Kdo je nespokojený, umírá dříve
Ilustrační foto: ingimage.com

Kdo je nespokojený, umírá dříve

10. 10. 2016

Souvisí pocit nespokojenosti s délkou života? Vypadá to, že ano. V současné éře výzkumů všeho, co se týká stárnutí, přišla na světlo světa studie, která tvrdí, že spokojení lidé žijí déle než věční rýpalové a morousové.

Pětačtyřicetiletý David je zoufalý ze své mámy. "Posledních několik let každé naše setkání končí tím, že jsem otrávený a unavený z toho, jak věčně na něco nadává. Při jedné rodinné oslavě jsem už ze zoufalství počítal, kolikrát použila nějaké negativní slovo. Neustále říká, že je něco nebo někdo hrozný, hloupý, strašný, nemožný. Komentuje tak politiku, ceny v obchodech, sousedky, mě, mou ženu, mou dceru, herce z televize, články v časopise. Během jednoho odpoledne použila přes čtyřicet negujících výrazů. Nikdy taková nebyla," vypráví. Svou třiasedmdesátiletou matku má přitom velmi rád, často ji navštěvuje, téměř každý den jí telefonuje. "Zavolám jí, zeptám se, jak se má, a ona na to: Jak bych se asi tak mohla mít, nijak. Tohle řekne a já už mám depresi," dodává.

Jednou mamince řekl, že nemá důvod být nespokojená. Že je na svůj věk ve velmi dobré kondici, má rodinu, pěkný byt, slušnou penzi. Rozčílila se a řekla mu, že je, citujeme "úplně, ale úplně nemožný a o životě ví prd."

Je to tak. Někteří lidé mají za sebou těžké nemoci, sotva se drží na nohou, ale negativní slovo od nich nikdo neslyší. Někteří naopak plivou jedovaté sliny, kudy chodí. Nezabývejme se teď příčinami, proč tomu tak je, ale následky. Odborný časopis Psychological Science zveřejnil studii vědců, kteří devět let sledovali čtyři tisíce pět set lidí. Ti, každý rok podrobně odpovídali na otázku: Jak jste celkově spokojeni se svým životem? Za odpovědi dostávali od nuly do deseti bodů, čím vyšší spokojenost, tím vyšší bodování. Psychologové hodnotili průměrnou spokojenost, její vývoj v čase, věk, pohlaví, zdravotní stav, vzdělání, styl života účastníků projektu.

"Je to první studie, která využila při měření efektu životní spokojenosti na riziko mortality devíti opakovaných měření. Vícenásobná měření nám umožnila zjistit, jak proměnlivost v úrovni životní spokojenosti souvisí s dlouhověkostí, což do té doby nebylo zkoumáno," uvedla Julia Boehmová, jedna z autorů studie. Došli k závěru, že u lidí nad padesát let pocit spokojenosti ovlivňuje délku života. I když se jejich spokojenost v průběhu života mění, není to na škodu, pokud se dotyční umějí novým situacím přizpůsobit. Ti, kteří to umí, jednoznačně žijí déle a v lepší kondici.

Neznamená to tedy, že dlouhověkosti dosáhnou ti, kteří v životě neměli žádné starosti a byli stále jen spokojení a šťastní. Ne, mluvíme naopak o těch, kteří prošli různými zkouškami, ale přesto si nenechali pocit spokojenosti vzít, přesněji, uměli si ho vytvořit. Ne nadarmo se přece říká, že je třeba radovat se z maličkostí.

Podobný pokus dělali vědci, kteří zkoumali celý život dvě stě zdravých studentů Harvardovy univerzity. Jde o jednu z nejrozsáhlejších prací zabývajících se pocity spokojenosti a jejími vlivy na stárnutí. Lidé byli sledováni při studiu, ve středním věku, ve stáří. Každých pět let vyplňovali dotazníky, odpovídali na dotazy psychologů, nechávali se prohlížet u lékařů. Ukázalo se, že ti, kteří vykazovali známky optimismu už jako studenti, zůstali optimisty i ve stáří. Dožili se vysokého věku v dobré duševní kondici. Byli mezi nimi i lidé, kteří prošli těžkou nemocí, rozvodem, přišli o majetek, ale zase se z malérů vyhrabali. Dokázali to, protože byli optimisté, uměli si vytvořit pocit spokojenosti.

Psychologové čím dál více užívají výraz pozitivní psychologie. Jednou z jejich propagátorů je psycholožka a vysokoškolská pedagožka Alena Slezáčková. Ta na otázku, co lidem nejčastěji brání v pocitu spokojenosti a štěstí, odpovídá: "Srovnávání se s ostatními lidmi, zejména těmi, která média prezentují jako krásnější, úspěšnější a bohatší, což přitom ve skutečnosti vůbec nemusí znamenat, že tito lidé jsou šťastni. Dále je to to, když si na druhých lidech všímají jejich nedostatků, chyb a selhání, místo toho, aby se zaměřili na rozpoznání a ocenění jejich silných stránek a skutečných úspěchů."

Za další z faktorů, které vedou k dlouhodobé nespokojenosti, považuje to, že někteří lidé jsou dlouhodobě nespokojeni se svým způsobem života, ale přitom se neodhodlají udělat krok ke změně.

