Velký vrch - vzácné teplomilné druhy hub
FOTO: autor

Velký vrch - vzácné teplomilné druhy hub

29. 4. 2017

Velký vrch ( 303 m 23,8 ha) ležící u obce Vršovice v okrese Louny byl v roce 1989 vyhlášen  za  "chráněný přírodní výtvor",  důvodem  byla ochrana vzácných teplomilných (xerothermních) druhů hub.  Nejsou tu však jen vzácné houby, ale nachází se zde i řada vzácných a chráněných druhů vyšších rostlin, které se většinou vyskytují na jižním odlesněném svahu, např.kozinec rakouský- Astragalus austriacus, střevíčník  pantoflíček - Cypripedium calceolus , kruštík širokolistý - Epipactis helleborine a mnoho dalších.

Jako mykologa mě však zajímají především houby, i když nádhernou květinu si také moc rád vyfotím. Na Velkém vrchu bylo nalezeno a zdokumentováno přes 160 druhů vyšších hub. Hojně jsou zde zastoupeny vzácné  teplomilné hřiby jako hřib satan - Boletus satanas, hřib nachový - Boletus rhodoxanthus, hřib medotrpký - Boletus radicans. Hřib satan, který je uvedený v Červeném seznamu jako zranitelný druh, má ve svém znaku i obec Vršovice. Když je doba jejich růstu a příznivý rok, můžeme jich zde potkat požehnaně. Hojně se zde vyskytují i vzácné teplomilné muchomůrky, např. muchomůrka ježatohlavá - Amanita echinocephala, muchomůrka šiškovitá - Amanita strobiliformis, které jsou známé hlavně z Itálie a přímořských států. Za zmínku stojí i vzácný smrž tlustonohý - Morchella crasipes, který můžeme při troše štěstí potkat v těchto dnech, kdy je doba jeho růstu. V září, kdy je doba růstu hub nejhojnější, si zde mohou zahoubařit i praktičtí houbaři. Hojně zde v porostu borovice černé - Pinus nigra a borovice lesní - Pinus sylvestris  na úpatí roste po stovkách klouzek žíhaný - Suillus collinitus, klouzek zrnitý - Suillus granulatus, klouzek obecný - Suillus luteus. Z hřibovitých zde můžeme v listnatém smíšeném porostu narazit na hřib koloděj.- Boletus luridus a pod modříny na hřib dutonohý - Boletus cavipes. Oblíbený a nejsbíranější hřib hnědý - Boletus badius a hřib smrkový - Boletus edulis zde neroste.

Většina Velkého vrchu je pokryta doubravami s vtroušenou lípou a jasanem, jen na východní straně je borový porost. Přístup k vrchu je od obce Vršovice asi 1km, hned na úpatí nás uvítá informační panel, na kterém jsou vyobrazeny vzácné, chráněné druhy hub, které se zde nesmějí sbírat ani jinak poškozovat, nebo zasahovat do jejich vývoje. U informačního panelu můžeme  občas narazit na vojenskou hlídku, na sousedním Malém vrchu  (292m) je vojenská střelnice, takže poklid v přírodě nám naruší vojenské střelby. Velký vrch je i udržován přirozenou sukcesí, plochy se stepní vegetací, kde se vyskytují vzácné květiny, zarůstají náletem akátu, svídy krvavé, ptačího zobu, jasanu, a konkurenčně slabší teplomilné společenství je tak vytlačováno vitálnějšími expanzivními druhy těchto nežádoucích dřevin. Svaz ochránců přírody zde občas provádí asanační zásahy a tyto dřeviny jsou odstraňovány.

Velký vrch jsem navštívil už několikrát, pokaždé se mi zde podařilo něco zajímavého nalézt, nafotit i naplnit košík klouzky a hřibem kolodějem. Jestli máte rádi přírodu, doporučuji tuto lokalitu navštívit, střevíčník pantoflíček tu začíná kvést už od května. Zahoubařit si zde je nejlepší v září.

 

 

Hodnocení:
(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Tak to tady opravdu chybělo, věřím že mezi námi vydržíte až do hlavní houbařské sezóny.
Jana Šenbergerová
Těch, co fotí houby a také o nich leccos vědí, tu moc není. Vaše přítomnost na tomto portále je pěkným obohacením.
Dalibor Marounek
Připravuji článek o růstu jarních druhů, které nyní opravdu rostou ve velkém , jak smrže, májovky a další jak jedlé, jedovaté a nejedlé. Letos je velmi příznivý rok a jarní deštíky růstu jen prospívají.
Marie Ženatová
Ráda chodím na houby, ale sbírám jen ty známé, v dětství nejvíce kuřátka /lišky/, na ně jsme všichni chodili na Drahanské vrchovině přímo s "nůšemi", teď už je moc nevidím. Čím to je, že tak málo v dnešní době rostou? Díky za Váš poučný článek, Vaše znalosti jsou skutečně obdivuhodné...
Hana Rypáčková
Ráda jsem se poučila. Taky se těším, když dobře nafotíme neznámé houby, třeba nám je určíte. Mykologa tu je třeba..
Eva Balúchová
Obdivuji vaše znalosti.Na smrže jsme chodili asi před 50 lety s jedním houbařem,který je znal,od té doby jsem je neviděla až na vašich fotkách.Strašně ráda chodím na houby,ale znám jenom praváky a kuřátka(lišky).Budu ráda když nás budete vždy informovat co zrovna roste.
Zuzana Pivcová
Jste houbař a především v téhle oblasti velký odborník. Já poznám a sbírám o dovolené v jižních Čechách jen pár nejzákladnějších druhů hub (pokud ovšem rostou), a to ani nevím, jak se správně jmenují česky, natož pak latinsky. Fotky jsou kouzelné.