Holešovický hřbitov
FOTO: autorka

Holešovický hřbitov

11. 10. 2017

Když jsem si přečetla v informační brožurce Prahy 7, že Holešovický hřbitov patří k nejmenším v Praze, napadl mne ihned název zamýšleného příspěvku: Hřbitůvek. Tento nápad jsem ale zavrhla již ve chvíli, kdy jsem šla podle jeho dlouhé zdi, hledajíc vchod. Hřbitov je totiž větší, než jsem čekala.

Nachází se nedaleko Výstaviště. Byl založen v roce 1873. V současné době se zde již nepohřbívá, pouze se ukládají urny. Hřbitov je umístěn na mírném svahu, což mu dodává zvláštní ráz. Je hodně členitý, má mnoho krásných zákoutí, je zde plno zeleně; je i vzorně udržovaný. Myslím, že je to nejhezčí hřbitov, který jsem kdy viděla. Prošla jsem ho důkladně, neboť jsem hledala tři konkrétní hroby. A našla jsem je, aniž bych se musela ptát na správě hřbitova. 

Jako první jsem našla hrobku rodiny Jaroslava Brouka, někdejšího spoluzakladatele obchodních domů „Brouk a Babka“. Po delším hledání jsem objevila druhý cíl svého pátrání, a sice hrob architekta Jana Zázvorky, autora památníku na Žižkově a otce herečky Stelly Zázvorkové. Posledním v pořadí, nikoli významem, byl hrob, v němž je pochována zpěvačka s krásným nezaměnitelným hlasem, Eva Olmerová. Na hřbitově jsou také hroby nebo urny důstojníků armády, kteří se účastnili obrany Prahy ke konci 2. světové války, nebo bojovali v zahraničních jednotkách. Koncem srpna jsem zde strávila příjemnou hodinku. Chcete-li, vstupte se mnou na chvíli do světa ticha.

Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Kolářová
Zajímavé.
Zdenka Jírová
Také se docela ráda procházím zajímavými hřbitovy, spíš těmi menšími a zajímají mne staré portály, mnohdy v nadživotní velikosti a ráda čtu nápisy na těchto náhrobcích. Žiji v pohraničí, tak ty staré jsou psané většinou německy, a protože trochu německy umím, ráda si tyto nápisy - i ve verších- překládám.
Elena Valeriánová
Taky ráda procházím hřbitovy, tam se odráží historie. U nás bychom o tom mohli vyprávět. Mám ráda staré hřbitovy, s hroby obrostlými břečťanem. Krásný hřbitov byl třeba ve Zlatých Horách. Pak tam vykáceli všechny stromy a duch hřbitova a ta nostalgie se tak nějak vytratily. Hřbitovní fotky se velmi těžko fotí. Aby byly pietní, skoro umělecké a ne jen popisné. Já sama za sebe mohu říct, že se mi povedly za celou dobu snad tři. Na Vámi popisovaný hřbitov se nikdy nevypravím, tak jsem tam byla ráda vaším prostřednictvím.
Hana Rypáčková
Velmi zajímavé, hřbitovy nemám ráda, ale také tam zajdu s tísní v srdci.
Jana Baloušková
Tento hřbitov jsem objevila už před 20 roky. Kamkoliv se dostanu, vždy si projdu hřbitov. Každý má velkou vypovídací schopnost, zda tam žili bohatí lidé, jaké národnosti byli, jsou tam zajímavé plastiky, mříže.... Velmi snadno se poznají hroby "světských" - jsou z mramoru, bohatě zdobené. Nejvíc je jich v Senomatech u Rakovníka. Zajela jsem si tam i na pohřeb cirkusáka z Teplic. Byl to zážitek, asi 200 hostů, drahá auta, květiny. Je mi líto, že dnes je na většině smutečních oznámení uvedeno - rozloučení "v tichosti" - tedy bez obřadu.
Věra Ježková
Děkuji vám, že jste se se mnou po hřbitově prošli. Ty paneláky jsem si vůbec neuvědomila. Jeden z nich je hotel, stojí tam už hodně dlouho. Jinak hřbitov leží na hranici Holešovic a Letné, tedy ve staré zástavbě.
ivana kosťunová
Atmosféra starých hřbitovů je neopakovatelná. Mimochodem- když vidím ty paneláky kolem- zřizují se někde nové hřbitovy ? Třeba na okraji sídlištní výstavby ? Myslím, že ne. Příliš se orientujeme na současnost. :))
Mirek Hahn
Moc hezký článek a zprostředkovaný zážitek. Mám slabost pro malé venkovské hřbitovy. Prolezl jsem hřbitůvky v jižním i severním pohraničí. Nevnímám hřbitov nějak příliš smutně nebo morbidně, spíš jako historii osídlení příslušné obce. I když ten "genius loci" na mne také hodně působí.....
Alena Tollarová
Také se procházím po hřbitovech ráda a představuji si osudy lidí, kteří tam odpočívají. Psala jsem o hřbitově dvakrát, jednou o tom na Vyšehradě a jednou o hřbitově úplně jiném, nacházejícím se na úpatí Řípu (Dušičky trochu jinak).
Blanka Macháčková
Je dobře, že se v Holešovicích najde zeleň i jinde, než ve stromovce. Je to hřbitov s atmosférou. Dík za foto.
Zuzana Pivcová
Je to moc hezký příspěvek. Kdysi jsme tu měli i fotodokumentaci květin z různých hřbitovů. Také ráda projdu nějaký hřbitov, nevidím v tom žádnou zvrácenost ani rouhačství. Už mám trochu zmapované, kde jsou (kromě vyšehradského Slavína) ještě nějaké známé osobnosti. V Holešovicích jsem ještě nebyla, je to snadno dostupné, tak se tam také vypravím. Díky.
Miluše Blešová
Děkuji za krásný článek a fotodokumentaci. Po hřbitovech chodím vlastně ráda, odpočinu si tam. Nejraději jsem chodívala na židovský hřbitov v Třebíči, má zvláštní atmosféru a ticho a klid je tam tak trochu jiné.