Žena jako inspirace: Eva Jiřičná
FOTO: pinterest.com

Žena jako inspirace: Eva Jiřičná

9. 1. 2017

U dam se sice nehodí zmiňovat věk, v jejím případě je to však důležité.  V březnu jí bude sedmdesát osm let. Neuvěřitelné, protože svým šarmem, pracovním nasazením a výsledky strčí do kapsy i většinu třicátnic. Jedna z nejuznávanějších architektek světa  je dáma, kterou je dobré zařadit si mezi inspirativní vzory, které ukazují, že věk není to nejpodstatnější.

Její otec jí říkával, že architektura není obor pro ženy. Jenže ji lákal a tak si prosadila svou, Což v době jejího mládí nebylo u žen tak obvyklé jako je nyní.

Vystudovala České Vysoké učení technické , pak Akademii výtvarných umění v Praze, pracovala v podniku Ústav bytové a oděvní tvorby. V roce 1968 odjela na stáž do Londýna a už tam zůstala. Zpočátku byla pracovní i životní partnerkou neméně úspěšného architekta Jana Kaplického. Výčet jejich pracovních úspěchů je impozantní. Zatímco v Česku se za socialismu o talentované architektce nemluvilo, ve světě se stávala čím dál žádanější. Projektovala nejrůznější stavby a interiéry, od luxusních butiků v Londýně či New Yorku, přes přístav v Brightonu až po modernizace cenných historických budov. Proslavila se zejména návrhy interiérů, v nichž je dominantou sklo a tím, že dokáže skloubit věci nové, moderní s těmi historickými. Zkrátka, ve svém oboru se stala absolutní špičkou.

Za každý úspěch se něčím platí. V jejím případě se to možná projevilo tím, že nemá děti, rodinu.  Její první manželství nevyšlo. Říká, že muže, se kterým by chtěla strávit zbytek života, už později nepotkala. Ovšem o osamělosti se v jejím případě mluvit nedá. Je obklopena řadou přátel, mladými lidmi. Architekturu totiž vyučuje, má své vlastní architektonické studio, často cestuje. 

Mezi její klienty patřili nejbohatší a nejvlivnější lidé světa od zakladatele počítačového impéria Steva Jobse po monackého prince Alberta. Ale nechme práce, podívejme se na Evu jako na ženu. Stojí to totiž za to.

V poslední době nestřídá účesy. Nosí půvabně jednoduché hladké polodlouhé vlasy.  Je drobná, štíhlá. Nikdy ji není vidět v něčem prudce barevném či vzorovaném. Její styl jsou hladké linie, černá, bílá, béžová barva, kalhoty. Klidně si i po své sedmdesátce vyráží v kožené bundě, stejné jakou nosí mladé rockerky. A přitom stále působí elegantně. Ráda své oblečení doplňuje výraznými barevnými šálami nebo výraznými zajímavými šperky.

Zkrátka, tato dáma může být inspirací jednak kvůli tomu, co dokázala, ale také kvůli tomu, jak vypadá, jaký si našla styl. Ale hlavně proto, že zůstala stále příjemnou Evou, která nezpychla z úspěchu a ráda se vrací domů do Česka. 

Hodnocení:
(4.7 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Emilián Vaněk
Další z nevšedních osobností našeho života,jakékoliv setkání,však jen zprostředkované obrazovkou " Na plovárně " atd či tiskem je pro mne zážitek. Pracoval jsem profesně se třemi architekty,práce s dvěma budějovickými byla radost,opak byl s pražským ing,arch.Vávrou st. na profesním úkolu generální rekonstrukce historické budovy Jihočeského divadla v Českých Budějovicích.My dva jsme se v dobrém nesetkali,škoda mohla to být moc dobrá spolupráce - jen by nesměl být tak samolibý.M noho z toho,na co byl upozorňován,že to není dobré - se nyní po létech, za velké peníze předělává.Pokud umí dobrý architekt naslouchat uživatelům a zadavatelům ,pak vznikne dílo jedna radost.To je jistě,pevně tomu věřím i případ ing. arch.Evy Jiřičné. Je to jedna velká radost číst o člověku tolik pozitivního,potřebného pro dnešní dny
Zdenka Jírová
Zajímavý článek o zajímavé ženě.
Anna Čípová
Při každé návštěvě Zlína si uvědomím, jak výraznou stopu zanechala ve svém rodném městě. Dáma, která umí.
Soňa Prachfeldová
Je to elegantní a výjimečná žena
Hana Lancová
Jsem pyšná na to, že se vrací do svého rodného Zlína a díky spolupráci s městem i Univerzitou Tomáše Bati zde dostala možnost postavit několik unikátních staveb: Rektorát UTB, kongresové centrum - sídlo filharnonie B. Martinů. V současnosti se realizují další budovy pro UTB. (3. a 5. fotografie je z atria rektorátu UTB.) A je to opravdu dáma každým coulem. :-)))
Hana Rypáčková
Mám ji moc ráda a obdivuji ji už dlouho. její výrok: Myslím, že jsem přinutila některé lidi mít radost z práce, a když něco děláte rád, děláte to dobře.
Eva Balúchová
Moc mě potěšil článek o Evě Jiřičné.Na U3V jsme měli téma Kouzelná geometrie a tam máme odstavec:Pomocí skleněných tabulí různých n-úhelníkových tvarů můžeme vytvořit krásné klenby i zajímavé plochy.Důkazem je např.skleník Evy Jiřičné v Královské zahradě na našem Pražském hradě.Od té doby Královská zahrada a skleník mám na svém seznamu míst,které bych chtěla v Praze navštívit.
Miroslava Jachimová
Život Evy Jiřičné dlouho sleduji a po všech stránkách ji obdivuji - jak se dokázala ve světě prosadit jako architekt a je to i (přes svůj věk) krásná žena. Když mi moje neuroložka řekla, že jí ji připomínám, tak jsem se "nafoukla", i když mě srovnávala se starší ženou. Chtěla bych mít alespoň zlomek jejích kvalit.
Zuzana Pivcová
Paní Jiřičná se mi moc zamlouvá, byla dokonce asi talentovanější než uznávaný Jan Kaplický. Prý spolu dělali přijímací zkoušky na VŠ, kam ji přijali, zatímco jeho napoprvé ne. Cením si i toho, že na něj po rozchodu z jeho strany nikdy nezanevřela a vždy za ním stála. Z jejího popudu byla instalována i nynější výstava v Tančícím domě o díle Kaplického. Jak jsem četla, stýká se dodnes i s jeho poslední manželkou Eliškou a pro dcerku Johanku je to teta Eva. Myslím, že je dobrým příkladem toho, že ne každý, kdo odešel na Západ, tam se prosadil a je na tom finančně velmi dobře, musí být nesolidní zbohatlík.
ivana kosťunová
Skvělá dáma, po všech stránkách inspirativní. Tenhle článek se moc povedl, uvítala bych i další podobné. Děkuji.