Vánoční nákup tenkrát
ilustrační foto: pixabay.com

Vánoční nákup tenkrát

30. 12. 2017

Vánoce s našimi dětmi jsme slavili v pohraniční vísce. Byly v ní dva obchody Jednoty, kde se dalo něco koupit neprodleně poté, co přivezli zboží. Kdo zaváhal, nekoupil si ani jogurt nebo tvaroh, natož nějaký vánoční sortiment. Kdyby nás nezásoboval můj táta, který byl vedoucí obchodu v mém rodném městě, neměli bychom ani oříšky, ani mandle, ale ani margarín, kakao, sardinky a jižní ovoce. Ovšem vánoční nákup bylo třeba dovézt. Měli jsme tenkrát Trabanta, který nám věrně sloužil těch několik let, než děti trochu vyrostly a zvládly cestu vlakem nebo autobusem.

Jednou se manžel vypravil pro takový nákup. Naložil, co jsme dostali, a zastavil se na kus řeči u kamaráda. Než si všechno sdělili, byly asi 2 hodiny ráno. Manžel sedl do auta a řítil se noční krajinou domů. Neunikl bdělému oku policejní hlídky. Když příslušník VB viděl na zadním sedadle horu úzkoprofilových lahůdek, zpozorněl. Manželovo vysvětlení, že jde o dárek od jeho tchána, musel prověřit. A tak se stalo, že můj táta za to, že nám věnoval tolik dobrot, musel uprostřed noci vstát k telefonu a dosvědčit, že můj manžel nevykradl nějaký obchod.

Dneska si můžeme koupit, co chceme a kolik chceme. Že je to dražší? Měli jsme tenkrát 10x menší výplaty, a tak je sporné, zda je některé zboží zase o tolik dražší, než bylo tenkrát. Mezi námi - vajíčka za 6 Kč kus a máslo za 70 korun také nevyhledávám, ale i z toho, na co s manželem máme, jsme vykrmení až běda. 

Na závěr připomínám vědecký poznatek mé štíhlé kamarádky: O vánocích máme stejně velké žaludky jako ve všední den. Postít se o vánocích nebudu, ale páchat sebevraždu vidličkou a nožem také neplánuju.

Krásné vánoce všem čtenářům i60 přeje Marie

Hodnocení:
(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
Děkuji za hezkou vzpomínku.
Věra Lišková
Nakupovalo se obtížně, v obchodech moc věcí nebylo. Zase, ale vzpomínám na neskutečnou radost, když se něco podařilo koupit. Třeba mandarinky, nebo banány, nebo obyčejné froté ručníky a utěrky. S kamarádkou jsme si ukazovaly své nákupy, jako nějakou sbírku trofejí. Musela se stát fronta v obchodě a doufat, že se i na nás dostane. Kolekce jsme dostávali v práci od ROH.
Libor Farský
Některé cizokrajné druhy ovoce jsem snad až do r.1990 vůbec neznal, třeba kiwi a další neznám dodnes. Ale co, říkám si, někde třeba zase neznají jitrnice. :-)
Jitka Hašková
V mém dětství rodiče z práce nenosili žádné vánoční kolekce ani ovoce a jiné věci.
Naděžda Špásová
Když jsem vyrůstala, tak toho na stole moc nebylo, ale hlady jsme netrpěli. Už jako rodič si pamatuju na fronty na ovoce, které jsme stáli, ale sortiment byl o poznání lepší. Dneska je toho tolik, že si už můžeme vybírat. O cenách raději nemluvím. Maruško, taky přeji hodně spokojenosti do roku 2018.
Helenka Červenka
Já se přiznám, že mi nějaké předvánoční a vánoční nákupy v paměti nezůstaly. Z ROH manžela pro tři děti tři kolekce, z mého zaměstnání tři tříkilové igelitky plné ovoce-banány, pomeranče, mandarinky, ořechy. Pekla jsem každý rok asi pět druhů a fakt si nevzpomínám, jestli jsem něco úpěnlivě sháněla, protože ve městě je přece jen obchodů více a vždy jsem to, co jsem potřebovala, někde koupila. Ale co si hlavně pamatuju, prodávalo se jen do soboty do 12 hodin.....a kdo něco zapomněl, měl smůlu. První večerka se ve Frýdku Místku otevřela asi někdy v roce 1987
Jitka Hašková
I v Praze byl problém sehnat vše na Vánoce. Jezdívala jsem ke kamarádce do Liberce, odkud jsme jezdily do Žitavy před Vánocemi nakupovat hlavně mandle, ty byly málokdy. Musely jsme dávat pozor, abychom omylem nekoupily hořké- ty se u nás tenkrát neprodávaly, nevím, jak je to teď.