Peníze a štěstí. Nakolik spolu souvisí?
Ilustrační foto: ingimage.com

Peníze a štěstí. Nakolik spolu souvisí?

10. 3. 2017

Ta otázka je stará jako lidstvo samo. Jsou bohatí lidé šťastnější než ti chudí? Odpověď neexistuje, ale jisté je jedno: Čím jsme starší, tím je určité finanční zabezpečení důležitější.  

Dvě kamarádky nedávno byly navštívit bývalou spolužačku, kterou neviděly řadu let. Dotyčná žila v Rakousku, na zbytek života se rozhodla vrátit do vlasti. Má krásný byt v jednom pražském rezortu pro seniory. Dvoupokojový bezbariérový krásně zařízený byt  s velkou terasou a perfektními službami. Stojí hodně peněz, ale dotyčná si to může dovolit. Navíc se po mrtvici hůře pohybuje, potřebuje pomoc a rehabilitace, které má přímo v rezortu. Příbuzné nemá, manžel jí zemřel před pěti lety, brzy jí bude osmdesát.

Ty dvě kamarádky jsou na tom výrazně finanční hůře. Jedna žije ve starém bytě a sotva jí tak z penze po zaplacením nájmu zbude na základní životní potřeby. Druhá bydlí ve vilce s dcerou, zeťem a jejich dvěma dětmi. Často tam dochází k neshodám kvůli financování oprav domu a dalších věcí. Ale obě se s rodinami stýkají, necítí se samy. Střet těchto různých životních stylů skončil celkem očekávaně. Dvě dámy na odchodu: „Ta se má, co? Takový byt, to musí stát peněz. Ta holt nemá žádné starosti.“

Dáma v penzionu vypráví pečovatelce: „Ty moje kamarádky se mají. Představte si, obě ještě v našem věku bydlí ve svých původních bytech, nemusely se stěhovat, navíc obě mají rodiny. Říkaly, že na Vánoce nebývají samy. Ty se mají.“ Jisté je jedno: Pokud přijde ta fáze stáří, kdy člověk potřebuje pomoct, je dobré mít finanční prostředky k tomu, aby si ji mohl dopřát. Nebo je třeba mít rodinu, která vypomůže, ať už psychicky, fyzicky či finančně. Tvrdit, že peníze nejsou důležité a dobře se dá žít i bez nich, je ve vyšším věku lhaní si do vlastní kapsy. Přesto to však neznamená, že když budeme výborně finančně zabezpečeni, budeme šťastnější a prožijeme poslední fázi života lépe, než ti, kteří mají peněz méně.

Nejrůznější výzkumy ukazují, že štěstí si penězi můžeme koupit, ale jen do určité hranice. Například autor bestselleru Štěstí doručeno Tony Hsieh to vyjadřuje slovy: „Je dobré si udělat seznam nejšťastnějších období ve svém životě a porovnávat to s tím, v jaké jsme v té době byli finanční kondici. Já to udělal. Uvědomil jsem si, že žádné z nich nebylo závislé na penězích. Došlo mi, že šťastný jsem byl, když jsem mohl něco budovat, zapojovat tvořivost a vynalézavost.“ Udělat si takové soukromé porovnání pocitů štěstí a financí je prospěšné. Člověk často dojde k závěru, že se cítil šťastný, když začínal  budovat domácnost, i když spal ve spacáku. Jenže s milovanou bytostí. Že byl šťastný, když skončily povodně a ukázalo se, že se zachránil jeho pes, přestože mu voda zničila auto i barák. Že byl šťastný, když ho v nemocnici navštívili kamarádi, které léta neviděl, byť v té době přemýšlel, zda vůbec kvůli nemoci bude moct zůstat dál v původní práci a z čeho bude žít. Problém je totiž v tom, že výraz štěstí a peníze by se vůbec neměly spojovat. Peníze totiž mají přinášet pocit spokojenosti, ulehčovat život, ale štěstí fakt ne.

