Hubnu se Světem zdraví 1:  
teď to zkusím s odborníky

Hubnu se Světem zdraví 1:
teď to zkusím s odborníky

15. 7. 2013

Opět jsem se rozhodla udělat něco se svým tělíčkem. Vrátím-li se do minulosti, byla jsem dítě s úplně normální váhou. Ani před svatbou jsem na sobě nepociťovala žádné váhové problémy. V pětadvaceti po třech dětech jsem měla pár kilo navíc, ale ještě pořád má váha nebyla alarmující. Na nějaké přemýšlení o lehké nadváze jsem ani neměla čas, protože tři caparti mi dávali pěkně zabrat a každá maminka potvrdí, že při dětech je pohybu dost a dost.

Pak jsem se najednou ocitla na čtyři týdny v nemocnici. Z mateřského maratonu rovnou do polohy ležícího střelce. A tehdy došlo ke zvratu. Organismus na změnu zareagoval a začala jsem tloustnout. Nastoupila jsem zpět do zaměstnání (sedavého) a váha dál nenápadně přibývala. Když tříkilový novorozenec za měsíc nabere kilo, tak svou váhu vlastně navýší o třetinu, a všichni v rodině se radují, jak děťátko prospívá. Na mne jedno kilo až tak znát nebylo, ale za rok je jich dvanáct! A za další rok taky. A najednou jsem vážila osmdesát a sama sobě už jsem se nelíbila. Špekové faldíky se vlnily na mém břichu i stehnech.

Věčné diety

Začala jsem s dietami. Paráda, přestala jsem jíst tučné, sladké, moučné. Hurá, za měsíc pět kilo dole, mám pětasedmdesát! A safra, za pár měsíců pět kilo zpět a bonus k tomu. Suma sumárum osmdesát pět! Už jsem neměla kolem pasu tři tukové polštářky, ale jen jednu nafouknutou pneumatiku. Když se tak podívám zpět, zlatých pětaosmdesát! Dnes by mi ta nadváha až tak moc nevadila.

Za těch třicet let jsem neustále střídala různé zaručené diety a prostředky na hubnutí. Situace jak přes kopírák - shodím, naberu dvakrát tolik. To už není pár kil navíc, to už je nadváha. Shodím, naberu dvakrát tolik. To už není nadváha, to už je obezita prvního stupně. Shodím, naberu dvakrát tolik. To už není obezita prvního stupně, to už je obezita druhého stupně. Shodím, naberu dvakrát tolik. To už není obezita druhého stupně, to už je obezita třetího stupně. Matematik se zajisté dopočítal k mé váze 120 kg. Obézní tělo častěji bolí, zadýchávám se do schodů, jízdní kolo pode mnou kvílí, mám vyšší tlak.

Tisíc korun za jeden kilogram

Před dvěma roky jsem řekla dost! Zavrhla jsem všechny zázračné pilule a driáky, které mají už za tři týdny změnit po dechu lapající kouli v děvčicu jako proutek. Šla jsem na to vědecky přes výživového poradce. Vysvětlili mi, co se mnou bude čistě přírodní kúra dělat, jak se buňky pročistí a budou zasyceny proteiny (tedy bílkovinami) a zaručili, že opravdu shodím a poté, jestli bych, nedej bože, nabrala váhu zpět, tak opravdu nebudu odměněna kily navíc. Ano, jdu do toho. Polovinu svého měsíčního příjmu jsem dala za několik bílých plastových pudélek americké výroby a začala se stravovat dle pokynů. Na snídani z jedné piksly dvě odměrky do sklenice mléka a pár nějakých zázračných bobulí. Dopoledne jednu tabletu z jiné krabičky. Celý den popíjet čajíček připravený z další škatulky. Oběd vcelku normální, samozřejmě s rozumem. Odpoledne ovoce, zeleninu. K večeři opět mléčný koktejl s podivnou práškovou (ale chutnou) hmotou, která se dá dokonce vybrat ze čtyř příchutí. A pít, pít, neustále pít čistou nebo minerální vodu.

Poradkyně mi každý týden volala, jak se cítím, co to se mnou dělá, a které výrobky mi docházejí, aby je mohla včas poslat, samozřejmě po zaplacení další nemalé sumy. A světe div se. Za tři měsíce jsem měla deset kilo dole. Sice každé stálo tisícovku, ale co by člověk pro kýženou postavičku neobětoval. A já se opravdu cítila lépe. Nohy už tolik neotékaly a nebolely. Přestala jsem se zastavovat při výstupu do prvního patra. Zálibně jsem se prohlížela v zrcadle a ráda si utahovala opasek o těch krásných deset ubraných centimetrů.

