Pozornost pro lékaře. Ano či ne?
Ilustrační foto: ingimage.com

Pozornost pro lékaře. Ano či ne?

12. 10. 2016

Osm a půl miliardy korun. To je částka, která ročně končí v kapsách českých lékařů jako úplatky od pacientů. Vyplynulo to ze zprávy organizace Transparency International a potvrzují ji i další výzkumy.

Pětašedesátiletá Jiřina má před sebou výměnu kloubu. Spolu s rodinou už pár měsíců řeší otázku, kolik peněz má před ní dát lékaři, který operaci bude provádět. "Už jsme dali takzvaný sponzorský dar nemocnici, kde budu operována," vypráví Jiřina. "A to proto, že jinde bych čekala mnohem déle. Bylo mi tam naznačeno, že sponzorské dary jsou vítány, tak jsem pochopila, že se to očekává. Bylo to deset tisíc. A teď nevím, zda to stačí nebo je vhodné dát něco i lékaři," říká na rovinu. Část její rodiny říká, že ano, že pozornost pro lékaře je naprosto běžná záležitost. Naopak její syn je tvrdě proti. Považuje tyto takzvané pozornosti za normální korupci. V rodině je kvůli tomu dusno. Jiřina se navíc bojí, aby lékaře finanční pozorností neurazila. "Já vlastně vůbec nevím, jak se to teď dělá," shrnuje svůj problém.

Jde o modelovou situaci, kterou zažívá hodně lidí. A čím jsou starší, tím tuto otázku řeší častěji. Mimochodem, když jsme zde na i60 nedávno zveřejnili  článek zabývající se otázkou, za co senioři nejvíce utrácejí, v diskusi pod ním se velmi často objevovalo téma úplatků u lékařů. Mnozí lidé napsali názor, že za pozornosti lékařům senioři utrácejí rozhodně dost.

Na toto téma se nedávno rozproudila velká debata poté, co slovenský praktický lékař Peter Lipták ve slovenské televizi Markíza přiznal, že dary od pacientů přijímá. Nahlas pojmenoval to, co většina jeho kolegů tají. Řekl například toto: "Beru to jako dary. Získám na nich každý rok kolem pěti tisíc eur. Zajímavé je, že peníze dávají většinou chudí lidé." A dodal, že velmi dobře ví, že v České republice je situace stejná.
Veřejnost ho za to odsoudila, ale mnozí lékaři dobře vědí, že jen otevřel jedno velké tabu.

Průzkum na toto téma si zadal i Český rozhlas u agentury Median. Vplynulo ze něj následující: Více než dvě třetiny Čechů považují za správné dát lékaři láhev alkoholu, bonboniéru či podobnou pozornost, protože poté očekávají, že budou mít lepší péči. Pro pětinu lidí je ze stejného důvodu normální dát lékaři peníze.

Zároveň lidé uváděli, že požadují, aby byl zachován dosavadní stav, tedy standard hrazený z veřejného pojištění. Ale polovina dotazovaných by přitom přivítala, aby si mohli legálně zaplatit formou doplatků lepší péči, druhá polovina je proti. Lidé považují například za správné, aby si mohli připlatit za zákroky na přání jako je třeba porod císařským řezem nebo za lepší endoprotézy, sádry či oční čočky. Což se nyní v praxi děje, ale neoficiálně.

Paradoxní je, že nedávno, tedy v letech, kdy byly zavedeny poplatky v ambulancích a v nemocnicích, údajně korupce ze strany pacientů v České republice mírně poklesla. "Zdá se, že poplatky změnily vnímání pacientů," míní Jana Petrenko z Koalice pro zdraví, spolku, který sdružuje organizace na ochranu pacientů. "Lidé začali mít pocit, že když už si platí, jsou zákazníkem a přestali mít potřebu dávat lékaři něco navíc."

Ovšem poplatky v nemocnicích a ambulancích byly zrušeny a mnozí pacienti dál přemýšlejí, zda je dávání pozornosti lékařům normální nebo ne.
V poslední době vyšlo v Evropě najevo několik kauz, kdy byli lékaři rozsáhle upláceni farmaceutickými firmami. Zkrátka, brali peníze za to, že předepisovali určité léky nebo používali určitý materiál. Česko v tomto směru není výjimkou a některé lékaře kvůli tomu i vyšetřuje policie. Ve srovnání s částkami, jaké se v tomto směru objevily, je nějaká ta láhev dobré whisky nebo tisícovka v obálce zdánlivá maličkost. Jenže jde o princip. O stanovení mantinelů. A ty právě v této oblasti neexistují nebo si je snaží nastavit každý sám podle svého mínění.