Určitě by se pod ta slova podepsala jedna ostravská rodina, která právě řeší, co se svou nespokojenou babičkou. Je to podobný případ jako příběh výše zmíněného pana Davida. Teď hovoří Klára, sedmatřicetiletá učitelka z okrajové části Ostravy: "Tchýně si stěžuje, že stále jen sedí doma a nudí se. Koupili jsme jí lístky do divadla. Lamentovala, že tam nemá s kým jít. Jasně, nemá žádné kamarádky, protože je pořád mrzutá. Navrhli jsme, ať zavolá své sestřenici. Odmítla. Navrhli jsme sousedku, odmítla. Řekla jsem, že s ní ráda půjdu já, načež odpověděla, že si nemusím dělat násilí. Nakonec šla se sousedkou. Řekla, že představení bylo pitomé. Přitom tam hráli herci, které má ráda ze seriálu, a vím, že je to kvalitní inscenace, přitom zábavná. Má dobré recenze a znám hodně starších i mladých lidí, kteří se na ní dobře bavili."

Dotyčná mrzutá paní je rok od roku v horší zdravotní kondici. Její příbuzní jsou přesvědčeni, že v tom hraje roli, její špatné duševní rozpoložení. Výzkumy na toto téma jim jednoznačně dávají za pravdu.

Hodnocení:
(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Magdalena Klosová
Mému otci je 93 let.Prožil život plný zvratů společenských,politických,osobních.Zemřely mu dvě ženy,o jednu z nich se 15 roků staral,trpěla silnými depresemi.Po 68.ho vyhodili z místa,bylo to pár roků před penzí.Nikdy si příliš neztěžoval.Na osud,na nespravedlnost,na výši důchodu.Má relativně dobré zdraví a jiskru v oku.Něco na tom asi je.mm
Jiří Libánský
Já také každou chvíli něco kritizuji, frflám a dost věcí se mi nelíbí a chování mnoha lidí odsuzuji. Ale nemohu říct, že já sám osobně bych se cítil nešťastný a nebo se sebou a svým životem byl nějak výrazně nespokojený. Vím, že si fandím, ale asi je to dobře.
Hana Šimková
Ti, co stále otravují život ostatním jsou z toho vlastně šťastní, žádný stres nemají.Kdybych byla jenom šťastná a všechno se mi líbilo a nic bych nekritizovala, tak bych byla asi duševně nemocná. Pokud nebudu otrávená ze špatných věcí, tak nebudu ani šťastná z těch věcí hezkých.
Karel Boháček
Nesouhlas.Znám nespokojené a zlé lidi co tu stále žijí a otravují lidem život. Na druhou stranu stres zabíjí, ale mám dojem že ti zlí a nespokojení jaksi stres nemají - jaksi jim chybí.
Drahomíra Stínilová
Tak trochu s tím nesouhlasím. Moje maminka byla velká optimistka, stále si něco pochvalovala a pak to vesměs dopadlo špatně. Taky si pochvalovala , jak se cítí dobře, že cvičí každé ráno a zemřela v sedmdesáti na náhlou rakovinu. Clověk by neměl být pořád spokojený, protože nevidí kolem sebe problémy a je zahleděný jenom do sebe. Pak se vůbec nesnaží zdokonalit a ustrne. Ovšem nadávat na všechno není také řešení. Když jsem uvedla maminku, nechtěla jsem tím říct, že nebyla š´tastná, celý život dělala divadlo= to, co jí bavilo a překonala svým optimismem vyhazov z politických důvodů herecké skupiny Rozhlasu. Tak si myslím půl na půl. Nenadávat, ale zase nejásat.
Hana Rypáčková
Moje maminka v 80 letech ovdověla a byla tak nešťastná nespokojená /aspoň to dávala najevo, ale byla soběstačná - žila ve svém bytě s naší pomocí/ když potřebovala / až do devadesáti .Mohla se na nás spolehnout. Umřely jí kamarádky, s těmi "mladými " to nebylo ono. Pravnoučata jí doma nadrobily a ona si potrpěla na pořádek....Důraz kladla na jídelníček. A lecčíms nebyla spokojená, sledovala politiku....Říkali jsme jí kněžna Zaháňská, / tak podobně nazýváme náše YT/, ale milovali jsme ji všichni. Umřela téměř v 91 letech. Tak nevím.. Asi to jen tak říkala a byla šťastná až do smrti.
Jana Šenbergerová
Jen připomínám, že loni už tu vyšel článek Optimisté žijí déle a jsou zdravější. Ráda jsem si ho připomněla, protože obsahuje i praktické rady. :-)
Jana Šenbergerová
Více je možné si přečíst v knize Optimisté žijí déle od Heidelore Kluge. Je to báječné čtení, vřele doporučuji především pesimistům, třeba jim to pomůže přijít na lepší myšlenky, zatímco optimistům posílí jejich optimizmus. Nejde jen o to žít déle, ale především lépe.
Zuzana Pivcová
S tím bez výhrad souhlasím. A pokud se mi to nějak nepřetočí v hlavě, tak o své vůli nikdy takhle skončit nechci!