Uměli byste poskytnout první pomoc?
Ilustrační foto: ingimage.com

Uměli byste poskytnout první pomoc?

11. 8. 2017

Zkusili jste si aspoň někdy položit otázku, jak se zachováte, stanete-li se svědky dopravní nehody či situace, při níž může být ohrožen lidský život? Zcela neočekávaně může totiž přijít mezní okamžik a my bychom měli být schopni okamžitě, rychle a správně jednat.

Umíme to vůbec? Právě proto přinášíme alespoň základní údaje o poskytování první pomoci ve vybraných situacích.

Léto je v plném proudu, vrcholí doba dovolených, a také zvýšených všemožných nástrah. Je to čas, který milují nejvíce děti. Paradoxně právě ony, ale též starší lidé, bývají ohroženi nejčastěji. Horké dny mohou hrozit úžehem, úpalem, náhlým kolapsem, svá úskalí mají volné přírodní toky i koupaliště, teplem zmožení řidiči a rozdováděná děcka také netvoří právě vhodnou kombinaci. Doufám, že žádnou z nabízených rad nebudete nikdy potřebovat. Ale přesto: “Štěstí přeje připraveným!”

Co bychom měli vědět

Poskytne-li kdokoliv z nás první pomoc, pomůže usnadnit následující léčbu, a tím i zmírnit následky úrazů. Učitě se najde dost případů, kdy včasný zákrok zachrání život samotný. Důležité je proto přesné a včasné provedení potřebných úkonů.

Rady obecné

Osoba, která první pomoc poskytuje, by měla zjistit, co se stalo, bez vlastního ohrožení zajistit ochranu postiženého před dalším možným poraněním, ošetřit zranění správně a zajistit buď dopravu postiženého nebo rychlé přivolání odborné lékařské pomoci. Rychlou záchrannou službu je nutno zavolat vždy u poruchy dýchání, srdečního selhání, silného krvácení, bezvědomí, rozsáhlých popálenin nebo poleptání, šoku, otravy a poranění páteře.

Abeceda první pomoci

Dojde-li k vážnému úrazu a máte u sebe mobil, volejte “záchranku”. Služba vás bude navigovat. Jste-li sami a bez telefonu, poskytněte postiženému první pomoc v pořadí úkonů, jak je níže uvedeno, a pak hledejte další pomoc. Máte-li možnost, okamžitě zaúkolujte telefonováním někoho dalšího a sami se plně věnujte postiženému.1) Vyšetřete dýchání. V případě zástavy proveďte umělé dýchání. 2) Pokud došlo zároveň k zástavě srdce, provádějte také jeho masáž. 3) Pokuste se zastavit silné krvácení. 4) Je-li postižený v bezvědomí, uložte ho do stabilizované polohy, máte-li podezření na poranění páteře. 5) Ošetřete popáleniny. 6) Pátrejte po známkách šoku a zaveďte protišokovou léčbu.

Stabilizovaná poloha

Pokud je postižený v bezvědomí a nemáme-li podezření na poranění páteře, jde o polohu, která umožňuje volné dýchání. Zabraňuje také dušení a vdechnutí zvratků. Stává se, že se lidé zraněného snaží křísit tak, že s ním různě cloumají a klepou, ale tím mu s největší pravděpodobností ublíží ještě více. Do stabilizované polohy uložte bezvědomého po ošetření viditelných poranění a po zjištění, že normálně dýchá.

1. Vyšetřete ústní dutinu, zda v ní nejsou cizí tělesa či umělý chrup.
2. Uložte paži bližší k vám podél těla postiženého a zastrčte její dlaň pod stehno bližší nohy.
3. Položte jeho vzdálenější paži přes hrudník a vzdálenější nohu překřižte ve výši kolen přes bližší nohu.
4. Jednou rukou podpírejte hlavu zraněného a druhou rukou uchopte jeho oděv na boku vzdálenějším od vás a přitáhněte postiženého směrem k sobě tak, aby ležel na boku a opíral se o vás.
5. Upravte polohu hlavy obličejem směrem k vám a ujistěte se, že dýchací cesty jsou průchodné.
6. Ohněte jeho horní paži v lokti tak, aby měl prsty před svým obličejem.
7. Ohněte horní nohu mírně v koleni tak, aby se opírala kolenem o zem a podpírala tak dolní polovinu těla.
8. Uvolněte spodní paži směrem za záda postiženého podle těla tak, aby bránila převracení na záda.  

Obnova dýchání
Nejčastější příčinou neprůchodnosti dýchacích cest v bezvědomí je zapadlý kořen jazyka. Nejúčinnější je tzv. trojitý manévr, po kterém de dýchání upraví samo.

