Co je na začátku?

Co je na začátku?

28. 8. 2012

Každého to prostě musí potkat a jednoho dne řekne dítě svým rodičům: "Tak přijďte někdy na návštěvu, ale napřed zavolejte." A tehdy to začíná. Když je člověk sám, je takový jaký je, ale když jsou již dva, zvyky a vše, co se doma naučil, je nutné korigovat se svým protějškem. Potkalo to i mne. Jednu zkušenost z domova jsem si ale nenechal vzít a nekompromisně trval na svém.

Co to bylo? Budeme žít a nakupovat tak, že během čtyř měsíců musí být na kontě jedna výplata navíc. Čtyři měsíce je dlouhých, cca 120 dní a dá se naučit mnohému. Tento princip se nám vždy vyplatil, a pak bylo o mnoho snazší našetřit a koupit. Co z toho, že si mohu půjčit, koupit a "užívat", když mně pak někdo nutí "zaplať splátku!" a já mám chuť na, řekněme Polárku. Napřed se musím naučit skromnosti já, sám a  radost, že si to konečně mohu koupit je neskutečná.

A co je víc? Má někdo radost z dovolené na půjčku, s vědomím, že tak dlouhou dobu si zase nic nemohu dopřát, protože mám dluh, nebo je lepší napřed si nedopřát a pak plnými doušky vychutnávat svěží vánek od moře a zasnít se ve zvuku šplouchání vln? Je v tom rozdíl? Určitě si někdo řekne a jaký, vždyť i za půjčku si mohu užívat, no a pak ji budu splácet, no a co. Ale, užil jsem si. Tak takhle myslí jen špatný hospodář. Jednoho dne se v této kruté době stane to, co se stalo již mnohým. Nemám čím zaplatit splátku. A je tady ten kruh, který nikam nevede.

Ano, milý synu, dcero, velmi rád pomohu, ale napřed musím něco vidět. Užívat si je tak nádherné, vždyť mládí uteče jako voda v řece. Ale stáří je také život a užívat si stáří plnými doušky, tak na to je třeba myslet těch cca 40 let, kdy jsme chodili do práce a dělali pro druhé. Stáří je to, že cokoli uděláme, je to jen a jen pro nás. A tím myslím třeba i to, že dceři či synovi pohlídáme jejich děti, pohrajeme si s nimi a může to být cokoli s čím někomu pomůžeme, je třeba si uvědomit jen to jediné, že to chceme a my z toho máme radost. Takže to vlastně zase děláme jen a jen pro sebe.

Ale peníze, to je jiná. Co je slyšet? Vždyť už toho tolik nepotřebujete. Na co to chcete kupovat nové, vždyť to staré je ještě dobré, ale víte, my bychom potřebovali... A tehdy má nastoupit ten princip, o kterém jsem psal na začátku a který jsem si nenechal vzít. Celý dosavadní život jsem prožil bez jediné půjčky a vím, že kdyby nás bylo víc, tak banky nám budou půjčovat za 0,1% úroku. A že ten můj život byl někdy dost krutý, přesto se pořídilo mnoho a teď v důchodu ještě víc.

Plní se to, co říkám: „Čtyřicet let jsi měl na to, abys přemýšlel, co budeš dělat v důchodu. A my nevyskakujeme, ale užíváme si. Přeji všem, aby jejich důchodové dny byly jen a jen plny radosti.         

Hodnocení:
(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.