
ilustrační foto: pixabay.com
Jak pochopím
13. 11. 2017Nevím, jak mám ti říct,
že ve mně zůstáváš,
když tápu v myšlenkách
a nenacházím slova,
že stále víc a víc
se mi jak ve snu zdáš,
když podzim na mě sáh´
svou dlaní do zlatova.
Nevím, jak přijmout mám,
že děj se odvíjí,
když večer uléhám
na lože nevyhřáté,
že čas je také sám,
ač ve mně odbíjí,
a láska jako šrám
má předsevzetí mate.
Nevím, jak pochopím,
že takhle můžem žít,
když nebe nad námi
se stále stejně klene,
že světlo má svůj stín
a stěží najdu klid,
když mezi hvězdami
jsou lásky rozvěšené.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Hody, hody doprovody
Cesta života
Jarní svítání
Slova
Můj svět podle Zuzany Pivcové
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
Olga Štolbová
14.11.2017 05:32
Také už nevím jak popsat náladu a pocity, do kterých se propadám, po přečtení tvých veršú. A tak jen poděkuji...*****
Alena Tollarová
13.11.2017 20:29
Kdybych si mohla udělat procházku ve Tvém srdci, vzala bych foˇták a pokusila se vyfotit ty komůrky, ve kterých vznikají Tvoje krásné verše, protože píšeš srdcem. Mohla bych pak o té procházce napsat věcný článek. Popsat pocity, které mám při čtení veršů, totiž neumím.
Věra Ježková
13.11.2017 15:34
Zuzko, při čtení tvých veršů vždy tajím dech a pak je ještě několik minut prožívám.
Jana Šenbergerová
13.11.2017 10:37
Já už také nevím, jak vyjádřit svůj údiv i nadšení, když čtu tvé nádherné básnění.
Jitka Chodorová
13.11.2017 10:10
Já pochopím, že mezi hvězdami jsou lásky rozvěšené, když po velkém prádle v srdci se cítí opuštěné. ********** Díky Zuzko.
Květa Chobotová
13.11.2017 10:06
Nevím,nevím jak sklonit poklonu,taková nádhera, až se dech ztrácí někde mezi hvězdami