor drží své profese, když to tak dobře umí. Ostatní řečí jsou jen předvolební sliby , aby si přilíkal voliče. Proč chce do politiky? Za vším hledej ...peníze.
Naděžda Špásová
Honzo, nezlobte se, ale pokud je pan profesor špičkový odborník, tak proč nedělá to, co umí? Tam je určitě platný víc, než v politice. Pokud mu křivdím, tak se omlouvám.
ivana kosťunová
Ach jo, jsem už tak nastražená vůči veškeré politice, že mě automaticky napadne jenom prospěch. Pana profesora neznám a přesto jsem vůči němu zaujatá. Sorry.
Jan Raška
Není to placená prezentace. Pan profesor je špičkový odborník. Podporujeme slušné a schopné lidi, kteří by v politice měli vystřídat ty neslušné a neschopné.
ivana kosťunová
Souhlas s Ilonou. Předvolební prezentace-doufám, že placená.
Naděžda Špásová
Nemám to ráda a dost mi vadí, když se např. lékaři derou do politiky. Proč? To už je nebaví léčit lidí? Tak proč to studují? Politika je pro ně totiž jako trafika, ale víc výnosná. A uráží mě, jak se každý zaštiťuje a ohání seniory. Kdyby nám dali, co nám patří, nemusela by spousta důchodců žít na hranici chudoby. Ne, nebudu se rozčilovat.
Eva Krausová
oprava k předešlému - téměř ve 48 letech u rodičů...
Eva Krausová
To, že mladí lidé odcházejí z domova, aby se osamostatnili, to přece není problém, ale přednost. Já šla v mém mládí bydlet raději do garsonky, už jen proto, že jsem měla soukromí a tedy svobodu. Rodiče byli rozvedení, a i když jsem mohla bydlet u otce/který měl vetší byt/, raději jsem zvolila svou garsonku. U mamky jsem byla téměř každé mé volno, ale spávala jsem u sebe, nejen proto, že měla byt 1+1... Nechápu ale ty, kteří jsou s rodiči ještě ve 30,40 letech. Nemluvím o bydlení v domku, ale v paneláku ap. Zajímavé je, že to jsou většinou chlapi - mamánci, dle mého, kteří nejsou schopni se starat sami o sebe jak prakticky, tak finančně, nechtějí sami platit nájem, služby ap. a raději trčí u rodičů... Ale tyto pány lituji, protože co budou jednou dělat, až rodiče nebudou, bych chtěla vidět. Už teď se myslím spoléhají na to, že zdědí po rodičích i finance a nebude to pro ně tak těžké jednou. Znám jednoho, co je ještě téměř v 58letech u rodičů a k tomu nemám slov... Nejde o to naučit se žít se starší generací, ale mít ke stáří úctu a ta je dána už v rodině výchovou a niko-li tím, kde mladí bydlí. Pravda, mladí to dnes nemají jednoduché, ale myslím, že být na jejich místě, tak bych si vzala i hypotéku a koupila vlastní byt, než se spoléhat na hnízdo u rodičů.
Hana Šimková
Souhlasím s paní Kolářovou.
Ilona Kolářová
Pan přednosta se snaží před volbami zviditelnit ostatně jako každý. Reaguji na odstavec, kde vidí jako problém, že mladí lidé odcházejí z domova, aby se osamostatnili a nenaučí se žít se starší generací. Možná tohle funguje v Americe, kde většina rodin žije v domcích, ale ne u nás, kde převážná většina žije v bytech. Soužití několika generací v bytě bez větších problémů, to si neumím představit, zvlášť pokud se jedná o menší byt. A jestli to myslel tak, že by děti měly být se svými rodiči třeba do čtyřiceti, tak to už si neumím představit vůbec. Nejsem politik, ale podle mě by se měl stát postarat hlavně o to, aby mohl senior po odchodu do důchodu důstojně žít, tzn. aby měl dostatek finančních prostředků. O zdravotnictví se rozšiřovat nebudu, jen to, že se mi nezdá, že by se lidé zajímali o svoje zdraví. Ze svého okolí nikoho takového neznám.
Zuzana Pivcová
Reaguji na odstavec, že Češi chodí k lékaři, až když je pozdě. Pan profesor uvádí, že se příliš nezajímají o své zdraví. Zájem o zdraví ale nespočívá pouze v návštěvách lékaře. To snad ví každý. Návštěvy lékařů jsou pochopitelně mnohdy nutné a pomáhají. Z vlastní zkušenosti (z minulosti) však vím, že z vás někdy doktor udělá zbytečně pacienta víc, než je třeba. Nejsem zastánkyní přílišného braní léků. Jakmile je jednou doktor předepíše, těžko jejich užívání zruší nebo jen sníží dávkování. A navíc člověk tak nějak přestane pracovat na zlepšení svého zdraví sám, svou vůlí a jinými prostředky než léky, které jen hasí už existující požár.
Hana Rypáčková
Je to pláč nad rozlitém mlékem. Preventivní prohlídky , nezaplacená práce sester, přehazování si starých pacientů jako horký brambor, návštěvy lékařů doma - neexistuje. Rodiny nefungují ..Ale chodit na UV3 učit se jak žít?? Stačila Šiklová na besedách a její knihy? Teorii ne, ale praxe je třeba.
Soňa Prachfeldová
Moudrý článek, jen ta péče ve zdravotnictví silně pokulhává za sliby. Gerontologie dokonce byla zrušena jako samostatný obor a přitom seniorů přibývá a péče ubývá. Ovšem zlepšení vidím v nedohlednu. Za vším jsou peníze, které na péči starých a bezmocných chybí. Kéž by se už začalo skutečně blýskat na lepší časy, ne jen slova, ale skutky !