Partner se změnil. Opravdu?
Ilustrační foto: ingimage.com

Partner se změnil. Opravdu?

20. 12. 2017

Nebýval tak uzavřený a mlčenlivý. Nebývala tak hašteřivá a upovídaná. Jako by to byl jiný člověk. Podobné věty zní často mezi lidmi vyššího věku, když přijde řeč na téma partnerský život. Máme pocit, že se náš protějšek léty změnil. Je to tak, nebo si to namlouváme?

Ta otázka zajímá psychology, ale i většinu lidí, kteří měli to štěstí a dožili se vyššího věku v partnerství. Ty, kteří nejsou ovdovělí, rozvedení, zkrátka single. Protože na jedné straně je fajn trávit období vyššího věku s partnerem či partnerkou, na druhou stranu takové dlouholeté soužití přináší pořádně otravné situace. A tak je často slyšet věta: Jako by to byl někdo jiný. Ze starostlivosti se stává mentorování. Ze spořivosti lakota. Z péče o své zdraví hypochondrie.

Ano, vlastnosti, které jsme měli celý život, se ve vyšším věku nemění, jen se zvýrazní. Ne vždy je to příjemné pro okolí. „Manželka byla vždy úzkostlivá a viděla problémy i tam, kde nebyly. Ale v poslední době mám strach o její duševní zdraví,“ vypráví pětasedmdesátiletý Vojtěch. „Neustále komentuje to, co vidí ve zprávách. Má strach z uprchlíků, z války. Nedávno měla jít s kamarádkou do divadla na večerní představení a odřekla to. Zdůvodnila to tím, že by se musela vracet domů až večer a v ulicích už není bezpečno, když je Evropa plná migrantů. Je už téměř paranoidní a má strach z věcí, které neexistují,“ dodává Vojtěch, který se ženou žije v malém městě ve Zlínském kraji, které patří k nejbezpečnějším v zemi a kriminalita je tam mizivá. Jenže jeho žena podlehla v pětasedmdesáti letech jakémusi strachu, který ji ovládl. Když se tomu Vojtěch diví, jeho děti mu říkají, že maminka taková přece byla vždycky. Přehnaně opatrná, úzkostlivá se sklonem k mentorování a takzvanému malování čerta na zeď. „Jenže to nebylo tak vyhrocené, takže jsem to tak silně nevnímal,“ podotýká Vojtěch.

„Povahové rysy se ve stáří mnohdy zvýrazní. Nepočítejme s tím, že pokud nás na partnerovi něco štvalo, ve vyšším věku se to změní k lepšímu, přestane nám to vadit. Mnohdy je to právě naopak,“ říká psychiatrička Tamara Tošnerová. Zároveň se však někteří lidé věkem mění takovým způsobem, že jejich okolí připadají naopak lepší, milejší. Tedy, nemění, jen se  zvýraznily jejich kladné vlastnosti. „Manželka byla vždy puntičkářka posedlá úklidem a čistotou. Někdy mě to štvalo. Bývala učitelka, a tak doma v podstatě velela,“ vypráví jednaosmdesátiletý Ivan. „Nedávno prodělala těžkou nemoc, já mám taky řadu zdravotních problémů. Uvědomil jsem si, že už tak netlačí na pilu. Že už vůbec nic neříká, když neodnesu z obýváku hned talířek nebo když nejsou polštářky na gauči natřepané. Tuhle jsem dokonce řekl, že vytáhnu vysavač, a ona mi na to řekla, ať na to kašlu, že si raději půjdeme sednout na zahradu. Že vždy chtěla, aby náš vztah a domov byl dokonalý, a teď jí došlo, že dokonalý je. Protože kdyby nebyl, nevydrželi  bychom spolu tak dlouho. Když to říkala, byl jsem téměř dojatý k pláči,“ říká Ivan.

Americká profesorka psychologie Laura Carstensenová tvrdí: „Starší lidé snáze vyjdou i s lidmi extrémních povah, mají vyšší emoční stabilitu, prokazují vyšší míru empatie. Nepředstavujme si pod pojmem starý člověk nespokojeného mrzouta, naopak. Samozřejmě platí, že pokud měl někdo vlastnosti, které se dají označit jako negativní, nevymizely, ale projevují se dál. Ale neplatí, že se z pozitivně smýšlejících lidí automaticky stávají bručouni.“ Přesto psychologové radí při rozhodování o společném soužití představit si, jaký bude partner či partnerka třeba za dvacet či čtyřicet let. Že si něco takového představit nejde? Ale jde. Jasně, že je to hra, nikdo nemůže vědět, co člověka ovlivní, co zažije a jak to změní jeho názory a priority. Ale jestliže je někdo žárlivec, je velmi nepravděpodobné, že žárlivcem přestane být. O čemž by mohla povídat jistá sedmdesátiletá dáma z Ostravy.

