Hrát, hrát ... a co ještě?
ilustrační foto: pixabay.com

Hrát, hrát ... a co ještě?

19. 1. 2018

Se svými žáky - kytaristy se scházím pravidelně jednou týdně. Akordy, písničky - zahrát si, zazpívat, pobavit se. Někdo je nadaný, jiný s kytarou občas bojuje. Někdo je výřečný a mezi kytarovými akordy a zpěvem mi ještě leccos prozradí.

Honzík je čtvrťák. Tmavé vlasy, výrazné oči. Svou výřečností dokáže pořádně překvapit. Nedávno mi při hře zničehonic položil otázku: "Paní učitelko, dají se ještě na kytaru balit holky? (Vida, na co čtvrťák myslí!) Já mám holku, v sobotu k ní půjdu." Ještě mi sdělil, že je dívka ze třetí třídy, taky se učí hrát a rodiče obou dětí se kamarádí. "To víš, Honzo, že se dají pořád s kytarou balit holky, nesedí všechny jen u počítače. Ale musíš umět hrát!"

Pak jsem se snažila udělit Honzovi ještě pár dobře míněných rad: "Procvič si pořádně písničku, co chceš hrát, nacvič si, jak začneš zpívat, ať to ladí s akordy, víš, že se Ti to někdy nepovedlo - ale už ses i v tom zlepšil....".(Honza poslouchal a zatím mlčel. Zřejmě usilovně přemýšlel). "Chce to hrát, hrát, ale k tomu ještě něco!" (Snažila jsem se, aby pochopil, že ke kytaře samozřejmě patří i zpěv). Najednou se Honza rozzářil a s úsměvem a nadšením, s kterým by mohl soupeřit s Tomášem Holým v roli televizního hrdiny Vaška, vyhrkl: "Jo, vím, hrát a balit holky!"

Chytla jsem se za hlavu a obrátila oči kamsi do neurčita. Ach, jo. Honzík mé dobře míněné rady pro "sbalení holky" asi opravdu nikdy potřebovat nebude. Určitě si poradí sám.

Hodnocení:
(5 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Polednová
Roztomilý žáček, hezké starosti s balením holek. Hraní na kytaru je příjemné poslouchat při jakékoliv příležitosti.
Alena Tollarová
Doufejme, že Honzíkovi jeho zápal vydrží. Co si budeme povídat, taky se mi v každé třídě líbil jiný kluk. Ale žádný nehrál na kytaru.
Blanka Macháčková
To je ale hezký příběh. Je dobře napsaný a moc mě pobavil.
Zdenka Jírová
Celý život jsem litovala - a lituji dodnes-, že mně rodiče neumožnili učit se hrát na klavír. Miluji hudbu a považuji ji za nejlepší konverzační prostředek. Alespoň jsem chodila zpívat, dostala jsem se i do souboru tehdy Severočeských učitelů ve svých 12 letech a jezdila jsem s ním zpívat do různých měst. Zpívali jsme např. i sbor z Prodané nevěsty ap. Když jsem později jezdila na tehdy pionýrské tábory jako dětská vedoucí, nejlépe jsem navázala s dětmi kontakt právě přes písničky. Moje obě dcery chodily do hudební školy a hrají na klavír i kytaru. pořádaly jsme si doma také malé domácí koncerty. Hudbou se nikdy nic nezkazí, ať je od Vlacha nebo od Bacha.
Danuše Onderková
Moc pěkné, jsou šikovní, kteří mají ihned na všechno odpověď. Můj prostřední se učil sám asi v sedmé tř., něco mu poradila Eliška,ale také na to balil holky.
Jiří Libánský
Taky jsem se učil na kytaru abych mohl balit holky. Jenže mezi námi trampy hrál na kytaru skoro každý. Tak jsem pak zkoušel mandolínu i banjo. To vypadalo trochu exotičtěji. Zvláště třeba moje dvanáctistrunná mandolina. Jako hudebník netalentovaný upoutával jsem dívky svým nástrojem.
Naděžda Špásová
Marcelo, fakt jsem se zasmála. Občas mě takhle překvapí naše 10 letá vnučka. Taky jen žasnu. :-)
Eliška Murasová
Míváme občasné kytarové večery u sousedů na chatě.I se zpěvníkem. Je to radost.
Zuzana Pivcová
Nevím, jak teď. Za nás měla kytara váhu. I my, když jsme zpívaly s pár akordy někde v parku nebo pro spolužáky na výletě, byly jsme hned zajímavější.
Hana Rypáčková
Vždy byli kluci s kytarou vítáni...I v rodině to praktikují. Ale líbí se mi, když si berou hudební nástroj do ruky jen tak pro svou radost.
Libor Farský
Já měl, Marcelko, smůlu. Na kytaru jsem se naučil hrát až na stavárně, kde nás ve třídě bylo 11 kytaristů a jen pár holek. Holku jsem tam nesbalil i když jsem byl na kytaru nejlepší. Ale moje maminka milovala můj "Pramínek vlasů". První holku jsem vyloženě na kytaru sbalil až ve svých 23 letech. :-(
ivana kosťunová
Vím, o čem mluvíte, i moje malé vnučky už řeší "kluky!