Básničky pro mě
Foto: archiv autorky

Básničky pro mě

17. 4. 2017

Přeju dobrý a pohodový večer, už jsem byl na odchodu, zavíral jsem profil a Tvůj mě natolik zaujal, že jsem se vrátil a posílám Ti přáníčko :

Zavři oči a jdi spát,
zítra bude také den,
krásný sen si nechej zdát,
ten můj bude o tobě jen.

Ráno...

Než-li před ránem ubyde noci,
upadneš spící do mojí moci.
Udělám k posteli dva tiché kroky,
odhodím peřinu, pohladím boky
a za tvým spánkem udělám tečku
mazlivým polibkem na zadečku.
 
Další den tohle :

Přání ze srdce
Hluboko v srdci přání pro tebe nosím,
tak vyslechni si ho teď prosím.
Je krátké, jen jedna věta:
Přeji ti, ať máš všechny radosti světa!

Probuzení

Ještě než slunce dnes rozprostře záři,
nechají otisk mé rty na tvé tváři.
V hrnku ovocný čaj jemně voní,
uklidím budík, ať nezazvoní.
Pohladím každý kousek tvé kůže,
na bříško položím čerstvý květ růže.

A další tohle : 

Pro Zdenulku - den plný krásných věcí
Přeji ti nádherný den,
plný krásných věcí jen,
ať je ti na světě vesele,
no a to je mé přání celé.

Naposledy toto :

Jaro je spojeno s rozkvetlými stromy,

vzduchem plným vůní květin a s ptačím zpěvem.

To nám dodává radost a sílu.

Přeji Ti krásné jarní dny.

Oldřich

 

Hodnocení:
(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdena Proboštová
Zdeny - nádhera ...
Zdeněk Sečka
Anotace: No, je jaro, ... Nejsem asi muž činu tak raději si zdřímnu Nejsem schopen ani akce však nemohu tvé ženství ponechat bez reakce Změnila jsi se a já také za vše může ranní měsíc v úplňku s baretkou Jsem neznaboh a nic mi není svaté ke všemu přistupuji jen s nabitou baterkou Cítím tvou ruku, kterou chtěl jsem políbit cítím tvou ruku na své tváři To, co jsem chtěl jen přislíbit teď beze studu ze mě září Už vím kdo jsem, kam jdu a odkud jsem přišel Už vím, co je to lásky čas Je to něco, co musím zkoušet zas a zas aby mi poslední měsíc Jupiteru nad hlavou vyšel Snílek, fantasta a básník těžké to má neb nenajdou pravdu, pokud do ní nevstoupí Můžeš přijet kdykoli a vždy být u mě doma a já už nebudu ten, kdo tuto chvíli prohloupí Moudrost má dvě úrovně jako všechno vnímání ta skutečná mi dost zaclání Tak nechám cisaři, co císařovo jest a ve svém životě se nechám ke všemu svést Plnohodnotný život je vše, co je nade mnou Plnohodnotný život je vše, co je ve mně A já jsem jen ten, kdo oba chce spojit Zhmotním se každou tvou ozvěnou Zhmotním se slepý a ve tmě Však za tebou dovedu vším projít Prosvítím atom jedinou myšlenkou staň se mou milenkou To je blesk a jak hrom daleko burácí To světlo a zvuk však na síle neztrácí Rozsvícený blesk věčnosti v pokoře Harmonii hromů spoutává polární záře Bod zlomu bez lámání Bod zlomu v milování Byla jsi mi pořád vším když nebudeš milenkou, to také pochopím Vlastně to chápu již dnes ikdyž do chápat odmítám Tvé ženství tvých pozic, obrazů a tváří mi pořád před očima září Tvé a mé celičké duše se setkávali v okamžicích mlčení jsme se již báli Pojď se mnou do sedmé dimenze kde odpočívá Bůh Kde slovo nelze se rozplývá jak vzduch Pojď se mnou objímat svět Pojď se mnou zčeřit všechny vody Pojď se mnou pro lotosový květ Pojď se mnou nás nečekají žádné schody Jsem nenasytný otesánek životní energie Jsem také vlk, co ke hvězdám vije Na březích Dije se dřve opalovali zmije jako kluk jsem si tam hrával než postavili přehradu Buď mi vším ať mé srdce zase bije já vidím vše ze předu i ze zadu A to mě nečiní klidným, to mě staví mimo děj Stává se ze mne zloděj s osudem ne slibným Kradu na Nebi a kradu na Zemi Kradu kudy chodím a tak z toho nějak teskno je mi Nechci se opalovat v Božím světle a být vysušen jak treska Vždyť já prosím o trochu jedu Ať umím co uměl jsem a dnes již nedovedu ale chci a musím být o tom přesvědčen kdykoliv, třeba dneska Ta báseň má tisíce slok. A tak jak Šehrezád je povidala svému králi, já bych si moc přál je povídat své Královně.
Zuzana Pivcová
Jsou to verše příliš soukromé, takže se do nich nebudu komentářem vkrádat.