Před třemi lety ovdověla. Ovšem až do manželovy smrti měla doma peklo pokaždé, když chtěla jet s přítelkyněmi na chalupu nebo na výlet, který byl delší než jeden den. Její manžel totiž zastával názor, že žena má spát doma. Že se nehodí, aby vdaná žena nocovala někde jinde. Takže byl naštvaný pokaždé, když byla pár dnů s kamarádkami v Beskydech, dokonce mu vadilo i to, že občas přespala u své sestry. Telefonoval jí, ověřoval, zda je opravdu tam. „Kamarádky mi říkaly, že mám být ráda. Že je to hezké, když mě po více než čtyřiceti letech manželství má rád a žárlí. Jenže to bylo peklo. A nejhorší na tom je, že jsem si vždycky vzpomněla na moji mámu, která říkávala, že si toho žárlivce nemám brát, protože lidské vlastnosti se časem jen zvýrazní. Říkávala, že jednou mi jeho žárlivost, která mi kdysi imponovala, bude ztrpčovat život. A bylo to přesně tak,“ vypráví dotyčná.

Takže je to vlastně téma, které by mělo zajímat lidi mladé, kteří si teprve partnera či partnerku vybírají. Pro ty, kterým se už doma starostlivá hospodyňka změnila v diktující megeru nebo zamilovaný rytíř v žárlivého despotu, už nezbývá, než si říct: No jo, když mně se právě ty jeho (její) vlastnosti, které mě dnes štvou, kdysi tolik líbily.

Hodnocení:
(4.7 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Tollarová
Před těmi 40 roky jsem ani omylem neuvažovala o tom, jaký asi bude jako starý. Máme se za ty roky dokonale přečtené a známe svoje vlastnosti. A dokážeme je shovívavě tolarovat. Ehm, tolerovat ...
Dana Puchalská
Paní Danuše , to je informace hodná nobelovky pro lajdáka. A to jí nemůže vzít s sebou? je to nestyda chlap. Možná že šetří ty pneumatiky ,lakota jeden.
Dana Puchalská
Ano je to neštěstí. A co kdyby tomu pánovi koupila ne ruksak, ale dobře vyváženou nůši? Měla jsem takovou kolegyni. Honila se jak šílenec a manžel jí řekl, že nemá ty tašky vyvážené. Tak mu poradila tu nůši a přátelé to byl mazec. A ten soused paní Onderkové je fakt kandidát na tu nůši(minimálně). Já bych mu asi řekla něco ostřejšího. A ty lahváče bych mu s chutí vylila na hlavu. A to už asi ani nebrblal a myslím že by lehce pěnil.
Danuše Onderková
Liborku, myslím, že pivo mu nenosí, on jezdí na nějaké nákupy autem, tak si snad pivo vozí sám. tak dalece jsem nevyzvídala.
Libor Farský
Nejhorší je, když taková starší paní musí chodit na větší nákupy sama a v ruksaku ještě nosí domů lahvové pivo ubrblanému, ale fyzicky zdravému manželovi. Hanba všem mužům v okolí bydliště Danušky Onderkové, kteří by to sousedovi měli náležitě vysvětlit.
Hana Rypáčková
Myslím si, že zestárnout s partnetem a navzájem si tolerovat i změny, které život přináší, je veliké štěstí.Bez lásky se všechny vlastnosti mění v negativní.Šetrnost bez lásky je lakomství....
Danuše Onderková
V létě vidím každý druhý den starší paní o berlích a s ruksakem na zádech jít na nákup. Vždy se zastaví na zmrzlinu a popovídáme si, se zmrzlinou a berlemi by dál jít nemohla. jednou jsem se zeptala, proč s ní nejde na nákup manžel, když to má takové těžké. Ona si jen vzdychla a řekla že je tak strašně ubrblaný, všechno mu vadí a všechno kritizuje. Nikdy prý takový nebyl. "To mi tu takový ještě nedávno chodil a stěžoval si jak je tady všechno předražené, kolik stojí to nebo to a v Polsku to mají o polovinu levněji." Vždy jsem pokrčila rameny a on odešel. Až jednou mu známá na to odpověděla, proč tu teda stojí každé ráno v půl sedmé, když je to tak předražené a nezajede si do Polska. Od té doby přestal chodit. "No vidíte, to je můj muž. A když je obchod plný a on začne vést takové řeči, tak se za něj opravdu stydím. Nikdy takový nebýval."
Marie Doušová
Partnerský život v každém věku přináší neshody ,problémy a různá úskalí. Já žiji s manželem už 36 let a vím co nesnáší a co má rád a co ho bolí. Nesnažím se ho převychovávat , ani jinak omezovat a to samé mi oplácí on. No prostě jsme na sebe už v tomto věku vázaní a věřím , že nám to ještě dlouho vydrží. Vždy , když mě něčím naštve , tak si vzpomenu na to jak mi v mladí pomáhal s dětmi a byl vždy při mě. Každý máme nějaké starosti , ale je dobře , když vám manžel je oporou a vy mu vstřícnou manželkou.
Dana Puchalská
Souhlasím s Ivanou K. Léky + nemoci dokážou s člověkem fakt divy.
olga skopanova
Nebo spíš nedostatek síly na věčné sekýrování
ivana kosťunová
Povahu mohou měnit také některé prodělané nemoci, či spíše určité léky.