Toulky kolem Kamenice
FOTO: autorka

Toulky kolem Kamenice

5. 4. 2017

V roce 1976 jsme prchli z Prahy a na jihu Čech se nám líbilo. Ale děti, když dospěly, vrátily se do Prahy. Nějaký zákon schválnosti je vyhání zase do přírody. Dojíždění je nepříjemné, ale příroda vše nahradí. Nejvíce mne v novém bydlišti syna Viléma zaujala blízkost Štiřína. Působí tam botanik Václav Větvička. Romantiku zámku a parku přehlušila zvláštnost restaurace ATIS. Připadala mi jako nějaká obluda. Architekt Vladimír Kačer- latinsky Atis, jí nedal jen jméno, ale ve stylu organické architektury vystavěl členitou stavbu, proměnlivého prvoka ze dřeva, skla, kovu a keramiky. Žije si svým způsobem. Ukrývá relaxační centrum, se saunou, wellness, apartmány a restauraci se salónky. Atis je spojen se sportem- golfem, stejně jako Štiřín s rodinou Ringhofferů. Před sto lety se zde začal hrát golf. 

 

 

 

 Ringhofferovy továrny patřily k největším průmyslovým závodům v Rakousku Uhersku. Historii rodu začal František I., kotlář z Müllenderfu, který odešel po vyučení z Vídně do Prahy. Jeho syn zřídil továrnu mědi v Kamenici u Jílového. Z výroby pivovarských sudů přešel k cukrovarným zařízením. Další syn František III. vyráběl již železniční vagony. Byl velmi pohotový a značně rozšířil majetek rodiny. Synům přenechal továrny a rozsáhlé panství v Kamenici, Štiříně, v Kostelci u Křížku a ve Velkých Popovicích. Nejstarší syn, opět  František IV., rozšířil výrobu a stal se zástupcem závodů, které měly prvenství ve výrobě vagonů ve světě. Ovšem v roce 1938 se rodina přihlásila k německé národnosti a dynastie rodu po válce zanikla. Rozsáhlé panství kolem Kamenice propadlo státu. Pozemky patří minsterstvu vnitra a jsou pro veřejnost nepřístupné. Nepřístupná je i hrobka rodu Ringhofferů, ke které vede z Kamenice nádherná stará lipová alej. Půlkruhová zeď, se sochou Ukřižovaného - dílo J. V. Myslbeka uprostřed, a po stranách uzavírají zeď kované mísy s řeckým ohněm. Vše ukryto v lesíku na Zaječím vrchu, obehnáno bytelnou zdí a kovovými vraty. Kolem lesíku jsou ohrady s koňmi, protože zdejší vyjížďky do přírody jsou vyhlášené.                                                                                                                                                                             

Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Rypáčková
Navrhuji se při nějakém setkání do Štiřína vydat. Nemyslím tam přespat...I když, máme přidáno ...
Jarmila Komberec Jakubcová
O Štiříně jsem slyšela ale nikdy jsem tam nebyla. Děkuji za krásné video
Marie Seitlová
Štiřín vůbec neznám, tak Ti Hani děkuji za přiblížení.
Elena Valeriánová
Hanko, tam se asi nikdy nepodívám, takže děkuji, že jsem mohla s tebou.
Lenka Hudečková
Štiřín neznám, tak Hani, díky za seznámení s ním a koničky miluji :-)
Naděžda Špásová
Přes Štiřín jsme loni jeli o velikonocích do Velkých Popovic. Byli jsme v Čtyřkolech. Hani, obdivuju vždycky tvoje vložení fotek, nebo videa do článku. Tohle fakt neumím.
Květoslava HOUDKOVÁ
Ve Štiřínském zámku můžete i přenocovat (1 noc/1 můj důchod = takže já NEe). Botanik p. Václav Větvička řídí péči o zahradu/park .Naši senior-výpravu též provázel - panečku, ten věděl/sdělil věcí! Já jsem mu dovezla několik Honzíků - jako květinu je znal, ale neměl - byl rád. V restauraci domu ATIS jsme obědvali (oběd asi i hodnocen? - byla jsem zde se "Starou gardou"-skup. bývalých profes. kuchařů/ cukrářů- seniorů.)
Alena Tollarová
Oblast, kterou vůbec neznám. Atis se mi líbí, dobrý tip na výlet, Hanko.
Zuzana Pivcová
Přes Štiřín jsme někdy jeli autem po původní benešovské silnici do Prahy. Blíže jsem ho ale nepoznala. Vím, že v době, kdy jsem učila na jazykové škole, se tam konaly tuzemské kurzy vyučujících angličtiny, kterých se pravidelně účastnil lektor, známý z filmu s Kolářovou a Kaiserem "Setkání v červenci" (hrál tam sám sebe, skotského lektora s dudami).