Snacha. Kamarádka nebo potvora?
Ilustrační foto: ingimage.com

Snacha. Kamarádka nebo potvora?

1. 3. 2018

Obvykle se mluví o tchyních. Že se s nimi nedá vyjít, že jsou protivné a tak. Jenže na každé neshodě obvykle mají určitý podíl viny obě strany. Tak proč se tak málo hovoří o snachách, které taky dokáží tchyním pořádně komplikovat život?

Je to těžká situace. Žena celý život vychovává milovaného synka a když je konečně dospělý, samostatný a úspěšný, do života mu vstoupí cizí ženská a začne si ho přetvářet k obrazu svému. A co je nejhorší, ten moula je do ní zamilovaný a skáče, jak ona píská. A ta, která se celý život obětovala, ba život mu dala, je najednou považována za páté kolo u vozu. Tak tolik z pohledu tchyně.

A teď pohled snachy. Muž byl celý život pod vlivem své mámy, teď se konečně osvobodil, žije šťastně se mnou a já nedopustím, aby mu dál řídila život, natož aby řídila i život můj. Je to pro mě cizí ženská. Už tak mě štve, že mi do všeho kecá moje matka, tak proč bych si to měla nechat líbit ještě od té cizí ženské?

Kruté postoje? Ano, kruté, ale to není podstatné. Mnohem podstatnější je, že se na ně díváme z obou dvou stran. Protože běžné je, že naříkají jen snachy. Internetové diskuse a časopisy jsou plné témat založených na příbězích o tchyních, které jsou tak protivné, až se kvůli nim manželství jejich dětí rozpadají. Zkrátka, slovo tchyně je velmi často spojováno se slovy zlá, protivná, nesnesitelná. A snachy jsou jako chudinky, oběti, mlčící světice? Ne, ne. Jen se o nich méně píše.

„Syn mi asi po roce sdělil, že si snacha nepřeje, aby ke mně jejich děti chodily bez nich, formulovala to slovy: bez dozoru. Důvodem bylo, že jim prý motám hlavy. Dlouho jsem přemýšlela, co si pod tím představit, protože mi to syn nebyl schopen vysvětlit. Jen se usmíval, krčil rameny a říkal, že Naděnka má právo vychovávat děti po svém, že s tím nic nenadělá,“ vypráví pětašedesátiletá Marcela z Prahy. „Takže ona má právo vychovávat děti po svém a já jako babička nemám právo vídat vnuky? Pak ze syna za dlouho vylezlo, že snaše vadilo, že jsem vnučku dvakrát vzala na esoterický festival. Vybrala si tam taková ta peříčka, kterým se říká lapač snů. Prostě dekoraci. Snacha jí to vyhodila, prý jde o šarlatánství. Myslím, že dvanáctileté holce neuškodí, když se jí otevře trochu jiný obzor, když stráví sobotu jinde než u tabletu. Ale snacha zakázala, abych se s ní vídala, aniž u toho bude ona sama,“ dodává Marcela, která je ze situace velmi smutná.

V další rodině po čase vyšlo najevo, že snacha nenosí své těžce nemocné tchyni jídlo a nestará se o ni, přestože všem příbuzným tvrdila, že ano. Dokonce je od ní doslova odstřihla. Když chtěli starou paní navštívit, snacha tvrdila, že si to dotyčná nepřeje a nechala jí odpojit telefonní linku. Žily v jednom domě, paní obývala spodní patro, snacha se synem horní. Stará nemocná dáma neměla mobil. Takže, když jí někdo volal, musel volat na mobil snachu a ta řekla, že tchyně se na žádný hovor necítí nebo že spí. To vše vyšlo najevo asi po roce, kdy nemocnou ženu navštívila její dávná kamarádka, kterou k ní snacha rok odmítala pustit.

„Jsem tady tak sama, nikdo za mnou nechodí. Snacha říká, ať se nedivím, že jsem stará a nemocná, na takové lidi všichni kašlou, a tak ať jsem ráda, že mám aspoň ji a že u nich můžu bydlet. Přitom je to můj dům. Dokonce mi naznačila, že bych měla přispívat z penze na náklady, přesněji platit jí za to, že se o mě stará. To syn ani neví, to mu raději ani říkat nebudu,“ vyprávěla dáma své přítelkyni. Ta vše šla říct dalším příbuzným, ti nakonec zařídili pro starou paní místo v domově pro seniory. Paradoxně je tam spokojenější než doma. Zdůvodňuje to tím, že se jí ulevilo, protože už svou snachu nevidí.

