Pórek v tom byl nevinně
ilustrační foto: pixabay.com

Pórek v tom byl nevinně

1. 11. 2017

Občas se mi stává, že nemám k vaření doma všechny potřebné suroviny. Většinou to řeším nějakou improvizací nebo prostě skočím do nejbližšího obchodu, který má denně otevřeno a je pouze přes ulici. Tentokrát mi chyběl pórek a bez něj by to prostě nešlo.

Hodila jsem něco na sebe a vyrazila. Prodejnu znám dost dobře, nakupuji tam často. A tak mě udivilo, že v příslušném boxu leželo jen pár hodně unavených pórků. Cenovka jejich „únavu“ přiznávala, byl to doprodej za sníženou cenu 13 Kč za kus. Rozhodla jsem se rychle. Nějaký pórek jsem potřebovala a věděla jsem, že nemám dost času, abych zašla do jiného obchodu. Postavila jsem se do fronty k pokladně a připravila si příslušnou drobnou částku. Jaké bylo mé překvapení, když po mně pokladní chtěla částku mnohem vyšší.

Bohužel jsem se s podobnou situací už párkrát setkala. Vím, že v takové situaci je nejrychlejší se dlouze nedohadovat, zboží prostě nechat na pokladně a nekupovat ho. Bez pórku se mi ale odejít nechtělo. Zároveň jsem však nebyla ochotna zaplatit za uvadlou zeleninu částku víc než dvakrát vyšší. Pustila jsem se tedy odvážně do vyjednávání: „To bude nějaký omyl, u tohoto pórku byla cenovka s informací doprodej a částka 13 Kč“. Pokladní: „V počítači máme cenu 30 Kč, jinou cenu tam nemáme“. Já: „Je mi jedno, jakou cenu máte v počítači, ale na boxu s pórkem máte cenu 13 Kč. Běžte se na ten box podívat, je dva metry odsud.“ Pokladní se neochotně zvedla a pomalu šla k boxu si ověřit to, co jsem jí řekla. Za mnou se vytvořila fronta netrpělivých nakupujících. „Cenu v počítači může změnit pouze pan vedoucí.“ sdělila mi vedoucí, když se vrátila do pokladny. Chvíli jsem bojovala s myšlenkou hodit jí pórek na hlavu, ale pak jsem se ovládla. „Pokud to opravdu nejde jinak, předpokládám, že pan vedoucí obratem cenu v počítači změní.“ Doba, kdy pokladní po telefonu vysvětlovala vedoucímu, co se stalo, a on poté pravděpodobně změnil příslušnou cenu v počítači, se mi zdála nekonečná. Čekajících za mnou přibývalo a musela jsem si vyslechnout poznámky, že nějaká bláznivá ženská vpředu zdržuje kvůli jednomu blbému pórku. Čert mi to byl dlužen!

Nakonec jsem dosáhla toho, že jsem zaplatila pouze svých třináct korun. Z prodejny jsem téměř vyběhla, jen abych se co nejrychleji zbavila syčícího davu u pokladny. Měla jsem svůj pórek, ale cítila jsem se hodně mizerně. Jak se v podobné situaci zachováte vy?

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.