Hrátky s češtinou aneb Můj starý ještě není starý
Ilustrační foto: pixabay.com

Hrátky s češtinou aneb Můj starý ještě není starý

23. 10. 2017

Víte, co jsou zpodstatnělá přídavná jména? Pokud ne, vůbec nevadí. Řadu jich používáme zcela běžně a vůbec nepřemýšlíme nad jejich vznikem. Problém snad mají jen žáci, když mají určit pro taková slova vzor skloňování. Máme tu množství označení zaměstnání a funkcí, jako třeba výpravčí, bytná, hajný, pracující, nadřízený, třídní, sportovních her, např. házená, košíková, kolová, nebo jídel jako roštěná, svíčková, uzené, dokonce i příjmení - Hořejší, Dlouhý, Jasný nebo Farský, nebo obce - Bělá, Mladé. Jsou to tedy původní přídavná jména, která se stále jako přídavná jména skloňují (hajný - hajného...), ale jinak již dávno existují samostatně jako podstatná jména a plní ve větách jejich funkci.

V češtině takto zpodstatněly i třeba názvy ulic, což se v cizích jazycích, pokud vím, nevyskytuje. Hlavní budova Českého rozhlasu je na Vinohradské. Jak se dostanu na Národní? I když použijeme takový název bez dodatku "ulice, třída", každý zasvěcený rozumí, co tím nazýváme.

Stejným způsobem převzaly funkci podstatných jmen i třeba názvy destilátů, jako je Režná, Jalovcová, případně i lidově Zelená nebo obecně šampaňské, dvě deci červeného, případně názvy polévek - dám si drštkovou, i jména minerálek - pije nejraději Korunní.

Mám pocit, že zpodstatnělých přídavných jmen u nás díky celkové tendenci ke zkracování projevu (viz zkratková slova jako dovča, narozky, Hlavák, klimka, fitko, penzijko a jiné výtvory) přibývá. Ale mnoho jich existuje už dávno. Připomeňme si zkrácené pojmenování Vrchní, které je používáno situačně, a to buď jako číšník (Pane vrchní, platím) nebo i jako zdravotní sestra v nemocnici (Naše vrchní je pěkný pes), občas je slyšet i pojmenování Hlavní, případně i náš Nejvyšší, lidově Starý. V armádě se používalo služební označení Starší posádky.

Zpodstatnělá přídavná jména jsou i mezi výrazy ve vztahu k době. Je po noční. Tento týden chodí na ranní. Zvon zve na Jitřní. Půjdeme letos na Půlnoční? Ale i  ve speciálních názvech - Jako dítě jsem chodila na Májovou (mši).

Srozumitelné jsou i obraty související s dopravou. Stavíme až na konečné. Vlak jede z Hlavního.

Kultura používá obdobné tvary.. Chodí se do tanečních, mají Prodlouženou, Mikulášskou, Šátečkovou. To se týká i klasické hudby. Dnes je na programu Dvořákova Novosvětská, Líbí se mi Osudová.

A co třeba pohádkové a literární postavy Dlouhý, Široký a Bystrozraký? Nebo Zdravý nemocný, Němá z Portici, případně Zubatá s kosou?

Dále i zdravotnická oddělení? I zde se objevují zkrácené formy jako Jdu na oční. Kožní je ve druhém patře. Podobně tak u úřadů. Dělá na finančním.

Obdobně se zachází se zpodstatnělým přídavným jménem u různých poplatků. Platí mu odškodné, bolestné, chtěli výpalné. Vybírá se vstupné, školné. Vedle platu bere ještě osobní (příplatek). Vžívá se i  zkrácené vyjádření o bankách či pojišťovnách  - Je u České, u Komerční. A přidáme, že něčí kolegyně šla na mateřskou.

Další skupinu představují familiární slova pro členy rodiny a blízké osoby. Nikomu není třeba objasňovat pojmy Můj starý/ej, moje stará. Pro potomky v dětském věku platí malý, malá. Malý měl horečku. S malou jsem šla k lékaři. Nemusí se ani používat přivlastňovací náš. U potomků starších se říká mladý/ej. Náš mladej se moc neučí. To platí později i pro snachu, Naše mladá, či pro oba, Mladí jeli na dovolenou. Staří jsou na vejminku. Hlavně v písničkách jsme slýchali Moje milá dala si tmavý přeliv.... Neplač, malá ....nebo Drahý můj..... Vidíte, že tam všude chybí označení osoby, tedy třeba syn, kluk, muž. dcera  atd., avšak smysl vyplývá z kontextu. Obdobné tvary jsou v těchto případech i v jiných jazycích.

Vžilo se i decentní označení vykonání fyzické potřeby výrazem Jde na malou či na velkou.

