Zážitek roku 2017: Dobrý sluha internet
ilustrační foto: pixabay.com

Zážitek roku 2017: Dobrý sluha internet

25. 12. 2017

Čas utíká, jeden nestačí počítat Silvestry. Jak je to vlastně dlouho, co jsem se viděla s Martou? Třicet let! Je to možné? 

S Martou jsme se skamarádily v Sobotce. Byly jsme tam na brigádě ve Frutě, když nám bylo 16 a 17 let. Po práci jsme vyrážely na průzkum Českého Ráje: navštívily jsme hrad Kost, zříceninu Trosky, Prachovské skály, a já už si vlastně ani všechny výlety nepamatuju. Zažily  u toho spoustu legrace.

Skamarádily jsme se tak, že jsem Martu navštěvovala i v době, kdy se vdala na Slovensko. Jako svobodná jsem jí navštěvovala dvakrát do roka. S režijní jízdenkou ČSD to nebyl problém, ale když jsem po letech měla svoji rodinu, byl s výlety konec. Mohly jsme si psát, a tak jsem věděla, že Marta musela na operaci. Některé zdravotní problémy se jí vracely. Postarat se o čtyři děti a hospodářství není snadné, není divu, že Marta musela občas i do nemocnice.

Co asi dělá? Žije vůbec ještě, když měla tolik zdravotních problémů? Jednou u kamarádky jsem si na Martu vzpomněla. Právě jsme se obě skamarádily s internetem a kamarádka navrhla: Dej její jméno do googlu a uvidíš! No, nakonec jsem dala do googlu název slovenské vsi, ve které Marta bydlela. Na adresu obecního úřadu jsem poslala svou adresu, e-mail a telefon a poprosila je o doručení. Pak jsem odjela na dovolenou pro seniory. 

Na dovolené jsem měla lepší zábavu, než kontrolovat mobil. Jednoho dne se zběsile rozezpíval. Volal manžel. Když jsem viděla na displeji několik zmeškaných hovorů, lekla jsem se: Co se stalo? Snad není v nemocnici on nebo náš těžce nemocný syn? Ale místo toho jsem se dověděla, že se ozvala Marta. Když jsem v době dovolené neodepisovala na její e-mail, poslala mi dopis domů. Manžel jej otevřel a ochotně mi nadiktoval telefon na Martu. Hned jsem na číslo zavolala - a po tolika letech jsme se zase slyšely! Dokonce jsem se dověděla, že Marta bydlí v Čechách! Byla jsem nadšená!

Marta se v Čechách starala o svou maminku. Po její smrti se  Marta rozhodla pomáhat svému bratru, který je na vozíku. Dokonce bydlí kousek od mé dcery. Po tomto telefonátu jsem se za Martou vypravila. Setkání po tolika letech! Umíte si představit, kolik jsme si toho po těch letech musely povyprávět! 

Obě už jsme babičky, obě máme různé zdravotní potíže, obě už jsme v důchodu, a tak máme i čas na nějaký ten výlet. Marta má ve svém bytě pokojík pro návštěvy a já se za ní mohu podívat vždy, když přijedu dceři pomáhat s vnoučaty. Rozumíme si jako tenkrát v Sobotce, jen na delší výlety už nedojdeme. Stačí nám procházka s Martiným pejskem, kterého má z útulku.  Marta se v novém bydlišti cítí dobře, ale nezapomíná ani na svá dospělá vnoučata na Slovensku.

My dříve narození můžeme vidět v internetu zbytečnost, která odvádí lidi od práce. U počítače se dá strávit jakékoliv množství času. Lze tam nalézt leccos: potřebné informace i nepotřebné bláboly. Mně se povedlo díky internetu vypátrat někoho, s kým se mi dobře vzpomíná na mládí. A těším se, že nás ještě mnoho setkání čeká!

Přeji všem čtenářům mnoho příjemných překvapení v roce 2018!

 

Hodnocení:
(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Tollarová
Shledat se po letech s kamarádkou, to je bezva zážitek. A přeji vám oběma ještě hodně společných. A třeba o nich zase napište.
Eva Mužíková
Marie, přeji vám oběma ještě mnoho setkání, téma k povídání se jistě po tolika letech odloučení najdou.
Jana Šenbergerová
Hezký článek. Na internet nedám dopustit, díky němu jsem našla životního partnera.
Dana Puchalská
Hezký příběh. A internet fakt dokáže divy. Díky němu se můj manžel opět viděl s kamarádem o kterém asi 30 let nic nevěděl. Tak jsem hledala a jeli jsme k němu do Beskyd. A shledáni bylo víc mež parádní. Oba z toho byli docela naměko. Léta mi o něm vyprávěl a.mně celou dobu vrtalo v hlavě kdo to vlastně je. A že jsem ho našla bylo fajn. Od té doby si píšem nejen @, ale i v dnešní uspěchané době i přání klasická.
Marie Foltýnová
Díky i60 a internetu jsem se po 30 letech setkala se svojí spolubydlící a kamarádkou z lázní.Íčko pořádalo setkání v Doksech,je to kousek od bydliště mé kamarádky,která bydlí v Bezdězu a je tam i zaměstnaná v restauraci u hradu Bezděz.Přihlásila jsem se na setkání a setkala jsem se tam s milými lidičkami z i60,se kterými jsem se znala jenom virtuálně.Setkala jsem se i se svojí kamarádkou.Moje radost byla dvojnásobná.Tak si s Věruškou,tak se jmenuje voláme přes mobil.Kdyby nebylo internetu a i60,tak bychom se nesetkaly.
Naděžda Špásová
Marie, to je dobře, že jsi se s Martou zase sešla. Taky mám pár kamarádek, o kterých už léta nic nevím, ale zatím jsem se nedostala k tomu, abych to zkusila. Tak ať vám setkávání vydrží hodně dlouho.
Zuzana Pivcová
Pomocí internetu jsem si před několika lety také úspěšně vyhledala několik dávných známých, a to včetně cizinců. Byly to však vztahy většinou uzavřené, takže jsme se pozdravili, trochu o sobě poreferovali a popřáli si vše dobré. Díky.
Marie Novotná
Ano,internet pomáhá.Když jsem před časem hledala spolužáky - na FB .Napsala jsem jeho jméno do vyhledávače a objevil se mladý muž stejného jména.Napsala jsem proč a co hledám-odepsal,že je v austrálii a tatínek je v Praze.Další den už jsem měla meil.Shledání po čtyřiceti letech se všemi z 8B,vzpomínání atd.Díky internetu.
Jitka Hašková
Moc pěkné.