Vyznání vážně i vesele

Vyznání vážně i vesele

31. 8. 2012

Ne, já se na nic neptám,
nečekám odpověď,
vím, že tě pěkně deptám
s tím věčným Ihned, Teď.

A potom zase ječím,
že zmizím nakonec,
už znáš mě, nevěř řečím,
jsem občas pitomec!

Jako vždy boje svádím,
zda všechno nebo nic,
asi tě nenahradím,
můj Princi z Nemanic.

Tak si tu trochu reptám
a už ti dávám klid.
Ne, na nic se tě neptám.
A humor musí být!

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
A to já zase chválím, chválím, chválím...
Jiří Libánský
Je to zase v jiném rýmu a rytmu. Ale opět to něco říká. Každé slovo má svůj význam, Není tam žádná "vata", jen aby se to rýmovalo. Víc chválit nebudu. Opakoval bych se.
Jitka Chodorová
Rozumím...