Hrátky s češtinou - práce
Foto: autorka

Hrátky s češtinou - práce

31. 12. 2017

Jsme už sice většinou v důchodu, ale není to tak dávno, co jsme chodili do práce, do zaměstnání, zkrátka nějak vydělávali na chléb vezdejší. Tak se předveď, češtino, co ty a práce? Čeština svou rozmanitostí tvrdí, že jsme chodili do rachoty, vydělávali, šli na šichtu, měli ranní/odpolední/noční, měli jsme leháro nebo honičku. Taky jsme mohli makat, hákovat, fachat, fachčit, bóchat i hárovat. Taky jsme se mohli činit, něco konat či provádět, vyrábět, konstruovat, programovat, obveselovat, obsluhovat, posluhovat, vařit, frézovat, špendlit, řezat, mazat , léčit, vynalézat, třídit  či řídit: ještěrku, autobus, vlak, policejní motorku, hasičskou cisternu, taxíka, traktor, kombajn, buldozer, bagr, jeřáb nebo hovnocuc. Někdo sloužil na pohotovosti, jiný pracoval s hotovostí.

Též jsme dřeli jak mezci nebo nádeníci, robili od rána do večera, trhali rekordy jak Sakmarovci, pracovali do úmoru, ale někteří to naopak flinkali. Byli jsme zaměstnanci i soukromníci. Mohli jsme být pracující třída či pracující inteligence. Dělník do práce pospíchal a těšil se až si píchne / tu kartičku píchačku/ a těšil se, až to po šichtě zapíchne, ale zdrhne-li dřív, šéfa namíchne. Za práci jsi mohl dostat plat, mzdu či naturálie, zaslouženou dovolenou a ti vybraní i rentu. Ten dělal jen za hubičku, někdo za almužnu a sexualní pracovnice i za polívku. Ty ale zase mají výhodu, že u práce většinou leží, ti ostatní u práce stojí nebo sedí. Někdo má ještě vedlejšák nebo jde na fušku nebo taky na šmelinu. Zvláštní odvětví práce bylo kdysi veksláctví s bony, bony. Ti chytřejší v práci chytali lelky, nechali to na ostatních, ulívali se, šli si dát kuřáckou pauzičku čili pauzírovali.

Mohli jsme být ředitel, jenže neplést s jakýmkoli ředěním, znamená  ředitelovat a vést celý podnik. Kdo to štěstí a známosti neměl,  mohl jen vést brigádu socialistické práce.  Mohli jsme dělat to, čemu jsme se vyučili, nebo to, co nás bavilo nebo naopak vůbec nebavilo. Někdo musel ještě studovat při zaměstnání a vybraný se dostal na stáž do Émeriky. Můžeme mít pracovní četu, smlouvu, poměr, oděv, rukavice, náplň, nasazení, odpor, výkaz, výsledky, úraz i neschopnost. Někteří dělají jen sezónní práci a někdo dělá jen špinavou práci. Někdo si práce neváží, protože se do něj někdo naváží a vážná vám to vážně zváží, a vy zvažte, zda jste vážený.

Jeden může být cifršpión, kancelářská myš, bankéř či ministr a je vůbec dobré mít teplé místečko, zvlášť když nám k němu někdo pomůže. Horší je být nezaměstnaný a hlásit se na úřadu práce, kde vám tzv. zprostředkovatelka práce nikdy nic nezprostředkuje a ještě vás po čase pošlou na veřejně prospěšné práce. V socialistickém Československu existovaly mezi léty 1948 a 1954 tábory nucené práce (TNP) a budou si pamatovat naši rodiče, jak někoho poslali třeba do uranových dolů. Někdo je pracant čili workoholik, další nemakačenko, jiný je do jídla jak lev a do práce jak dva leví, někdo maká jak šroub, druhý se fláká. Někdo fárá do podzemí, další létá v oblacích, jiný si může brát práci domů nebo to stloukat na koleni. Někdo pracuje načerno, někdo v práci i spí, jiný tu robotu žere či si ji nosí domů, někdo dokonce pracuje jenom z domu.

Někdo je metař, druhý je četař, taky může být uvaděč, převaděč, předváděč či podváděč. Někdo něco složí a jiný to zas rozebere. Může být ze mě měřič nebo zeměměřič. Taky je učitel, učenec i utečenec. Můžu být sestra, i když jsem jedináček. Taky jsem mohla běhat s kýblem a smetákem coby hajzlbába, ale vznešeně se tomu říká kosmetička podlahových krytin. Jeden píše všemi deseti, jiný se spokojí s pěti /kapříky na stole/. Někdo je školitel, někdo školník, někdo školák a pak taky záškolák. Co s takovým lumpem, pošleme ho do práce! Ale pozor, dětská práce se zakazuje Listinou základních práv. Takže, když v kuchyni zaměstnáte vnuka, jako já na snímku, musíte ho přesvědčit, že je to koníček, jinak je dnes každý adolescent schopný volat na Linku bezpečí!