Čtyřiasedmdesátiletá Růžena například chodí ke své obvodní lékařce pokaždé s čokoládou či kávou. "Připadá mi to přirozené, jsem zvyklá, že se lékařům kdysi vždy něco nosilo," říká. "Už moje maminka chodila k lékaři zásadně s vajíčky nebo něčím z našeho hospodářství." Na námitku, že její obvodní lékařka jezdí v mercedesu, zatímco Růžena musí svou penzi každý měsíc pečlivě rozpočítat tak, aby si vůbec mohla dovolit zajet vlakem z Ostravy do Prahy za přítelkyní, reaguje krčením ramen a slovy: "Já bych si připadala divně, kdybych šla do ordinace jen tak, bez ničeho. Každopádně je na mě paní doktorka moc milá a když jsem potřebovala, přišla i ke mně domů."

Bonboniéra a káva je samozřejmě brána jako malá pozornost, ale lidé jsou schopni kvůli snaze nějak se lékařům zavděčit se dokonce i zadlužit. V jedné rodině z Prahy se dohodli tak, že si dcera na sebe vzala půjčku padesát tisíc korun,  protože lékař jejímu otci naznačil, že by mu mohl zajistit přednostní operaci močového měchýře. A zcela na rovinu mu řekl, že je třeba zaplatit za to, že ji operatér a personál udělá ve svém takzvaně volném čase.

"Později nám došlo, že říkal nesmysly," vypráví dotyčná. "Ale tehdy jsme chtěli tatínkovi zajistit co nejlepší péči, co nejrychleji mu ulevit od bolestí, takže jsme racionálně neuvažovali. Nakonec vše dobře dopadlo, péči měl perfektní, tak se utěšujeme, že to bylo kvůli tomu, že jsme zaplatili. Ale tak nějak vnitřně tuším, že bez úplatku by to bylo stejné. Šlo o operaci, která byla nezbytná, přece by ho nenechali umřít, ne? Šel by na ni tak jako tak. Jako důchodce by už v bance půjčku nedostal, tak jsem si ji na sebe vzala já a teď ji společně jako rodina splácíme," vysvětluje.

A stačí si najet na různá diskusní fóra na internetu. I z nich jasně vyplývá, že dávání pozorností ve zdravotnictví je téma, které hýbe společností.

 

