Nemáme chuť k jídlu. Výhra nebo problém?
Ilustrační foto: ingimage.com

Nemáme chuť k jídlu. Výhra nebo problém?

19. 12. 2017

Osmdesát procent lidí ve věku nad šedesát let trpí nechutenstvím. S přibývajícími roky tento problém kulminuje. Ano, pokud nemáme chuť jíst, je to skutečně velký problém, i když se nám propagátoři různých diet snaží namluvit opak.

„Ty se máš, co já bych za to dala, nemít chuť,“ říká třiačtyřicetiletá Ivana své sedmdesátileté mámě. Ta si domů kupuje čím dál méně jídla a často si k obědu dává to, co zbylo z předešlého dne, se slovy: „Vždyť je to jedno, stejně vůbec nemám hlad a aspoň konečně nejsem tlustá.“

Nezaměňujme však snahu držet si štíhlou linii s hubnutím, které provází stárnutí. To je nebezpečné a je třeba se zavčasu připravit, že se nás může týkat.

„U téměř osmdesáti procent seniorů dochází ke snížení chuťového a čichového vnímání, což vede ke snížení chuti k jídlu,“ uvádí Tamara Starnovská, vrchní nutriční terapeutka Thomayerovy fakultní nemocnice v Praze. „Nižší chuť k jídlu bývá způsobena také konzumací léků. Svou roli hrají často nemoci dásní, problémy s chrupem nebo chrup umělý. Zároveň stárnou vnitřní orgány a tím se zhoršuje vstřebávání živin ze stravy a snižuje je jejich využití,“ vysvětluje.

Jinými slovy, i kdybychom v šedesáti jedli stejné množství a stejný druh jídla jako ve čtyřiceti, naše tělo si s ním poradí jinak. Bere si z něj méně a obtížněji jej zpracovává. Takže, pokud ve vyšším věku nejíme, naše tělo začne chátrat. Je to jiný proces, než když jsme si ve čtyřiceti naordinovali nějakou tu dietu a po ní začali hubnout.

Pozor na podvýživu

Tamara Starnovská tvrdí, že podvýživou je ohroženo deset procent seniorů, kteří žijí doma, a dokonce šedesát procent těch, co jsou dlouhodobě v nemocnicích nebo domovech důchodců. „Neznamená to, že trpí hladem. Ale jejich strava nemá dostatečnou energetickou hodnotu a neobsahuje optimální množství jednotlivých živin,“ popisuje.

Příčiny jsou různé. Často se snažíme na jídle šetřit. Nabídky na různé slevové akce jsou lákavé a tak dva dny v týdnu jíme maso s omáčkou a knedlíkem a další dva dny bramborovou polévku. Nač si vyvařovat každý den, říkáme. Jenže, například pravděpodobně nejrozšířenější a nejoblíbenější snídaně v podobě „bílá káva a nějaké to pečivo“ je ve vyšším věku přímo ukázkou toho, jak se stravovat nemáme. Naše chuťové buňky jsou z ní už za ta léta unavené, otrávené. Jíme pečivo a bílou kávu pořád dokola, až naše chuť otupí a vůbec se ráno nehlásí o něco jiného: o jogurt, sýr, šunku, míchaná vejce, ovoce. Naše chuť zapomněla, že snídat se dá různorodě. A podobné je to s obědem nebo s večeří...

Hýčkejte se: méně bývá více

Mělo by to být přesně naopak. Když nás trápí nechutenství, měli bychom proti němu bojovat právě neobvyklými lákavými nabídkami. Jídlem, které jsme dlouho neměli, které nás překvapí. Je lepší si koupit malý kousek sýra s olivami nebo chilli papričkami, který jsme nikdy neokusili, než balení tavených trojúhelníčků, které nás provázejí celý život. Kousek kvalitního sýra je sice dražší, ale zasytí nás více než tři taveňáky najednou. A hlavně, povzbudí naši chuť k novým průzkumům.