„Je třeba dělat rozdíl mezi celkovou spokojeností a pocitem štěstí,“ říká Ivo Toman, kouč a autor řady motivačních bestsellerů, například knihy s názvem Štěstí na míru. „Bohatství zvyšuje celkovou spokojenost se životem, ale nezlepšuje naše okamžité štěstí. To totiž ovlivňují chvilkové impulsy. Takže i miliardář je nešťastný ve chvíli, když sleduje ve večerních zprávách, co vyvádí politici,“ dodává. Podle něj k pocitům štěstí nepřispívá ani současný růst životní úrovně, což hezky dokladuje na tom, že si nyní můžeme koupit spoustu zboží a jeho cena klesá. Zatímco dříve jsme na auta, televizory či jinou techniku vydělávali mnohem déle, nyní je vše dostupnější.

„V polovině osmdesátých let cena mobilního telefonu představovala asi 450 pracovních hodin průměrného Američana. Od dvě desetiletí později ho má každý a stojí jen 9 pracovních hodin. To je o mnoho méně než dříve. Jsou kvůli tomu lidé šťastnější? Nejsou. Jen vícekrát naštvaně volají jiným lidem,“ říká.

Ano, je to jasné, ani materiální věci nás šťastnějšími nečiní. Máme z nich zpravidla radost jen tehdy, když si je pořídíme. Pak je začneme brát jako běžnou věc. Pocit štěstí je pryč. Mohou nám přinést jedině usnadnění práce, života, a podobně. Proto lidé, kteří umí hospodařit s penězi, vědí, že je třeba investovat do věcí, které přináší dlouhodobější užitek. Když se pokazí pračka, je důležité mít na novou, protože nám pračka výrazně zpříjemňuje život. Ale pořizování si co  deset let nové sedací soupravy jen proto, že se v časopisech píše, že ta naše už není módní, nepřinese ani kvalitnější život ani pocit štěstí.

Je to zapeklitý problém, ale jasné je jedno: Peníze jsou od toho, aby nám činily život jednodušší a čím je člověk starší, tím více to ocení. Ale myslet si, že nám jejich dostatek přinese pocity štěstí, je hloupost. I to souvisí s přibývajícími léty. Čím je člověk starší, zpravidla cítí, že pocity štěstí mu přináší setkání se zajímavými lidmi, návštěva příbuzných, cestování, vzdělávání se, zkrátka dojem, že mu má život ještě co nabídnout. Peníze mu to všechno mohou usnadnit, ale ten opravdový aktuální pocit štěstí si musí umět vytvořit každý sám.   