Hodnocení:
(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Oldřich Čepelka
Nevím, zda autorka měla na mysli pozornosti, anebo úplatky. Tady bychom to měli jasně rozlišovat. - A samozřejmě musíme rozlišit legální platbu nza lepší plombu, náhradu, čočklu v oku atd. Nechápu, proč zubařům už běžně doplácíme skoro za vše, zatímco ve veř. nemocnicích se to snad nesmí. Pacienti nesmí být rukojmím nějaké polit. strany, podobně jako nejsou, když se v obchodě rozhodují o obyčejné housce, nebo o kaiserce. Ze solidárního zdr. pojištění ať se platí všem stejně, a kdo chce a může, ať si připlatí. Nechci žít ve světě, kde se smí na pulty vyloužit jen stejné housky.
Jarmila Fialová
Dávala jsem,ale ne předem,ale po operaci sestrám tašku ovoce a kafe,za péči,kterou mi poskytly.dcera je zdravotní sestra na JIPce,proto vím,jak je jejich práce nedoceněná.
Hana Rypáčková
Nedáváme a ani by si je vlastně známí lékaři nevzali. Ale na rehabilitaci nebo k očařce v době hojnosti jahod - vezmu krabičku pro radost, ale to rozdávám všem, kdo zahrádku nemají a je jahodové šílenství. Šampus k tomu nedávám. Taky nevím, co bych dělala při podmínce úplatku v rizikové situaci.
Hana Šimková
Mám zkušenost s lékařem, který si o úplatek řekl, když jsem měla jít na operaci kyčle. Bylo mi z toho smutno, protože na mně působil velice dobře . Šla jsem tedy k jinému a ten mě odoperoval velice dobře a bez úplatku. Bomboniéru jsem dala jenom sestřičkám v nemocnici, protože se o mne velice hezky staraly.
Ladislav Vesecký
Ten kdo nejvíce řve, že má málo, je třeba mu ubrat! Aby věděl co to málo je. Může se pak zeptat každého důchodce, co je málo.
Věra Lišková
Musím lékaři důvěřovat, ten který by žádal úplatek, podle mne důvěryhodný není. Naštěstí je možnost jít jinam.
Zdenka Jírová
Úplatky nedávám, ani na ně nemám. Považuji to za nečestné. od lékařů přijímat nebo si dokonce říkat o úplatek zvláště od penzistů. Takoví lékaři ve mně nebudí důvěru.
ivana kosťunová
Myslím, že problém je jinde. Lékaři a personál ve státem provozovaných zařízeních nejsou dostatečně zaplaceni. S úplatkářstvím jsem se nesetkala, ale drobnou pozornost jako vyjádření spokojenosti s lékařskou péčí za úplatek nepovažuji.
Jana Šenbergerová
Nikdy jsem žádnému lékaři ani zdravotnímu, či lázeňskému personálu žádný úplatek nedala a neměla jsem pocit, že by se o mě starali hůř. Je mi líto všech, kteří si úplatkem chtějí zajistit něco lepšího a k lékaři, o kterém bych věděla, že se chová k pacientům podle výše úplatku, bych raději nešla. Ani za tu cenu, že by mě to mohlo stát život. Stejně jednou umřu, jenomže vím, že to není definitivní. S takovým škraloupem by se mi umírat nechtělo. Možná právě proto se mi dostalo vždy potřebné a odpovídající péče.
Ilona Kolářová
Asi před dvaceti lety jsem měla podstoupit nepříjemný zákrok v naší nemocnici. Těsně před zákrokem si mě pozval k sobě zástupce primáře, začal mluvit o mém tehdejším mamželovi, který podnikal, a řekl si o úplatek. Neřekl to úplně natvrdo, ale z jeho řeči to vyplynulo. Když viděl, že nereaguji, řekl, ať si vše ještě dobře rozmyslím. Nakonec to dopadlo tak, že jsme seděly tři pacientky připravené před vstupem na sál. On přišel a zeptal se mě ještě jednou, zda jsem se rozmyslela. Odpověděla jsem, že nevím co. Za chvíli přišla sestra a řekla, že já na zákrok nepůjdu a budu propuštěná. Druhý den jsem se hlásila u svého lékaře a ten byl úplně nepříčetný, proč mě pustili domů. Provedl mi ještě s jednou paní doktorkou z nemocnice jedno vyšetření a poslal na rozbor. Během čtrnácti dnů jsem dostala telegram, abych se urychleně dostavila do nemocnice na zákrok. Zjistili, že jsem v předrakovinovém stadiu a musím okamžitě podstoupit operaci. Byla jsem pak doma čtyři měsíce, protože jsem měla velké pooperační komplikace. A pan zástupce primáře? S jeho manželkou jsem jeden čas chodila na cvičení a tam se dozvídala, jaké si užívají dovolené, co vše si kupují a jakém přepychu si žijí.
Marie Magdalena Klosová
Mám podobné zkušenosti jako Zuzka.mm
Zuzana Pivcová
Podle mě je rozdíl, zda dá člověk něco předem a očekává za to kvalitnější službu, nebo až dodatečně jako výraz díků a spokojenosti. Dodatečný dárek není úplatek. Takové "poděkování" dávám často a zcela spontánně a mám radost, když obdarovaný má radost. V žádném případě nedávám obálku s penězi nebo nějaké velké dary. Zatím ale vycházím s těmi pár lékaři, ke kterým jednou za čas jdu, dobře a ani si nemyslím, že by ode mne nějaké úplatky očekávali, protože mé zdravotní nároky na ně jsou velmi malé.
Jarmila Komberec Jakubcová
Žádné úplatky jsem nikdy lékařům nedávala a nedávám.Ani mi to nenapadlo, že bych tak měla činit. Před 15 lety jsem se léčila na hematoonkolgii a měla jsem tu nejlepší péči i bez úplatků. Později jsem poskytla nadaci pro transplantaci kostní dřeně peněžitý ar a dodnes této nadaci posílám peníze. Ale to není úplatek, Nadace za fin.prostředky zlepšuje prostředí pro onkologické pacienty nákupem třeba TV atd.Neznám žádného "úplatného lékaře" a spíše mi to připadá jako pomlouvání z oblasti "Jedna paní povídala..."
Jiří Libánský
Já žádné úplatky doktorům nedávám. Nevím ale, co bych dělal, když by bylo vážně ohroženo zdraví moje, nebo někoho blízkého a nějaký úplatek nabízel řešení. Opravdu nevím, zda bych zůdtal tak zásadový. Ale jsou ženy na úřadech, ve firmách i v ordinacích, které mi stojí za to, abych jim někdy, třeba na Vánoce, k svátku či narozeninám koupil třeba nějakou keramickou drobnost. Když dáváním dárku dělám radost hlavně sobě, za úplatek to nepovažuji.
Karel Boháček
Kdysi jste mi odpovídali, že nikdo z Vás úplatky nedává a o nikom nevíte - tak co ? Kdo si dnes staví nejvíce RD ? Lékaři...