Někdy si říkám, jaký to musí být tvrdý oříšek pro cizince, učící se česky. Jak už jsem naznačila v názvu. Věty jako Moje stará je oproti mně ještě mladá, naopak Naše mladá už je taky docela stará nebo Koukám, že váš malý je už pěkně velký, jim musí asi občas zamotat hlavu. Ale jen ať se hezky učí!

Budu se těšit na spoustu dalších podobných obratů, kterými můj příspěvek doplníte. Ať žije naše mnohotvárná mateřština.


Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Farský
No jo, někdy se jaksi zpodstatnělý cítím ...
Zuzana Pivcová
Mezi zpodstatnělými přídavnými jmény u příjmení je i Farský. :-)
Libor Farský
Nejvíc se mi líbí Tvůj nadpis článku, je přímo ze života...
Libor Farský
Nedá mi to, abych nepřipojil ještě poznámku, kterou jsem glosoval Helenky Č. článek o českých "složenkách". Takže z přídavného jména "Mluvčí" a podstatného jména "Ovčáček" můžeme vytvořit výstižné slovo "Mluvčáček". Teď mě napadá, že i slovo "Červenka" má podobný původ.
Libor Farský
Zuzko, nejsem já, jako Farský, také nějak přídavný zpodstatnělý?
Lidmila Nejedlá
Paráda, Zuzko. Kraťasy, lehárko, pan nádlesní, dnes je Květná /neděle/, odjel z Boční /ulice/...
Marie Novotná
Já, vesnická, přidám jen :sousedova husa, nebo snad slepice,Čapí hnízdo a Kohouta mam bratránka. Čiperná jak čečetka.
Lenka Hudečková
Jiřík měl v příbuzenstvu Hezkou a Lakomou :-)
Olga Štolbová
A co, moje nová stará...
Olga Štolbová
Zuzko, jsi úžasná. Nejen poučné, ale i zajímavé a zábavné. Souhlasím s Álou T. - pošušňáníčko. **********
Elena Valeriánová
Zuzko, chtěla jsem napsat, že není co dodat. Že tvůj článek je vyčerpávající, ale pak jsem mrkla o komentář níž a vidím, že Helence i jiným to pálí. Jen moje hlava je dutá. Ale to nevadí, bavím se.
Alena Tollarová
Zuzko, to je počteníčko pošušňáníčko. Napadlo mě jen to, že u nás máme Olympijskou (na 500 m je pět kruháků).
Helenka Červenka
Za porodné koupili kočárek, oranžoví u voleb propadli, zelení se nedostali do parlamentu, nepřizbůsobiví jen berou dávky...
Zuzana Pivcová
Mě po cestě domů ještě napadla skupina slovní klasifikace, např. Máte samé výborné, ale dnes Vám musím dát dostatečnou. Nebo v myslivecké mluvě Do lesíčka na čekanou šel...m šel i na číhanou a čekal na posedu na vysokou. A pak jsou ustálené fráze Na shledanou, na rozloučenou, na uvítanou, na usmířenou... A asi se říká, že třeba příznivci Sparty jsou její skalní.
Věra Ježková
Zuzko, máš za 1*. Napsala jsi to moc hezky, potěšilas lingvistku. Po tvém téměř vyčerpávajícím výčtu lze těžko na něco přijít. Napadla mne sekaná, u nás v Holešovicích chodíme na Hlavní (nikoliv ulici Komunardů) a jestli se nepletu, chodí se také do Žlutých (lázní).
Jana Šenbergerová
A mě napadá jen to, že moje dcera byla vždycky slušné děvče a nakonec skončila jako Lehká.
Věra Halátová
To je pěkný článek. Mne napadá jen slovní spojení: Postav vodu na kafe!
Marcela Pivcová
Zuzko, jsi opravdová znalkyně češtiny i jejích hříček a záludností. Po přečtení mi to ale "nedá", abych se nepřidala. Takže: Dám si trvalou, vodová by mi nedržela. Před časem jezdil jako světský. Přešel křižovatku na červenou. Dej přednost, jedeš z vedlejší na hlavní. Na černém je vidět každé smítko. Šedivá je nevýrazná. Máš rád sladké? atd... Ještě mě ale napadají známá rčení, např.: Vrací se s veselou. Má toulavou. Zvládl to na první dobrou. Se zlou se potázal. Kousla ho zlá. Odešel s nepořízenou. Dostal na pamětnou (příp. na holou). To máš marné. Rovný rovného si hledá... (už raději předám žezlo dalším).
Naděžda Špásová
Koukám, že jsem to po sobě FAKT dobře přečetla.
Naděžda Špásová
Zuzanko, to je krása. Je fakt, že jsem se nenaučila za skoro 40 let mluvit o mém manželovi jako o "můj starej". Bohužel mě fakt nic nenapadá, mám v hlavě zamlženo a to je teprve pondělí. Čeština je fakt bohatá.