Obec Žítková a bohování
FOTO: autorka

Obec Žítková a bohování

26. 11. 2016

V březnu 2014, krátce po premiéře, jsme s manželem zhlédli v Městském divadle Zlín inscenaci "Žítkovské bohyně" režiséra Dodo Gombára. Hra vznikla na motivy stejnojmenného románu brněnské autorky Kateřiny Tučkové. Z tříhodinového představení jsem odcházela jako uhranutá. Inscenace se hraje s velkým úspěchem před vyprodaným hledištěm již druhým rokem nejen ve Zlíně, ale i na zájezdových představeních v Praze nebo Brně.

Hned druhý den po představení jsem knihu koupila, abych si mohla celý příběh v klidu odžít znovu. Děj románu se odehrává v kopaničářské obci Žítková ležící v těsné blízkosti Starého Hrozenkova na moravsko-slovenském pomezí a je věnován ženám proslulým svým léčitelským a věšteckým uměním. V souvislosti s osudy bohyní si čtenář velmi intenzivně uvědomí zrůdnost různých -ismů a záludnost lidského charakteru.

Letos na podzim jsme se do obce zajeli podívat. Domky rozsypané po stráních jednoho z kopců Bílých Karpat, krásné místo, kam se určitě ještě někdy vrátíme. Při procházce obcí jsme narazili na domek poslední bohyně Irmy Gabrhelové (1905 - 2001), který je citlivě zrekonstruován a zpřístupněn veřejnosti.

Pro dokreslení představy přidávám pár fotografií z naší krátké návštěvy a odkaz na webovou stránku věnovanou výše uvedenému románu.

http://www.katerina-tuckova.cz/Zitkovske-bohyne.html

 

Hodnocení:
(5 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Lancová
Jsem moc ráda, že se příspěvek líbil. Vůbec mě nepřekvapilo, že reagoval pouze jediný muž. :-))) Dávám za pravdu Zuzce P. Zároveň zdravím MM a Evičku B.
Jaroslava Korpášová
Zrovna tak jako Vás mne kniha před pár lety natolik uchvátila, že krátce po přečtení jsem využila naší cesty ze Slovenska a na Žítkové jsem se zastavili. Velmi se nám tam líbilo, snad bude možnost se ještě někdy zastavit. Děkuji za připomenutí.
Eva Komínová
Paní Hano, představeni jsem neviděla, nejdříve se mi dostala do ruky kniha. A musím říci, že po jejím přečtení jsem si taky připadala jako uhranutá. Tím spíš, že její autorkou je mladičká dívka.
Alena Vávrová
Knížku jsem dostala jako dárek na přání hned, jak vyšla. První dojem byl také rozpačitý, také jsem očekávala románovější zpracování příběhů žítkovských bohyň, místo spíše faktografického. Asi jsem poprvé četla i moc rychle. Podruhé už to bylo lepší. Kraj je to nádherný, nikdy jsem tam nebyla a přála bych si ho také navštívit. Díky za fotky.
Eva Balúchová
Kraj moravsko-slovenského pomezí jsem navštívila,domky rozsypané po stráních a v lesích jsem viděla.Byl to těžký život.Nespravedlnost,lidská zloba,pocit bezmoci,to vše sklidily bohyně za to,že chtěly nezištně pomáhat druhým.Hani,děkuji za připomenutí a za fotky.
Drahomíra Stínilová
Román mě kdysi při čtení pohltil. Vždycky jsem pobouřena nespravedlností a lidskou podlostí. Taky bych ráda zavítala do tohoto kraje. Snad se mi to někdy povede.
Marie Magdalena Klosová
O knize vím už delší čas,bohužel jsem ji ještě nečetla.Určitě bych v ní chtěla najít něco "o těch věcech mezi nebem a zemí".To mě zajímá.Díky za pěkné připomenutí.Pozdravení z Ostravy.mm
Zuzana Pivcová
Osudy těchto žen neznám. Dodnes jsou ale léčitelské a jiné magické schopnosti dány z velké části ženám. Možná jsou energeticky vnímavější. Budu se o tu knihu zajímat.
Jarmila Komberec Jakubcová
zajímavá kniha a očekávala jsem něco podobného jako Elenka. Ráda bych se do kraje okolo Hrozenkova podívala.
Elena Valeriánová
Žítkovské bohyně, když jsem četla knihu, byla jsem obsahem zklamaná. Moje čtenářská dušička se těšila na tklivé životní příběhy, ale v knize se děj odehrával poněkud jinak. Přesto se toužím do tohoto kraje podívat. Snad se to povede příští rok. Iky za článek i fotečky.
Hana Rypáčková
Když jsem četla knihu, představovala jsem si okolní krajinu trochu jako pošumaví a trefila jsem se . Snad. Tak mě to čteníčko po ránu potěšilo.
Hana Rypáčková
Když jsem četla knihu, představovala jsem si okolní krajinu trochu jako pošumaví a trefila jsem se . Snad. Tak mě to čteníčko po ránu potěšilo.