Bohudíky
Ilustrační foto: pixabay.com

Bohudíky

22. 12. 2017

Hlava se zatočila,
byla jsem tvoje milá
do svítání,
potom jsme málo spali,
spolu jsme prožívali
milování.

Řeku jsme přebrodili,
sahali na motýly,
to se nemá,
pravda se do snů vryla,
křídla se položila
unavená.

Láska má vlastní chvíle,
nežije černobíle,
barvy mění,
hladí i city svírá,
dýchá i odumírá
bez loučení.

Žijeme, přežíváme,
v duchu se objímáme
s otazníky,
ať chceme, jak jen chceme,
víc lásky nenajdeme,
bohudíky.

Hodnocení:
(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Doušová
Tolik citu, nádherné,nemám co dodat.
Alena Várošová
Jako vždy Zuzko skvělé s citem a láskou napsané.
Věra Ježková
Zuzko, jsi naprosto nepřekonatelná. :-)
Alena Vávrová
♥♥♥
Jana Šenbergerová
Zuzko, tvé verše mě nemohou zklamat. Vždycky mě pohladí a dobře naladí. Neumíš klamat.
Blanka Macháčková
Překrásné.
Lubomír Müller
Intenzita citové ryzosti "lidové poezie" (píšu v uvozovkách, protože termín lidová poezie je zavádějící, jako by jinou poezii nepsal "lid", ale myslím tím poezii ve smyslu čisté krásy, prosté a emocionálně pravdivé, kterou tato, často anonymní poezie "z lidu" přináší, třeba v písních). Zuzko, krásné. Výraz básnického poselství, výzvy, historie, budoucnosti tlukotu srdce. Poezie zážitku, který si v sobě nosí každý, a proto mu rozumí. Prosté a účinné, jako ta nejlepší filozofie, která dokáže srozumitelně říct - žijte, milujte, buďte vděční za lásku, přijde-li....