Stres a další kila navíc

Ale ouha! Po skončení pracovního poměru jsem se octla na Úřadě práce. Když přišlo na placení další bílé várky, neměla jsem. Horkotěžko jsem se snažila za přidělenou almužnu platit všechny své pohledávky za bydlení, penzijní připojištění, telefon... Stres jsem zaháněla sladkým a cpala se levným, ale kaloricky hodnotným jídlem. Kila se začala vracet jak věrní holubi. I přes ubezpečení výživové poradkyně jsem za rok měla opět ke své váze bonus a 1.1.2012 ukazovala rafička 127! Ale má osobní váha má poslední číslo 125! Pak už jen pár čárek a nula! Dovedete si představit tu hrůzu, že přiberu ještě nějaké kilo a váha ukáže nulu? Budu obézní sud s nulovou váhou?

Novoroční předsevzetí znělo jasně: Musím shodit aspoň dvacet kilo! Toto definitivní rozhodnutí bylo výsledkem psychické přípravy. Dokud si to člověk nesrovná v hlavě a nejde do toho s nadšením, výsledek se nedostaví. A já strašně chtěla. Pro sebe i pro své blízké. A hledala jsem parťáka, s kterým budu konzultovat svou stravu a budeme se navzájem hecovat. Našla jsem hned dvě přítelkyně, které se rozhodly se svou váhou něco dělat. Tři grácie, které měly celkem 350Kg! A jedno kilo krásnější než druhé. Jenže kamarádky zradily a zůstala jsem na to zase sama.  Ale asi jsem to vzala konečně za správný konec a za půl roku měla 15 kilo dole. Cítila jsem se báječně. Nedržela jsem žádnou dietu! Tělo je ve střehu, když slyší toto slovo!

Jedla jsem jinak, zdravě! Nehladověla jsem. Naopak se někteří lidé divili, kolik se může na talíř naložit a jak pěkně to vypadá. V čem je to tajemství? Hlavně v pravidelnosti. Jíst co tři hodiny. Berličku jsem potřebovala - abych neměla chuť na sladké, užívala jsem denně tabletku chromu - nejlepší je Chrom forte 200 (30 tablet cca 52 Kč). Chrom vyvažuje hladinu cukru v krvi. A když jsem si přesto někdy kousek sladkého dala, tak jsem si to vychutnávala bez výčitek, protože tělo by okamžitě zareagovalo, jakmile by slyšelo, že jí něco, co nesmí!

Strava musí obsahovat  ve správném poměru vše, co organismus potřebuje. Od miláčka jsem dostala digitální váhu a stal se mým stravovacím kontrolorem. Všechny suroviny jsem vážila a vše snězené poctivě ihned zapisovala.  Pak jsem ale polevila a navíc se na mě podepsaly Vánoce a rafička nebezpečně stoupla o pět kilo! Rozhodla jsem se dát si zase novoroční předsevzetí a pokračovat v získaném životním stylu. Jenže, neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. V lednu jsem utrpěla úraz, přestala se hýbat a výsledek se dostavil. Mám 123 kg, už jsem zase širší jak delší a miláček mi říká, že mne musí obejmout nadvakrát, protože nemá tak dlouhé ruce.

Začínám znovu se Světem zdraví

Takže žádné od prvního, od pondělka, po Vánocích, začnu hned! Redakce magazínu i60 mi doporučila Svět zdraví, síť poraden pro trvalé zhubnutí a zdravou výživu. Dohodli jsme se, že o svém dalším pokusu zhubnout budu pravideně psát. Tento nápad se mi líbil, budu mít větší motivaci a navíc mohu dalším čtenářům představit práci výživových poradců.

 

Svět zdraví je síť poraden pro trvalé zhubnutí a zdravou výživu. Specialisté Světa zdraví využívají unikátní metodu KNT (Komplexní nutriční typologie), která spočívá v určení typu metabolismu klienta. Podle toho pak určí správný jídelníček, který vede ke snižování nadváhy. Paní Heleny Červenkové se ujala ostravská pobočka Světa zdraví Lifestyle. Její nutriční specialisté budou společně s paní Helenou provádět čtenáře magazínu i60 světem zdravé výživy.

 

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Růžena Antlová
Helenko !!!! Držím palce !!
Jaroslava Handlová
Helenko, myslím, že všechno to je hlavně o změně životního stylu. Věřím v konečně správně vybrané odborníky. Budu se těšit na pozitivní výsledky této proměny. Nejdůležitější je vydržet! Držím k tomu všechny palce.
Ivana Zadražilová
Přeji Vám, aby to tentokrát vyšlo. Budu ráda. když se snámi podělíte o zkušenosti.
Pavla Vítková
Helenko, budu držet palečky. Jste odvážná žena!
Jana Šenbergerová
Nesmí to být o držení diety, ale o změně životosprávy. Nejhorší je okolí. To dovede člověku zkomplikovat veškeré snažení. Nemám na mysli rodinu, spíše obecně zažité zvyklosti. Tak držím pěsti!
Zuzana Rábová
Přeji hodně úspěchů. Já mám úplně stejnou zušenost . Malér je v tom, že i tu správnou dietu pod dozorem odborníka, musíte držet už celý život. Já to nedokázala.