Mýty o seniorech zbořeny
Ilustrační foto: ingimage.com

Mýty o seniorech zbořeny

27. 11. 2017

Kdyby si měl vybrat mezi penězi a láskou, chce lásku. K lékaři chodí, jen když je to opravdu nutné. Chce pracovat, má spoustu aktivit. A hlavně neposlouchá dechovku. Tak to prý je takzvaný průměrný současný český senior. Dobré, ne?

Jací vlastně současní senioři jsou? Jsou to babičky, které zajímá především zahrádka a pečení? Poslouchají dechovku? Nebo ženy, které zajímá především móda a cestování? Poslouchají Beatles? Jasně, žádné pokusy o vytvoření průměrného člověka ještě nikdy neklaply, ale přesto je to zajímavá otázka.

Kladli si ji nedávno pracovníci Ústavu marketingu a obchodu Mendelovy univerzity v Brně. „Naše zjištění naprosto zbořila mylné představy, které o dříve narozených máme. Možná je to tím, že jim dostatečně nenasloucháme,“ uvedla vedoucí ústavu Lea Kubíčková. Sice si už pod pojmem babička asi málokdo představuje dobrosrdečnou ženu v šátku, ale přesto určité stereotypy přetrvávají. „Nezapomínejme, že do věku babiček se dostaly ženy, které třeba byly hippiesačky a poslouchaly Beatles,“ podotýká socioložka Lucie Vidovičová. Tak se podívejme, co z průzkumu vyplynulo.

Většina dříve narozených nemá ráda, když se jim říká senior nebo důchodce nebo penzista. „Jsou případy, kdy lidé odmítají účast v nějaké aktivitě či kroužku jen proto, že má v názvu slůvko senior. Lidé mají pocit, že ještě nepatří mezi babičky a dědečky. Zaznamenali jsme případ paní, která v osmdesáti odmítla účast na cvičení pro seniory jen proto, že v názvu bylo to slovo. Lidé uváděli, že přijatelnější pro ně je používat slovní obraty jako zkušenější nebo dříve narození,“ tvrdí Lea Kubíčková.

Pro někoho to může být slovíčkaření či směšná snaha předstírat věčné mládí. Nicméně i lidé, kterým toto vadí, mají svým způsobem pravdu. Tady je názor pětasedmdesátileté Jany z Prahy: „Chtěla bych chodit na akce, kde jsou lidé různého věku. Loni jsem byla s kamarádkou na dovolené, šlo o cenově zvýhodněný zájezd pro seniory. Připadala jsem si jako v domově důchodců, nelíbilo se mi to.  Když jsme byly rok před tím v jiném hotelu, líbilo se mi to více. Dala jsem se tam do řeči s malými dětmi, s mladými lidmi, u večeře jsme sedávaly u stolu se dvěma třicátnicemi a skvěle jsme si popovídaly. Nechápu, proč bych se měla stýkat s někým jen proto, že je podobného věku jako já. Stýkám se s lidmi, kteří mají zajímavé názory, kteří mě inspirují, ale je mi jedno, jestli jim je dvacet nebo pětasedmdesát.“

Autoři průzkumu dokonce zaznamenali, že někteří lidé i v poměrně vysokém věku odmítají využívat výhody jako jsou různé slevy pro seniory. Říkají na to, že přece nejsou ještě tak staří, byť je jim třeba sedmdesát. Mnozí dotazovaní uváděli, že lékaře navštěvují asi pětkrát do roka. „To není nic otřesného, neplatí tedy, že senioři zbytečně vysedávají v čekárnách ordinací,“ uvedla Lea Kubíčková.

Ale největší překvapení u výzkumníků vzbudilo téma senioři a internet. Většina dotázaných jej považuje za naprosto nezbytný. Popisovali, co vše na něm umí páchat. Mailují, skypují, sledují videa i filmy, používají internetové bankovnictví, mnozí umí pracovat s fotografiemi.

