Miloš Kopecký miloval život,
avšak měl nemocnou duši

Miloš Kopecký miloval život,
avšak měl nemocnou duši

22. 8. 2012

Zdánlivě suverénní bonviván s pověstí nezkrotného svůdníka, v nitru však složitá duše zkoušená těžkou duševní chorobou. Takový byl herec Miloš Kopecký, od jehož narození uplyne 22. srpna devadesát let.

Jeden z nejpopulárnějších českých herců druhé poloviny 20. století, jenž si oblibu získal i jako skvělý vypravěč se smyslem pro humor, natočil stovku filmů, účinkoval v nespočetných zábavných pořadech a několika seriálech, ale sám tvrdil, že nejlépe hrál v divadle.

„Toužil být nejlepší ve svém oboru – v herectví, ale při této absolutní ambici ho provázela nesmírná skromnost,“ řekl o Kopeckém jeho přítel a dlouholetý ředitel Divadla Na zábradlí Vladimír Vodička.

Ženy mu byly osudem

Přitom původně se pražský rodák Kopecký vyučil kožešníkem, ale už za války utíkal z otcovy kožešnické dílny do víru velkoměsta a za skupinou mladých umělců Tvar, kde přičichl k herectví. Po válce vystřídal řadu scén, než v roce 1965 zakotvil v Divadle na Vinohradech.

K jeho největším divadelním rolím bývá řazen Richard III., Harpagon či Higgins v Pygmalionu, nejvíc se ale Kopecký proslavil před kamerou. Z jeho filmových a televizních postav patří k nejznámějším padouch Hogo Fogo (z filmu Limonádový Joe), polní kurát Katz (Dobrý voják Švejk), Petr Vok (Svatby pana Voka), zloduch von Kratzmar (Adéla ještě nevečeřela) či Evžen Novák z komediální trilogie o závistivých sousedech. Obrovskou popularitu mu koncem 70. let přinesl doktor Štrosmajer z televizního seriálu Nemocnice na kraji města.

„Byl vlastně ošklivý mužský, ale vyzařovalo z něj, že miluje ženy. Byl vzdělaný, dvorný, vtipný a šarmantní.“ Tak některé ženy vysvětlily, proč životem Miloše Kopeckého prošlo tolik půvabných hereček, manekýn či tanečnic. Ženatý byl čtyřikrát, nejdéle (1963-1996) vydrželo jeho manželství s tanečnicí Janou Lichtenbergovou, s níž měl dceru Barboru (44). Jeho první dcera Jana Kateřina, z kratičkého manželství s herečkou Stellou Zázvorkovou, spáchala v roce 1961 v patnácti letech sebevraždu.

„Uvěřila jsem mu, že ty jeho slečny nic neznamenají. Tak jsem se obětovala, a kromě toho jsem ho pořád měla ráda. V divadle jsem sama poznala, že mnozí herci dělají totéž, ale tajně,“ vysvětlila manželka Jana, proč se smířila s Kopeckého donchuanstvím. Tvrdil jí prý také, že to potřebuje pro své "psychické zdraví a svou práci jako vzduch nebo slunce".

Deprese a zákeřná nemoc

Přes polovinu života byl Kopecký sužován maniodepresivní psychózou, která se u něj naplno rozběhla koncem 50. let a k níž se ale veřejně přiznal až v roce 1979. „Smutné bylo, že kolegové mu většinou jeho nemoc nevěřili,“ vzpomínal psychiatr Miroslav Plzák, jenž ho svého času léčil. „Do jisté míry si to ovšem zavinil sám, protože ve stavech mánie, kdy překypoval energií, kdekoho přímo mistrovsky zurážel,“ dodal Plzák. Stavy, v nichž jakoby dostával křídla, však střídaly hluboké deprese.

Popularita Kopeckého, jenž byl autorem také řady povídek pro časopisy i fejetonů, trochu poklesla v roce 1984, kdy účinkoval v politicky tendenčním televizním dokumentu o emigrantech. To však záhy napravil svým odvážným projevem na sjezdu dramatických umělců v květnu 1987, kdy zkritizoval tehdejší režim. I když sám později přiznal, že jedním z důvodů vystoupení byla potřeba "očistit se".

Po sametové revoluci už Miloš Kopecký vytvořil jen pár menších rolí, měl podlomené zdraví (rakovinu žaludku). Naposledy se před kamerou objevil v pohádce Kouzelný měšec, která měla premiéru 22. února 1996 – šest dní předtím 16. února 1996 Miloš Kopecký zemřel.

výročí
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.