Samozřejmě vždy nejde o tak vyhrocené situace. Ale i zdánlivě neškodné maličkosti dokáží ze života udělat peklo. Jedna ostravská seniorka vypráví: „Vždy jsem se těšila, že až si synové najdou ženy, budou to mé kamarádky. Celý život jsem toužila po dceři a myslela jsem, že je v nich najdu. Snažila jsem se být ideální tchyně. Do ničeho jsem nemluvila, nevnucovala jsem se, nepoučovala jsem. Myslela jsem, že je vše v pořádku. Jednou jsem na pozvání syna přijela k nim domů. Zaparkovala jsem dál, před domem nebylo místo. Přijela jsem asi o dvacet minut dříve, špatně jsem odhadla čas. Otevřela jsem branku, šla pomalu zahradou a pak slyším, jak na terase moje snacha říká někomu do telefonu, že si musí dát panáka, protože za chvíli přijede ta stará bestie a ona se zase bude muset tvářit, jak ji má ráda, když ji ve skutečnosti nesnáší. Pak přímo řekla větu: Nedovedeš si představit, jaká je tchyně kráva. Stála jsem tam jako opařená. Samozřejmě jsem nic nedala najevo, chvíli jsem čekala a pak jsem hlasitě volala, že už jsem v zahradě. Pořád přemýšlím, co jí na mě vadí. Možná ale, že to říkala jen tak, že prostě ženské nadávají na tchyně jen tak rekreačně.“

„Vztah snachy a tchyně je jeden z nejkomplikovanějších vztahů, tak to bývalo, je a bude. Samozřejmě, že jsou rodiny, kde spolu tchyně a snacha vycházejí dobře, ale zpravidla to dokáží jen ženy moudré, tolerantní a velkorysé,“ míní psychiatrička Tamara Tošnerová, která se problematice vztahů v rodinách věnuje ve své knížce Jak si vychutnat seniorská léta. Ono v podstatě nejde o to automaticky očekávat, že vztahy mezi tchyní a snachou budou idylické. Mohou být slušné, přátelské, mohou se vzájemně respektovat. Stejně tak si nemusí takzvaně sednout. Mohou být naštvané už jenom tím, že jedna druhou uvidí.

Tak to prostě v životě je, že někteří lidé se takzvaně nemusí. Hlavní však je, aby se konečně z tchyní přestaly dělat mrchy a ze snach jejich oběti. V tom boji, který mezi nimi často panuje, totiž zpravidla mají zcela rovnoměrně rozděleny síly a z nich pramení střídající se prohry a vítězství. Přesněji, jsou to rovnocenné soupeřky.