Hodnocení:
(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Peníze a štěstí - souvisí úzce, bez peněz na zabezpečení nejzákladnějších jistot to nejde. To je ta první věc - být nezávislý a moci pomoci i druhým - už to je velké štěstí ! Štěstí je i nejniternější pocit člověka, kdy se momentálně daří zdraví, lásce, vztahům v rodině, nebo alespoň něčemu z pocitů, navozujících dobrou bezstarostnou náladu na chvilku, neboť štěstí je motýl - poletuje si sem a tam a náhodně usedne na chvilku . Motýlku přilétej prosím častěji !
Jarmila Jakubcová
Jednou se ptal reportér Miloše Formana co pro něj znamená být bohatý a on odpověděl jediným slovem ..nezávislý...
ivana kosťunová
Kdyby třeba Karel Gott řekl, že peníze štěstí nepřinášejí, věřila bych tomu, protože ten ví, o čem mluví. Ale protože on to nikdy neřekl, a já jsem nikdy nebyla tak bohatá, nemohu na tuto otázku odpovědět. Nemám ten pocit bohatého člověka zažitý.
Jarmila Jakubcová
Moje kamarádka říká, že lepší je být bohatý a zdravý než chudý a nemocný. Já myslím, že pocit štěstí záleží na stavu duše, jaké si člověk vytvořil vztahy v rodině, zda má přátele a další.. Peníze potřebujeme k životu, prostě musíme platit nájem, jídlo a další potřeby. Prostě se bez nich neobejdeme i když navenek se tváříme, že žijeme z vzduchu a všem tvrdíme, že je nepotřebujeme. Bohužel opak je pravdou.
Marie Pudichová
Podle mne štěstí a peníze spolu vůbec nesouvisí. Je to stav duše, jak píše Zdena. Jsou lidé bohatí a chudí. Šťastní mohou být jen ti, kteří umí odhalit krásu skrytou ve vztazích a v maličkostech. Ten kdo ji hledá v penězích, nikdy šťastný nebude, i kdyby měl konto sebetučnější. Spokojení snad, ale ne šťastní.
Zdenka Jírová
Přikláním se k názoru, že peníze samy o sobě nevytvářejí pocit štěstí, ale ulehčují život od existenčních starostí. Např.nemohu zažívat pocit štěstí, když mi hrozí vystěhování z bytu na ulici, protože nemám na nájem. Ale zároveň nemohu pociťovat ani štěstí s milionovým kontem,když nemám, koho pozvat na kávu nebo komu sdělit či ukázat svoje bohatství, aby se těšil se mnou. Jistou peněžní rezervu by člověk měl mít v každém věku , pak se nemusí děsit, že bude bez pračky, až se rozbije. Ale je také dobré mít takové přátele, na které se mohu v případě potřeby obrátit a kteří mi vypomohou ať hmotně nebo jen radou či sdílením v kritické situaci, např. vážné nemoci. Největší štěstí je mít rodinu a dobré přátele. Mám přítelkyně, s kterými"kamarádím" už několik desítek let, s jednou dokonce od svých 5 let. Víme o sobě všechno, navštěvujeme se, voláme si a pomáháme si, Bez nich bych byla opravdu nešťastná.
Zdena Proboštová
Štěstí je stav duše a nezávisí moc na penězích, ale ruku na srdce, líp se nám fňuká v limuzíně, než v autobuse, že. Opravdu toho člověk moc nepotřebuje, ale představa, že mi odejde pračka a nebudu mít na novou by mi ke štěstí nepřidalo. Jde o ten hrozný pocit, co by bylo, kdyby ...
Eva Krausová
Žádné peníze nenahradí blízkého člověka, rodinu, přátele. To je štěstí, nebýt sám. Protože k čemu by byl milión člověku samotnému. Peníze usnadňují život, to ano, ale v nich tedy štěstí já nenacházím. Štěstí je, si ve zdraví moci vyjít do lesa a právě tam vidím na své fence Megince, jak je v okamžiku šťastná, tady a teď. Žijeme ale v konzumním světě a když slyším mladé maminky, jak říkají, že jejich děti chtějí jen značkové boty, oblěčení, je mi z nich smutno... Dříve lidé žili v chudobě a přesto myslím byli daleko šťastnější, než v dnešním světě.
Věra Lišková
Kdysi prohlásila moje babička" Dokud můžu pracovat, budu šťastná." Myslela tím práci ve svém malém hospodářství. Tenkrát jsem jí nechápala, vždyť lenošit celý den , mi nepřipadalo tak špatné. Až ve stáří vím, jak to myslela.
Květa Řičánková
Nechci být anonym.
Jsem vdova finančně nestrádám,šťastná nejsem.Žiji sama ve vlastním bytě, bez přátel,děti daleko.Vrátila jsem se do rodného města po 30 letech abych pečovala o maminku.Peníze ani majetek nenahradí blízkost někoho na povídání,pocházky,výlety.
Jana Šenbergerová
Tak si tu přemýšlím, čím se liší štěstí od spokojenosti. Pro mě asi ničím. Jsem-li spokojená, jsem šťastná, a to dokonce i tehdy, když jsem na tom nebyla zrovna nejlíp s penězi. Znám člověka, který je šťastný, že má dost peněz, ale spokojený není ani náhodou. Možná není ani šťastný ... Fakt je to, že mně stačí ke štěstí míň než málo. :-)
Zuzana Pivcová
Pokud lidé žijí v přírodě, jako některé domorodé kmeny, pak jsou šťastni bez veškerých peněz, mají své hodnoty nastaveny úplně jinak. Jsou i jedinci, kteří se zřekli blahobytu a odešli do ústraní (třeba do kláštera meditovat). My, kteří vyrůstáme v konzumní společnosti, si dokážeme jiný život představit individuálně do té míry, jak jsme si ho částečně, třeba v dětství, vyzkoušeli. Peníze určitě roli hrají. Například, jak řekl nedávno v rozhovoru veterinář doktor V.,i veterinární péče je placená. Natož pak péče o staré lidi, o opuštěné lidi, o postižené, nikde to bez peněz nejde. Opravdu nestavím peníze do popředí svých zájmů, ale jsou situace, kdy jsem ráda, že je mám, aby mohly pomoci. Takže vlastně souvisejí s mým štěstím (nekonzumním).