Jiří Bartoška: Potřeboval jsem hlavně klid
FOTO: archiv organizace Debra

Jiří Bartoška: Potřeboval jsem hlavně klid

31. 10. 2016

Mnozí lidé mu vyjadřují obdiv za to, s jakou noblesou se vypořádal s rakovinou. U léčby takových nemocí jde vždy z velké části o náhodu, ale z velké části i o to, v jaké psychické kondici pacient je. Ta jeho zdá se být výborná. Vrátil se do práce, do života, dokonce se zdá, že toho dělá více než před onemocněním.

Zapojil jste se do kampaně společnosti Debra, která pomáhá nemocným. Souvisí to nějak s tím, že jste sám poznal nemoc?
Nesouvisí, s prací organizace Debra jsem se seznámil už před několika lety. Její klienti trpí nemocí, která má paradoxně poetický název, jde o nemoc motýlích křídel. Překvapilo mě, jak těžká nemoc to je. Lidé, kteří s ní bojují, rozhodně nemají lehký život, ač je motýl právě symbolem lehkého života. Pro ně je naopak každý drobný úkon, který lidé běžně dělají s lehkostí, neuvěřitelně těžký zápas. Nemoc motýlích křídel přináší jen tíhu, žádnou lehkost. Proto je obdivuji. Obdivuji i ty, kteří jim pomáhají.

Máte teď třeba více pochopení pro lidi s nějakým handicapem? Lidé, kteří bojovali o život, často říkají, že to změnilo jejich pohled na svět, vnímání druhých a podobně, tak jak je to s vámi?
Tak třeba už vím, co nemocného štve, co by mu lidé neměli říkat. Tak sem s příkladem… V takovou chvíli dostáváte spoustu esemesek, mailů, pozdravů. Lidé vám chtějí vyjádřit podporu. Myslí to dobře, to je jasné, Jenže nemocný v takové chvíli potřebuje především klid. Já jsem netoužil po pozornosti, po podpoře, ale jen a jen po klidu.

Opravdu se váš život v ničem nezměnil?
Tu otázku dostávám často. Odpovídám na ni vždy tak, že žiju stejně jako před nemocí.  Já to vzal tak, že prostě přišla nemoc, tak je třeba ji léčit. Je mi jasné, že při vyslovení takové diagnózy mnozí lidé propadají panice. Já se snažil nepropadnout. Myslím, že tak je to pro tělo lepší. Ale každý člověk je jiný, je nesmysl hledat nějaký recept, jak se chovat, jak se k nemoci postavit.

Pracujete stejně jako dříve? Nebo se takzvaně více šetříte?
Pracuju stejně jako dříve. Mám štěstí, že práce přichází. Hned po nemoci jsem natočil film Teorie tygra, čímž jsem možná tak trochu ukázal, že žiju, že jsem zpátky. Od té doby přicházejí další nabídky.

Vrátil jste se i divadlu nebo je to přece jen náročnější disciplína než práce před kamerou?
V divadle Kalich jsem se vrátil do inscenace Moje hra. Do té jsem se vrátil rád, protože je pro mě, rovinného herce, který se nerad pohybuje, ideální. Sedmnáct minut z představení ležím v rakvi. Horší je to s představením Jakub a jeho pán, které jsme s Karlem Heřmánkem hráli šestatřicet let. Tam v podstatě přes dvě hodiny neslezeme z jeviště a na to kondici ještě nemám. Při zkoušce jsem opravdu cítil, že to teď nezvládám. Ale třeba se to změní. Nechci lámat věci přes koleno,  nesnažím se  sám sobě něco dokazovat, protože to obvykle vede k tomu, že se tím jen kazí práce druhým.

 

Jiří Bartoška se narodil 24.března 1947 v Děčíně. Po vystudování brněnské JAMU se stal jedním z nejoblíbenějších a nejobsazovanějších českých herců. V posledních letech je známá především jako ředitel Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, který se pod jeho vedením stal jednou z nejprestižnějších filmových přehlídek na světě. Nyní se zapojil do kampaně organizace Debra, jejíž hlavní tváří je herečka Jitka Čvančarová. Spolu s dalšími umělci se nechal vyfotit do kalendáře, přičemž výtěžek z jeho prodeje jde na pomoc lidem trpící nemocí motýlích křídel, což je mimořádně vážné a nevyléčitelné kožní onemocnění, které  pacienta téměř vyřadí z normálního života.      

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Slavíková
Antichartu podepsal v roce 1977 téměř každý, vč. Jana Wericha (Barťákovi bylo v tom roce 30). Zasloužilého umělce podle mě nedostal. Jednak podepsal petici za propuštění Václava Havla a za druhé byl na zasloužilé titulování mladý.
Jiří Hudeček
Květko třeba má i jiný kabát.
Květoslava HOUDKOVÁ
Jiří Hud. - třeba titulu Zaslouž.umělec už propadl "úmrtní list"? (stárne herec - stárne titul)
Jiří Hudeček
Nic proti němu nemám a blahopřeji mu k vítězství nad rakovinou. Proč ale dole v modrém poli není napsáno, že od "bolševika" převzal titul zasloužilého umělce a v předklonu podepsal Antichartu?
Jana Kollinová
Nad rakovinou neumí každý zvítězit. Panu Bartoškovi přeji další pěkné role pro potěšení diváků a možná i sebe. Je to "druhá šance" vnímat život a dění kolem ve prospěch vlastních představ a tužeb.
Květoslava HOUDKOVÁ
Ať je šťastný, že rakovinu překonal a může se vrátit k herectví! = zde právem zůstává oblíben. Ale nevím, proč "vystrkuje růžky a hrabe se i do politiky" - je vidět, že z jednoho příjmu se nedá vyžít.
Jana Slavíková
MM - nepřestal. Prý by to pro jeho tělo byl příliš velký šok. Pokud byste měli možnost navštívit zmíněné představení "Moje hra", využijte ji. Nijak morbidní to není, Barťák je úžasnej a Zuzana Bydžovská překvapivá i překvapující.
Marie Magdalena Klosová
Mám Jiřího Bartošku moc ráda "odjakživa".Jsem ráda,že to dopadlo dobře.Akorát nevím,jestli přestal konečně kouřit,a to by měl.mm
Zuzana Pivcová
Jsem ráda, že i na příkladu pana Bartošky lze ukázat a dokázat, jak je průběh nemoci individuální a velmi ovlivněný osobním přístupem k ní a psychickým stavem. Přeji panu Bartoškovi pracovní klid a ještě dlouhá léta.
Naděžda Špásová
S Jiřím Bartoškou jsem kdysi spolupracovala a byla s ním docela legrace. Jsem moc ráda, že ho humor po nemoci neopustil a jsem ráda, že je zdráv a v kondici. Hlavně mu přeju, ať mu to ještě dlouho vydrží.
Libor Farský
Jiří Bartoška je úžasný. Velmi si ho vážím.