Jak jsem jezdil Tatrou 603
Foto: autor

Jak jsem jezdil Tatrou 603

11. 8. 2017

Předně musím říci, že byla krásná! Měla sice takovou nezvyklou barvu, byla tmavě zelená. Ostatní tatry se většinou vyráběly v černé barvě. Byly elegantní, ale tahle moje byla nádherná! Krásně pérovala, a když jela, bylo nádhera se na ni dívat. Měl jsem takovou trať. Postavil jsem si ji sám. Chtěl jsem, aby tatra mohla jet nejen po písku, ale i po hliněné cestě, a také mezi stromy, aby to kolem vonělo trávou a kopřivami. Abych řekl pravdu, tak jsem tuhle trať tajil. Bál jsem se, aby ji někdo neobjevil, protože to už by nebylo ono!

Myslím, že moje auto bylo jedno z prvních, které mělo neprůhledná skla. Jezdilo zcela tiše. Když jelo, slyšeli jste jenom takové mírné bručení! Mělo plné disky a pevné, černé pneumatiky. Maminka mně ho koupila v Brně, když jsme tam byli s tetou Lídou na výletě. Stálo tam mezi ostatními, také byla krásná, ale já si tenkrát vybral právě tatru 603. Myslím, že jsem udělal dobře. Určitě jsem neprohloupil. Nebyla ani nijak drahá. Myslím, že stála asi 9,50 Kč. Teď mě napadá, řekl já jsem Vám, že to bylo autíčko na hraní? Ne? Tak promiňte!

Hrál jsem si na malé zahrádce, kde byla složena hromada obyčejného, říčního písku. Nevím, na co to strejda měl. Trochu toho písku jsem využil na stavbu cestiček. Projížděl jsem skrze zeleninový záhon, mezi rajčaty, okolo angreštů, nebo jak na Moravě říkají, srstky. Kopřivy byly pralesem. Vodní plochu jsem tam měl také. A i most, který byl vytvořen z dřívek a tato byla svázána nití. Důležité ale bylo, že jsem byl na všechno sám! Nikdo mně do toho nemluvil a mohl jsem si jezdit, jak se mně chtělo! No bylo mně asi 8, možná 9 roků. Pamatuji se, že jsem byl tenkrát nesmírně šťastný. Bylo to moje první auto.

Soutěžní příspěvek - Sledujete magazín i60 delší dobu, ale ještě jste neměli odvahu či příležitost zapojit se aktivně do dění na tomto portálu? Pak oslovujeme právě vás! Buďte aktivní a vyhrajte velkokapacitní flashdisky či přímo tablet Lenovo! Více informací o "Soutěži pro nováčky" včetně jejích pravidel najdete na tomto místě.

Hodnocení:
(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Františku, milé vzpomínání. Já jsem synkovi koupila také tu oranžovou plastovou tatru, která z mírného kopečka uvezla nás oba....jak ten čas letí, ale rachot tohoto nerozbitného auta slyším ještě dnes.
Zuzana Pivcová
Hezké a milé vyprávění. Šťastné dítě! Věřím, že když dovedete tak hezky vzpomínat a vyprávět, určitě Vám z toho štěstí hodně zůstalo. Díky.
Alena Vávrová
Jéé, tak to je pro mě tak milý článeček, protože já jsem nejen jezdila doopravdickými černými T 603-1 až 3 (ne jako řidička) a nejdříve dokonce zeleným Tatraplánem a našemu nejmladšímu jsem koupila při jedné služební cestě do Prahy "t-tróju" žlutou na dálkové ovládání. Jak ten byl šťastný!
Soňa Prachfeldová
Děti si umějí tak krásně hrát a berou to velmi vážně. Moje vnučka ještě s kamarádkou si hrály s panenkama a byly tak přesvědčivé, vůbec nevnímaly okolí. Je dobré se občas podívat kolem sebe očima dítěte, bez falše
Lidmila Nejedlá
Pane Františku, vaše vzpomínka je nádherná a potěšila moji duši. Je taková tajemná, něžná a klučičí. Určitě jste měl velkou fantazii a hezké dětství.
Marie Ženatová
Mému synovi jednou donesl dědeček jako dárek z pouti veliké plastové auto - byla z toho ohromná radost. Později jsem na něm dokonce vozila i mladšího syna. Díky moc za hezkou vzpomínku...
Naděžda Špásová
Hezké vzpomínání. Náš syn měl velkou Tatru, byla červená a docela si s ní vyhrál. Malá autíčka měl taky rád.
Miluše Blešová
Tak moje první, byl teréní vůz, vozila jsem v něm panenky-Růženu a Vaška, byly na to autíčko trochu velké a pořád padaly na zem. Ty panenky jsem měla moc ráda, šila jsem jim šatičky a zařizovala byt ale autíčko jsem milovala. Hrávala jsem si ráda sama, v šopce, kecala mi do toho jen zakrslá slepice a králík Ferda.
Eva Balúchová
Bohužel,takhle už si děti neumí hrát.Nebo jo?