Příbram

Příbram

22. 10. 2017

Dovolím si svým příspěvkem „fušovat do řemesla“ paní Doušové, která v Příbrami žije. Pro mne je toto město srdeční záležitost. V Příbrami se narodil můj otec, za jeho rodiči a sestrou s rodinou jsem jezdila celé dětství. Také na prázdniny do nedaleké vesničky ke známým. Odtud jsem z okna svého pokojíčku viděla Svatou Horu. Ta bývala častým cílem našich výletů, zejména v dobách poutí. Když se rodiče v mých patnácti letech rozvedli a otec se se mnou přestal stýkat, skončil i můj kontakt s jeho rodinou. O dva roky později jsem přestala jezdit i na prázdniny. Přesto, že už je to tak dlouho, zůstala Příbram se svým okolím ve mně hluboce zakořeněna. Shodou okolností z Příbrami pochází a částečně v ní žije moje kamarádka, o níž jsem zde psala. 

Samozřejmě jsem Příbram ještě několikrát navštívila. Naposled po mnoha letech se svojí rodinou letos začátkem září. Moje duše se tetelila blahem, že jsem na důvěrně známých místech. Návštěvu jsme zahájili na Svaté Hoře, poté jsme sjeli dolů do města. (A pak jsme se podívali i do vesničky mých prázdnin.)  

Podle Bohuslava Balbína byla počátkem 16. století na Svaté Hoře postavena kaple. V té době se již stalo zvykem vodit na Svatou Horu procesí. Půdorys podobný současnému měla následná bazilika již v polovině století následujícího. V roce 2015 prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Ze Svaté Hory vedou do centra města schody dlouhé 450 metrů (a naopak; také jsem je kdysi několikrát vyšlapala).

První fotky jsou tedy z areálu svatohorské baziliky – krásné baroko. O kousek níž jsem vyfotografovala památný Svatováclavský dub, starý přibližně 400 let. A nakonec náměstí T. G. Masaryka. Kostel sv. Jakuba je původně gotická stavba snad z první poloviny 13. století, dnešní podobu má z roku 1869. Zajímavé jsou jeho věžní hodiny: velká ručička ukazuje hodiny, malá minuty. Dominantou nové kašny z roku 2012 (kterou jsem viděla poprvé) je 18tunová žulová koule, přivezená z Číny. Úvodní fotografii jsem převzala z internetu, protože jsem chtěla celkový pohled na Příbram (říká se mu Příbramské Hradčany).

 

 

Úvodní foto: Wikipedia https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dc/Pribramske_Hradcany.jpg

Hodnocení:
(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Farský
Děkuji za přiblížení, Svatou Horu jsem měl jen v chabém povědomí.
Věra Ježková
Děkuji. V Příbrami se také točila v roce 1967 krimikomedie Jak se krade milion - s R. Hrušínským a S. Budínovou v hlavních rolích.
Naděžda Špásová
V Příbrami jsem kdysi párkrát byla, ještě za totality, tedy pracovně. Točil se tam film, který se ale nedokončil. Pamatuju se, jak nám v hospodě jeden dělník z dolů vyprávěl, jak to tam chodí. Docela to byla síla. Několikrát jsme tudy jeli do Blatné, Podle vašich hezkých fotek to vypadá na zajímavé město.
Jana Šenbergerová
Pro nás příliš daleko. Díky za přiblížení.
Marie Seitlová
Příbram a Svatou horu jsem navštívila letos v červenci s našim senior klubem. Byla to nádhera, krása, která se musí vidět. Jsem ráda, že jsem se dnes znovu mohla Svatou horou projít. Děkuji.
Alena Vávrová
Měla jsem před několika lety tu čest navštívit poprvé a zatím naposledy Příbram a Svatou horu v rámci putování se svou kamarádkou. Vyšly jsme ony pověstné schody. Pro samotné poutní místo nemám slov, je úchvatné. Zpátky pěšky kolem dubu sv. Václava do města. Dík za možnost sdílení.
Zuzana Pivcová
Před více než 40 lety jsem byla na letním kurzu němčinářů v Rakovníku. Pořádali jsme mimo jiné i výlet na Svatou Horu. Bylo to už za normalizace, kdy třeba ředitel školy zakázal mé sestře hrát v kostele na varhany. A tady byla barokní nádhera a spousta návštěvníků včetně mnoha cizinců. Díky za zajímavý příspěvek, jinak Příbram neznám vůbec.