1. Jednu ruku podložte pod šíji postiženého, druhou položte na jeho čelo a stlačujte hlavu mírně dozadu.
2. Jestliže nejsou ústa dostatečně otevřena, můžeme pomoci rukou, která byla původně pod šíjí.
3. Pokud záklon hlavy nestačí, zkuste předsunout dolní čelist.
4. Ukazováky, prostředníky a prsteníky obou rukou umístěte za úhel dolní čelisti pod ušní lalůčky.
5. Táhněte čelist dopředu a nahoru. Současně zaklánějte hlavu a oběma palci odtahujte dolní ret. Je-li příčinou překážka v dýchacích cestách, je třeba je vyčistit, a to buď manuálně (ručně) úderem postiženého mezi lopatky nebo prudším stlačením hrudníku ze stran. Pokud nepomůže ani to, musíme zahájit umělé dýchání.

Dýchání z úst do úst

1. Klekněte si vedle na zádech ležícího zraněného, jednou rukou zvedněte jeho zátylek, druhou rukou mu ucpěte nosní otvory a zároveň tlakem na čelo udržujte hlavu v záklonu.
2. Zhluboka se nadechněte, přiložte svá ústa na ústa postiženého a vydechněte. Opakujte každých pět vteřin a přitom bedlivě sledujte pohyby hrudníku, neboť ty jsou nejspolehlivějším ukazatelem správného umělého dýchání.
3. U dítěte neucpávejte nosní otvory rukou, ale svými ústy obemkněte ústa i nos dítěte. 

Masáž srdce

Porucha dýchacích cest může předcházet poruše krevního oběhu nebo oběhové zástavě. Zraněný je v bezvědomí, nemá hmatný tep na velkých tepnách (nejlépe se tep nahmatá na krční tepně), nedýchá. Je proto nutné zahájit umělé dýchání a nepřímou srdeční masáž. Ta spočívá v rytmickém stlačování hrudní kosti oproti páteři, přičemž zraněný leží rovně na zádech na pevné podložce. U dospělých stlačujte do hloubky pěti centimetrů, u dětí do hloubky asi tří centimetrů. Masáž srdce provádějte u dospělých oběma rukama, u dětí jednou rukou a u kojenců pouze dvěma prsty.1) Klekněte si z boku nad zraněného. 2) Jednu ruku postavte hranou zápěstí na dolní část prsní kosti, druhou pak položte na první, paže napněte v loktech a nakloňte se nad zraněným, aby vaše ruce byly kolmo nad hrudní kostí. 3) Rytmicky stlačujte hrudník zraněného s frekvencí přibližně 80 až 100 krát za minutu.Nepřerušujte resuscitaci na déle než 5 sekund – pokud je to nutné, maximální doba přerušení činí 30 sekund! Oživitelnost resuscitovaných závisí na době, do kolika minut začneme resuscitovat: Do 1. minuty i 100 procent, do 2 min. až 90 procent, do 3 min. 70-80 procent, do 6 min. 10-15 procent (ale zde jsou již trvalé následky).

Autonehody a pády

Při této kategorii úrazů hrozí obvykle postižení více funkcí najednou. Může jít o selhání dýchání a oběhu, krvácení, šok, bezvědomí, těžká zhmoždění vnitřních orgánů, zlomeniny. Přednostně proto proveďte úkony, které zachraňují život. Zraněné, pokud to jen trochu jde, neprodleně vyprostěte z vozu, ošetřete záladní životní funkce a zařiďte co nejrychleji odbornou pomoc.. 

Bezvědomí

Bezvědomím označujeme nejenom koma, ze kterého nemůžeme postiženého probudit, ale i spavost, zmatenost, kdy pacient nereaguje na vaši přítomnost.1)   Zajistěte volné dýchací cesty a dýchání vůbec. 2) Zajistěte krevní oběh, případně poskytněte masáž srdce. 3) Proveďte protišoková opatření. 4) Pokud není podezření na poranění páteře, uložte postiženého do stabilizované polohy. 5) Podle možností podložte postiženého pokrývkou a druhou jej přikryjte. 6) Zavolejte lékařskou pomoc a nenechávejte postiženého bez dohledu do příchodu lékařské pomoci.

 Úpal, úžeh

Úpalem rozumíme prudké zvýšení tělesné teploty ohrožující život, způsobené selháním tepelné regulace organismu. Pokud je příčinou déletrvající slunění, hovoří se o úžehu. Postižený je obvykle zmatený a může upadnout i do bezvědomí. Vždy volejte záchrannou službu!

1. Postiženého umístěte do chladnějšího prostředí a ochlazujete ho látkou namočenou ve studené vodě.
2. Pokud má křeče z přehřátí (břišního svalstva a dolních končetin), podejte mu osolenou vodu (1 dcl vody a půl čajové lžičky soli, a to 4 krát po 15 minutách.
3. Pokud dojde k šoku z přehřátí (bolest hlavy, závratě, zvracení, kůže je bledá, pokrytá studeným potem, tep je zrychlený), kromě předchozích dvou bodů uložte postiženého do protišokové polohy na zádech se záklonem hlavy a zvednutými dolními končetinami.  