Pro mnohé nejsou výsledky průzkumu ničím překvapivé. Ale nezapomínejme, že je nemálo lidí, kteří třeba do styku s dříve narozenými nepřicházejí, a tak si pod pojmem senior představují výhradně nasupenou babičku, snažící se co nejrychleji probojovat frontou na levné máslo. Zkrátka, tenhle průzkum jen potvrdil, co mnozí vědí. Tedy to, že případů, kdy sedmdesátníci žijí stejně jako třicátníci, rok od roku přibývá.

Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Doušová
Každý se stane jednou seniorem.Nejlépe je trávit čas v různorodé společnosti !
Jan Krones
Jsou do průměru zahrnuti senioři z TV Šlágr? Musí jich být nezanedbatelné množství, když dokážou televizi uživit (viz TV Regina).
Dana Puchalská
Znám mladé lidi kteří se chovají hůř než ti co se jim říká s oblibou senior.Protože někdo se už jako senior chová od mládí .Dřív se tomu říkalo stará(ý) mladá(ý).Celý život jsem se pohybovala mezi mladými lidmi i starší generací a bylo to znát. Ráda na to nyní v důchodu vzpomínám. A důchod si umím jaksepatří vychutnat.
Zuzana Pivcová
Když jsem si přečetla ten tučně napsaný úvod, už bych nemusela číst dál. K mé obecné charakteristice to stačí.
Marie Novotná
Pohybuji se v prostředí,kde věk nehraje ŽÁDNOU roli a jsem spokojená.Berou mne takovou,jaká jsem.A já je též.Mám věk na to,aby mi mohli říkat senior,tak proč se zlobit.Tak to je.Nedělám se mladší a snažím se nebýt starší.Proti věku,není léku.
Věra Ježková
Mezi mladými lidmi se nepohybuji, ani mi to nechybí, ale jako seniorka si nepřipadám. Pracovat už nechci, případné slevy pro seniory využívám. Peníze považuji za nutné zlo, k lékařům chodím kvůli průběžné údržbě, dechovku nesnáším, aktivní jsem přiměřeně své povaze.
Libuše Křapová
Ano, Elenko, je to tak. V televizi ve zprávách je senior/ka každý člověk přes šedesát, o sedmdesátileté ženě jsem slyšela mluvit jako o stařence. Teď před pár dny byl v TV - nevím, jaká stanice - rozhovor se mužem okolo osm - devadesáti? , mluvilo se špatné zkušenosti z války - a reportérka před vlastním rozhovorem s uznáním pronesla - ještě si to pamatuje. Pán byl naprosto v obraze, mluvil logicky, bez roztřeseného hlasu či zbytečných odmlk. Ale pro moderátorku to byl stařec, který si to "ještě pamatuje"!
Marie Ženatová
Také se cítím moc dobře mezi různorodou společností. A úplně nejlépe mezi mladšími dětmi a jejich rodiči - vždy lehce najdeme zajímavé téma k vzájemnému popovídání...
Elena Valeriánová
V minulém roce jsem byla pozvána na Den seniorů do našeho pečovatelského domu. Akci byla pořádaná ve spolupráci s obcí. Organizace se ujaly o deset - patnáct let mladší dámy ode mne. Vadilo mi, že s námi jednaly jako bychom všichni byli senilní a nad hrobem. Bylo mi to hodně proti srsti. Nerada chodím na takové akce. Přitom třeba čtení v pečovatelském domě v mém čtenářském kroužku je krásná, oboustranně krásná věc.
Libor Farský
No vida. A to jsem si myslel, že jsem asi výjimka, protože jsem se jako učitel na SŠ a VOŠ většinu svého aktivního života pohyboval mezi mladými lidmi.
ivana kosťunová
Tak na to konečně přišli, že jim to ale trvalo ! Psala jsem o tom již před rokem v článku Můj obyčejný den seniora. Já se také cítím nejlépe v různorodé společnosti, tak to přeci vždy bylo v rodinách, zaměstnání i různých jiných společenstvích.