Chci vidět vnouče. Mám na to právo!
Ilustrační foto: ingimage.com

Chci vidět vnouče. Mám na to právo!

21. 2. 2017

Je to stejné, jako když se rodiče rozvedou a oba mají právo vídat dítě. Stejně může soud rozhodnout o tom, že babičky a dědové mají nárok stýkat se s vnoučaty. Případů, kdy se vnoučata stávají rukojmími v mezigeneračních rodinných sporech, přibývá.

Ne, další víkend u dědy trávit nebudeš, minule jsi se nachladil a přišel jsi špinavý jako čuně.

Ne, k babičce nepůjdeš, zase by tě cpala sladkostmi.

Ne, miláčku, tvé matce malou nepůjčím, stejně ji jen štve proti mně.

Ne, u tchyně o prázdninách kluk nebude, nepřeju si, aby poslouchal ty její ezoterické kecy a jedl byliny.

Podobné věty zní v domácnostech často. Ne všude panuje idylický stav, ve kterém se vnouče těší na prarodiče, ti při péči o něj přesně dodržují pravidla stanovená jeho rodiči a jsou připraveni hlídat, kdykoli mladí vyšlou povel. Realita je jiná, mnohem drsnější.

Čtyřiasedmdesátiletá Věra ze severních Čech neviděla svou osmiletou vnučku už rok. „Syn se rozvedl a snacha odmítá, abych se s malou kontaktovala,“ vypráví. „Brečím často. Ona je celý můj život. Vždycky jsem se těšila na víkendy, kdy přijeli. Chodila se mnou na procházky, povídaly jsme si. Plánovala jsem si, jak to bude fajn, až bude větší a budeme si ještě více rozumět. Schovávám pro ni všechny rodinné šperky, obrazy. Chci na ni napsat svůj dům. A nesmím ji vidět. Už jsem se kvůli tomu i přihlásila do počítačového kurzu, abych jí aspoň mohla psát maily nebo s ní být na facebooku. Protože snacha si ani nepřeje, ať jí volám. Když to udělám, vždy do hovoru vstoupí a pak mi volá zpět, ať neobtěžuju.“

Věřin syn je bezmocný. Sám je rád, že se s bývalou ženou aspoň dohodl na tom, že dceru pravidelně vídá on. Jenže má málo času, novou partnerku a tak se snaží, aby si malá rozuměla s ní. Jezdit s ní za babičkou, na to už nemá kapacitu. Výsledek? Trápící se Věra. A malá Veronika, která se už přestala ptát: Kdy pojedeme k babičce?

„Naše legislativa klade velký důraz na děti. Vychází z toho, že by ve všech případech mělo být rozhodováno v jejich prospěch. Pokud tedy snacha upírá dětem možnost vídat pravidelně babičku, prarodič má velkou šanci uspět u soudu,“ míní advokát Jan Černý.

Jenže soudy hodně stojí a tak má z nich většina lidí strach. Zkrátka se bojí, že se líčení bude protahovat a pokud neuspějí, budou hradit náklady. No představme si nešťastnou vdovu seniorku, která podává žalobu, že je jí bráněno vídat vnouče. Když si spočítá náklady na právníka a soud, zalekne se.

„Někdy je pohrůžka soudem krokem k řešení a lidé se jí zaleknou. Častěji to však končí tak, že se vztahy ještě více vyhrotí. Když je někdo schopen urputně bránit dítěti vídat prarodiče, obvykle se pak ještě více zatne. Právo vymáhat styk s vnoučaty soudně tady sice je, ale přiznejme si, že je v praxi těžko použitelné. Vždy bych se v první řadě pokoušel o dohodu,“ uvedl psycholog Petr Šmolka.

Občanský zákoník mluví jasně. Právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí.“

Připravme se však, že pustit se do takového sporu vztahy v rodině ještě víc vyhrotí.

„Poslala jsem na zetě sociálku, pohrozila jsem mu soudem a od té doby jsou vztahy ještě horší,“ přiznává čtyřiašedesátiletá Karla z Prahy. „Dcera je bezmocná, bojí se ho, nemá svůj názor. Zeť je úspěšný podnikatel, který si myslí, že když má peníze, rodina bude skákat podle něj. Odmítá, abych je navštěvovala, vnuky nepouští ke mně. Tvrdí, že jim dávám závadné potraviny, že na ně nemám dobrý vliv. Nechápu, co je závadného na domácím koláči nebo buchtě. Jenže syn požaduje, aby jako nadějní hokejisté jedli vše bez lepku, bio a nevím co. Výsledkem je, že vnuky vidím jednou za půl roku. Hádáme se kvůli toho, ale už jsme ve fázi, kdy mi zeť nezvedá telefon,“ vypráví.

Právníci se shodují, že šance uspět u soudu a dosáhnout toho, že bude soudně nařízen styk vnoučat a prarodičů, má ten, kdo prokáže, že dítě bez kontaktu s ním strádá. Zpravidla se rozjede nepříjemná mašinérie, při které dítě vyslýchají sociální pracovníci, soudci, psychologové. Je to zkrátka stejné, jako když se rozvádějící se manželé handrkují o to, kdo, kdy a jak dlouho se s dítětem bude vídat. Pokud soud dojde k závěru, že styk s prarodiči je pro dítě důležitý a dítě samo po něm touží, může rodičům opravdu nařídit, že ho musí umožnit.

Jedno je však jisté. Vztahy v rodině se tím nevylepší, naopak.

 

Hodnocení:
(5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Věra Halátová
Naštěstí takový problém nemám. Ale myslím si, že špatné vztahy vznikají vzájemně, že na nich mají vinu všechny zúčastněné strany.
Věra Kratochvílová
Dobrý den. Máme vnuka 6,5 roku a vnučku 4 roky. Vnoučata u nás nikdy nebyla na noc bez rodičů, ani nám je nikdy dcera se zetěm "nepůjčili" na procházku samotné. K nám domů nám je také nesvěří. Je to moc smutné. Vnoučata nás mají moc rády. Vzhledem k tomu, že nechceme toto řešit u soudu, máme tzv,: "smolíka". Domluvit s dcerou se opravdu nedá. Striktně trvá na tom, že u nás prostě nebudou. Všem "babi a dědo " ze srdce přeji, aby se jim něco takového nikdy nepřihodilo, a užívali si svá vnoučata. Srdečně zdravím. Věrka
Soňa Prachfeldová
Nejvíce ubližují ti tzv. odpovědní svému dítěti, jaký člověk z něho vyroste, když se s ním manipuluje takto bezohledně a jako dospělý člověk většinou na to doplácí ve svém životě .
Helenka Červenka
Je to něco strašného....a při tom běžného, protože rozvedených manželství s malými dětmi je hodně. Vše je o komunikaci. Po rozvodu dcery jsou naše vnoučata u otce a vídáváme je málo. Ale vše je o komunikaci. K nelibosti dcery jsem navázala vztah se zeťovou novou ženou a setkání vnoučat je občas umožněno. Soud bych do toho netahala, jen by to ještě zhoršil.