Pokud netrpíme nemocí vyžadující určitou dietu, měli bychom si právě s přibývajícími roky dopřávat stravu co nejvíce pestrou a rozhodně bychom se neměli řídit nesmyslnými poučkami typu: maso není zdravé, z vajec se zvyšuje cholesterol a podobně. V malém množství nemůže uškodit. Pamatujme přitom, že největší porci bílkovin bychom si měli naservírovat v poledne, kdy je jejich příjem nejefektivnější. Tehdy si můžeme dopřát různé druhy masa, ryby a klidně i vejce. A pokud jsme omezeni dietami, i u nich platí, že se dají připravit tak, aby jídlo bylo chutné a pestré.

Jak by tedy měl vypadat jídelníček člověka, který má pocit, že ztrácí chuť k jídlu?

  • Zmenšeme porce. Nepřemáhejme se s dojídáním, když nemáme chuť. Dejme si na talíř jen to, o čem jsme přesvědčeni, že to sníme. Dva brambory s cibulkou a sklenici mléka? Proč ne, nač jich tam mít hromadu?
  • Jezme šestkrát denně. Po malém obědě budeme mít odpoledne chuť na svačinu. A to je správně. Dejme si jogurt, ovoce, kousek sýra nebo sušenky s mlékem. A protože se nepřejíme, v šest hodin už zase budeme mít chuť na lehkou večeři.
  • Vyrábějme šťávy. Investujme do odšťavňovače či jiného přístroje na tlačení šťáv z ovoce a zeleniny. Investice se do půl roku vrátí, protože ušetříme za umělé limonády a džusy, které mají k těm přírodním opravdu daleko. Než kupovat krabici džusu za třicet korun, raději si vytlačme šťávu z kila jablek nebo mrkve. Je to levnější a zdravější. A ještě můžeme se sousedkami soutěžit, která vymyslí zajímavější ovocné a zeleninové kombinace.
  • Zasaďme bylinky. Nač kupovat směsi koření, když nám může za oknem růst čerstvá bazalka, pažitka, tymián. Když je budeme používat místo soli a koření, naše chuťové buňky to zaregistrují a postupně přestanou mít na umělá dochucovadla chuť.
  • Omezme olej, různé majonézy, uzeniny, nekupujme nic, co je už takzvaně připravené, jako třeba obložené chlebíčky a kelímky se saláty. Nač do nich vrážet peníze, když si můžeme doma udělat chlebíček sami podle své chuti a pěkně si jej posypat vlastními bylinkami.

Dříve to bývalo tak, že starší ženy učily vařit a hospodařit své dcery a vnučky. Dnes se situace poněkud obrací. Mladé rodiny více sázejí na zdravou stravu, na přírodní produkty, vědí, ve kterých potravinách se skrývá nejvíce vitamínů. Zkusme se v tomto směru od nich něco naučit. Proč by babička nemohla zavolat vnučce: Prosím, poraď mi nějaký rychlý recept na lehké těstoviny s bazalkou.

 

Příčiny nechutenství u seniorů

  • snížené chuťové i čichové vnímání (až u 80 % seniorů) a atrofie chuťových pohárků
  • stárnutí vnitřních orgánů zhoršuje vstřebávání živin ze stravy a snižuje jejich využití, snižuje se sekrece trávicích šťáv, ochabuje činnost trávicího traktu, snižuje se funkčnost tenkého střeva
  • snížený pocit žízně vedoucí k dehydrataci
  • konzumace většího množství léků
  • problémy s ústní sliznicí a s polykáním, choroby dásní chrupu či umělý chrup
  • zhoršená pohyblivost a zhoršený zrak vedou ke snížené schopnosti nákupu i přípravy pokrmů
  • zhoršení duševních funkcí, například zapomnětlivost, způsobuje vynechávání denních jídel
  • omezené finanční prostředky, osamělost, sociální izolace vedou k nevhodné a jednostranné výživě, převážně s obsahem sacharidů
Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Věra Ježková
Mé stárnutí hubnutí ještě neprovází. Váhu si udržuji vědomě. Za mlada jsem byla štíhlá bez vlastního přičinění, teď se musím trochu snažit. Nechuť k jídlu mohou také přechodně způsobovat stresy. Nebo ovšem také naopak – máme-li starosti a bolest na duši, potřebujeme se trochu hýčkat něčím dobrým.