Pracujeme v zástěře, v plášti, montérkách, v obleku, ve fraku, v uniformě i skafandru. Tamten dělá na poloviční úvazek, tenhle jen na smlouvu o dílo, tento je ve zkušební době. Jeden se u práce nestrhá a další pracuje do roztrhání těla a jedna dokonce dřela jak kobyla a měla za to zasloužené stotisícové prémie, jak vysvětlil Nečas. A ten se rýmuje s tím, kdo pracuje přesčas. A ten kdo v politice skončil, dostane trafiku. Pak byla taky jedna televizní žena za pultem a muž na radnici. Jistá slečna sekretářka si stojí na vedení, ale stojí za ní vedení. Jeden kope kanály, druhý kope za Baník. Sedí se u PC, za volantem, za přepážkou, za mikrofonem, za katedrou nebo za katrem na Borech. Pekař peče housky a pekařka peče s pošťákem. Někoho živí huba a jiného hudba. Někdo se uživí jakž takž. Někoho živí stát.

Ten, co chodí s obrazy, pracuje na volné noze, ale to mi jaksi neštymuje, protože když má jednu nohu volnou, tak tu druhou asi pevnou, svázanou či nehybnou...tak jak potom chodí s těmi obrazy? Nejšťastnější jsou ti, co už to mají za pár, ale někteří zase přesluhují. A pak jdou ještě na brigádičku a je z nich Prdůch/pracující důchodce či Prase/pracující senior. Ten dělá to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc! A jak to zpívala princezna s Honzou, cože všechny smutky zahání? No přece dělání, dělání. A když jsme u toho dělání, tak můžeme:

dělat blbého, hluchého, chytrého
dělat ciráty, cavyky, drahoty, obštrukce
dělat důležitého
dělat haura nebo dělat ze sebe kašpara
dělat jako barevný
dělat jakoby nic
dělat mrtvého brouka
dělat na něčem
dělat od vidím do nevidím
dělat ostudu
dělat pod sebe
dělat problémy
dělat psí kusy nebo psí oči
dělat pro někoho či za někoho
dělat scény
dělat si nárok
dělat si to
dělat si srandu
dělat si starosti nebo těžkou hlavu
dělat šéfa
dělat široká ramena
dělat to po svém nebo jednoduše nebo složitě nebo úplně blbě
dělat to zadarmo
dělat za dva
dělat, že dělám

pole musíme obdělat
těsto zadělat
když je toho málo, můžeme přidělat
taky si můžeme pěkně vydělat, ale pozor, i prodělat
hlavně, když něco začneme, měli bychom to dodělat
když se to nepovede, zkusme to předělat
bokem si můžeme přivydělat
protizákonně se dá ledacos padělat
...ale nejhorší je vše podělat!

Ufff, už mne od toho dělání bolí ruce!!! A jak o práci mluvíte vy?

 

Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Věra Halátová
Po roce 1989, když jsem jela autobusem ráno do práce, slyšela jsem, jak pracující říkají: Tak, a jedem do "otrokovic". Dělání, dělání, všechny chmury zahání. a znáte ten vtip, jak Američan v Německu se seznámí s Němkou a jsou spolu v intimní situaci? Američan a Němka se milují, a ona roztouženě vzdychá: Du!! Du! A on odvětí: I do, when I can!
Lidmila Nejedlá
Dělat se musí, pane vašnosto, jinak by to nešlo! To by jeden úplně zblbnul.
Zuzana Pivcová
Páni, tady toho je. Tak já jsem jako učitelka dělala za pár šupů. V archivu už mi káplo poněkud víc. A i když vím, že nejen prací živ je člověk, tak do ní chodím i teď, ačkoliv už bych mohla mít leháro.
Věra Ježková
To musela být fuška. Ještě mě napadlo: dělat voloviny, z komára velblouda.
Dana Puchalská
Krásný článek. Čeština je nádhera. A já teď provozuji docela ráda tzv. ležing,gaučing a jiné podobné aktivity. I když to není ryzí čeština, tak tahle činnost je super.
Libor Farský
Helčo, jestli dovolíš, zvolil jsem pro dnes činnost, na kterou jsi, zdá se, zapomněla. Naplánoval jsem si, že se budu flákat!