Hodnocení:
(4.9 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Faldynová
Svou tchyni jsem měla ráda, ale dva roky po naší svatbě zemřela. Někdy mám pocit, že si nevážíme toho co máme a pořád si stěžujeme. Bydleli jsme daleko od rodičů, kteří nám do ničeho nezasahovali - ale také nám nemohli třeba pohlídat děti. Je rozumné vidět spíš výhody než nevýhody každé situace.
Dagmar Bartušková
Všude je něco. Znala jsem jednu rodinu, kde si potrpěli na pokojové mazlíčky. Kočičko sem, myšičko tam. Trvalo to krátce - do rozvodu mladých manželů. Pak se všichni, nejvíce tchýně a snacha, častovali hospodářskými zvířaty. :-( Pokud jedna strana té druhé nesedne, tak se s tím nic nenadělá. Takový je život.
Dana Tomanová
Mnohdy to chce hodně tolerance, aby celá rodina fungovala a držela při sobě. A někdy ani ta tolerance nepomůže, u mé bývalé tchyně nepomohla, naopak, cítila se ještě více na koni...ale to není o tchyni, ale o povaze člověka a touze neustále někomu škodit.
Libor Ptáček
Volá nevěsta panímámě: Vy jste taková zkušená žena, potřebuji poradit, kdo přebaluje děti, otec nebo matka? No samozřejmě matka. Tak si toho svého dárečka přijďte dát do pořádku. Vrátil se ráno z tahu zablitej a zesranej, tak jsem jej zavřela do kotelny a čeká na vás.
Libor Ptáček
Paní Skopalové bych přál, aby si její syn našel pořádnou babu od rány, která by jejich mezilidské vztahy vyřešila z jedné vody na čisto pár fackama a šmytec.
Marta Kovacsiková
Paní Skopanová to snad nemyslíte vážně, že je to ironie.
ivana kosťunová
Také se mi to zdá příliš jednostranné. Proč vztah Snacha-tchýně by měl být vyhrocenější, než vztaˇh snacha-tchánm nebo zeťák-tchyně ? Pokud má rodina fungovat, tak každý nový člen sebou přináší jiné zvyky, jiné hodnoty, a je třeba další míry tolerance, aby si to takzvaně sedlo. Vztahy zřejmě nikdy nebudou ideální, ale mohou být vzájemně klidné a upřímné.
Věra Halátová
V tom článku jsou příběhy nějak příliš "vyhrocené na ostří nože". Na dvou příkladech se snad nedaji posuzovat vztahy snacha-tchýně u celé populace v ČR. Vždy, když vyslechnu stížnosti nějaké snachy na tchyni, tak jí většinou řeknu, že jsem u toho nebyla a že druhá strana asi má taky stížnosti zase na ni. Lidi nejsou andělé a vždycky se nějaký problém najde. Spíš si myslím, že z nedostatku jiné činnosti si lidé problémy dělají sami. Já znám matku s dcerou, kdy matka neustále dceru pomlouvá, před cizími lidmi, znala jsem dceru, která zase pomlouvala neustále matku. Mně nikdo do ničeho nemluvil, tchyně bydlela 900 km daleko a zemřela dva roky po naší svatbě. Nastěhoval se k nám tchán a nemohu tvrdit, že bychom se nesnášeli nebo naopak horoucně milovali. Prostě normální vlažný vztah. Já jsem věděla, že se o něj musím postarat, on věděl, že se občas musí přizpůsobit. Každý člověk má svůj názor, své zkušenosti a je blbost komukoliv je vnucovat nebo naopak absolutně odmítat zkušenost staršího.
Jana Šenbergerová
Moje tchyně od začátku zaujala ke mně odmítavý postoj, což mě léta velmi trápilo. Nebyla jsem v jejích očích dost dobrá. Dnes už jí rozumím a jsem jí vděčná za to, že se nám nepletla do života. Ušetřilo nás to zbytečných rozepří. Jen je mi líto, že stejný postoj měla k našim dětem, takže ji jako babičku vlastně nepoznaly. Sama se tak připravila o vnoučata. Pozadí této "nelásky" bylo příliš složité a sahalo do minulosti.
Alena Vávrová
Obě moje snachy (říkám raději nevěsty) jsou zlatíčka, máme se rády a ctíme se navzájem.
Jarmila Komberec Jakubcová
Sama jsem měla skvělou a báječnou tchýni, která mi moc pomáhala v době studií. Dnes mám ase já skvělou a báječnou snachu, která je takovou moj kamarádkou (říká mi křestním jménem), protože maminku svou má. Navzájem si pomáháme a tak u nás v domečku vládne mír a spokojenost. Jen občas trochu zazlobí malá vnoučátka. Ale to patří k životu. Když jsem na cestách stará se mi snacha o kočičáky a když jsou na cestách mladí, starám se já o jejich kočenku. Moje tchyně byla pro mně vždy paní matkou - nakonec mi přeci vychovala hodného manžela a už za to jí patřil můj dík.
Libor Farský
To je zajímavé, jak nesympatická slova si čeština zvolila u snachy i tchýně. Proč tomu tak je? A jak je to v jiných jazycích? Třeba angličtina to sympaticky obchází - "mother in law" je "matka ze zákona" atd.
olga skopanova
Moje tchyně byla zlá závistivá a panovačná ženská měla jsem s ní peklo už se těším až si můj syn nějakou přivede pěkně jí to všechno vrátím.