Utonutí
Při utonutí se snažte okamžitě obnovit dýchání. Pokud postižený nedýchá, ihned začněte s umělým dýcháním. Jakmile se vám podaří obnovit dýchání a postižený je venku z vody, uložte ho do stabilizované polohy, udržujte v teple přikrývkami a šatstvem a vyhledejte urychleně pomoc lékaře. 

Šok a šokové stavy
Jedná se o stav ohrožení života, který se vyvíjí jako odezva organismu na náhle vzniklý podnět (velká ztráta krve, rozsáhlá popálenina, těžký úraz, alergie, silná bolest, psychický stres apod.). Nejčastějšími příznaky jsou snížení krevního tlaku (ospalost, bledost, malátnost), zrychlení pulsu /slabý, nitkovitý, zrychlený na 100 a více tepů za minutu), bledost a studený pot na čele, někdy zvýšená akčnost, někdy apatie, pocit chladu až zimnice.

1. Protišoková poloha (poloha na zádech se záklonem a zvednutými podloženými dolními končetinami).
2. Neutrální tepelné prostředí (zabraňte prochladnutí, ale i přehřátí).
3. Zajistěte dostatečné dýchání, uvolněte tísnící šatstvo.
4. Zastavte nebo omezte krvácení.
5. Tište bolest – zachovejte klid, uklidňujte slovem, nemanipulujte s postiženým.
6. Přivolejte lékaře nebo proveďte velmi šetrný transport.
7. Nepodávejte jídlo a pití.
8. Do příjezdu lékařské služby neopouštějte postiženého a kontrolujte jeho životní funkce.     

Děti si rády hrávají na doktory a virtuálně zachraňovat babičku či dědu, kteří je zrovna mají v prázdninové péči, by se jim mohlo i líbit. Rozhodně nechceme přivolávat maléry, ale je dobré vědět...

 

Zuzana Musílková pro i60

Hodnocení:
(4.2 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Arthur Müller
Paní redaktorka použila literaturu z 80let, ale lepší než nic. Pokud člověk chce pomoct tak po zavolání 155 vás dispečer navede a bude s vámi provádět tzv. TANR - telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace, ale jak říkám člověk hlavně musí chtít pomoc. U většiny jde pouze zavolat pak sledovat hodiny kdy dojede záchranka a pokud možno si potom vše natočit na mobil,aby potom mohli kritizovat jak to stálo za ho.no.
Marie Ženatová
Ve svém mládí jsem dělala jednu sezonu plavčici na koupališti, musela jsem na to mít celkem dost náročné zkoušky. Také jsem tam tehdy měla několik vážnějších zranění, dokonce jednou jsem musela volat i sanitku... Jenže nyní bych asi to, co jsem tehdy všechno zvládala - už tak dobře nedokázala. Snad jen tu základní první pomoc... Díky za velmi užitečný článek.
Miluše Blešová
Dobrý článek, měla jsem možnost si vyzkoušet, že nezazmatkuji a první pomoc jsem zvládla.
Květa Řičánková
Měla bych umět,roky jsem ale z praxe a jinak se poskyuje PP v zdrav.zařízení. Návod k poskytnutí PP aby ho laik mohl poskytnout by potřeboval několik hodin procvičování.Dnes se na první místo klade zajištění krevního oběhu-masáž,dětem také umělé dýchání.
Jiří Libánský
Časy se mění. S ním i poskytování první pomoci. Dnes je vpodstatě nejdůležitější udržet mechanicky krevní oběh v takovém rozsahu, aby z nedostatku kyslíku nezačaly odumírat postiženému mozkové buňky před příjezdem záchranářů. To je to, co z 90% zachráňuje život. To se může naučit každý. V době, kdy se profesionální pomoc očekávala až za desítky minut bylo potřeba toho udělat víc. V mládí jsme se učili i provizorní dlahy či nosítka. Dnes záchranka dorazí dřív, než se spotřebuje kyslík, který už je v krvi a je nutné dýchání. Takže se pořádně opřít o spodní část hrudníku a pumpovat a pumpuvat. Nepřestávat. Dokud žijou mozkové buňky není člověk mrtvý. I když tak po všech stránkách může vypadat.
Drahomíra Stínilová
Jsem zodpovědný člověk a už mnohokrát jsem si pokládala otázku, zda bych uměla první pomoc. Když si jen přečtu návod, protože jsem sklerotická, nikdy si to nezapamatuji. Popsala jste to tady moc hezky, ale musela bych to mít u sebe, abych zodpovědně a správně vykonala tuto činnost. Asi by to chtělo nějaký kurz, abych to měla nacvičené. Jsem praktik a jak si něco několikrát nevyzkouším, prostě si to nepamatuji.
Věra Ježková
Velice užitečný článek. Moje odpověď zní: nevím. Samozřejmě jsem se snažila základy první pomoci naučit. Teoreticky tedy něco vím, ale netuším, jak bych se zachovala v praxi. Jestli bych třeba nezazmatkovala. Záchranku mám v mobilu na prvním místě.