Trsání, čůčo, prásk… Kam zmizela ta slova?
Ilustrační foto: ingimage.com

Trsání, čůčo, prásk… Kam zmizela ta slova?

28. 2. 2018

Trsat, mejdlo, čučo, cívkáč, pincek, háro. Dnešní mladí ta slova nepoužívají. Pro generaci, která je nyní ve středním a vyšším věku, byla v době mládí symbolem revolty, provokací, snahou odlišit se. Starším lidem tehdy připadala divná stejně, jako nyní mnohým připadá divný slovník současných mladých lidí.

Každá generace měla slovník obohacený výrazy, které vzbuzovaly pohoršení. Prostě jde o slova, která se najednou objeví, uchytí se a žijí si svůj život. Některá se usadí v češtině navždy, jiná časem vymizí.

Ústav pro jazyk český provozuje na internetu veřejně dostupný slovník neologismů s názvem Neomat, ve kterém se snaží nová slova zachycovat, vysvětlovat a sledovat, co se s nimi dál bude dít. U některých je naprosto jasné, že se v češtině zabydlela tak, až se stala běžnými a téměř každý je zná: olajkovat, selfíčko, googlovat, hustý, ok, sluníčkář a mnoho dalších. Ještě před dvaceti lety je však neznal nikdo. „Mluva mladých lidí je velmi proměnlivá,“ říká Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český. „Některé výrazy jsou krátkodobou módní záležitostí, některé jsou nadčasové a používá je několik generací mladých lidí za sebou,“ dodává.

Slang mladých lidí považují jazykovědci za nejvíce pozoruhodný a zasluhující si zkoumání. Pokud se však někdo cítí být pohoršen ba přímo zmaten tím, jak nyní mladí lidé mluví, měl by si uvědomit, že jde o situaci opakující se po generace. Tolik oblíbené oslovení vole vzbuzovalo zděšení starších lidí  už před sto lety. Jazykovědci totiž našli v časopise Naše řeč zmínky o tom, že tento výraz používala pražská mládež už na počátku dvacátého století, což ve ctihodných Pražanech vyššího věku vyvolávalo naprosté zhnusení. Ovšem v šedesátých letech se výraz vole stal tak běžně používaný, že ztratil punc nadávky a stal se v podstatě mezi mladými lidmi běžným oslovením. A zdá se být věčný, protože zní mezi mládeží stále velmi často. On se vlastně z nadávky stal výrazem vyjadřujícím kamarádství, ba přímo náklonnost.

Jiná slova však vymizela. „Nedávno jsem si s vnukem povídal o tom, jak se mluvilo za mého mládí a on už vůbec neznal slova mejdlo nebo trsat,“ říká dvaasedmdesátiletý Stanislav. „My ty výrazy používali běžně. Zkrátka, šli jsme si zatrsat na mejdlo a když to slyšeli mí rodiče mohli se vzteky pominout, že mluvím jako blázen. Já dnes kroutím hlavou nad tím, že vnuk neustále o všem říká, že je to krutopřísný,“ dodává.

Velkou studnicí vědomostí jsou v tomto směru učitelé češtiny, protože se slangem mladé generace přicházejí do styku a zároveň je zajímá z profesního hlediska. A tak si mnozí tvoří seznamy nových a podivných slov, porovnávají si je a sledují, jak se vyvíjejí. Jedním z nich je předseda asociace středoškolských češtinářů Jiří Kostečka. „Například u slova hustý je vidět, že se takzvaně uchytilo. Přetrvává i slovo kalit nebo pařit. Zajímavé je sledovat vývoj různých označení dívek, ta se v různých generacích mění. Někdy jsou mladí lidé schopni vytvořit naprosto neodolatelná přirovnání. V souvislosti s hodně štíhlou dívkou jsem slyšel přirovnání, že vypadá jako reklama na hlad,“ uvedl. Češtináři slang mladých lidí vůbec nevidí špatně, naopak. Mládež je podle nich velmi tvořivá, přistupuje k jazyku s humorem a mnohdy je schopna vytvořit podivuhodné slovní hříčky, které u češtinářů a jazykovědců vzbudí úžas a tak trochu i obdiv.

Tak si jich ještě pár připomeňme, v šedesátých a sedmdesátých letech byla takzvaně in, dnes už jsou poněkud zapomenutá. Pajka byla padesátikoruna. Řízek nebo korbič byl pohledný mladý muž. Deka, řepa, mařena a háro, to byly výrazy pro dlouhé vlasy. Retko či žváro byla cigareta. Pincek nebo kozí dech se říkalo motorce.  A rodiče a prarodiče tehdejších uživatelů těchto slov samozřejmě šíleli: Jak to mluvíš? Kdo to kdy viděl, takové výrazy, fuj!

Hodnocení:
(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libuše Křapová
A znáte výraz Prchající stan? :-) To je Velorex :-)
Dana Puchalská
Ano malým motorkám jsme říkali KOZÍ DECH. . A trabant měl strašně moc označení-- např.JEZDÍCÍ TRSÁTKO, PRYSKYŘIČNÍK PÁDIVÝ .
Jana Slavíková
Mám malou technickou: pincek (pionýr) neboli fichtl byla sice motorka, ale jen do obsahu 50 ccm. Kozí den nebo také splašené trubky byl jen moped čili motokolo, tedy žádná motorka.
Libor Farský
No vida, a máme tady další podivnou češtinu "ať jsme in"!
Marie Franková
Pane Farský, s tím článkem si pospěšte, ať jsme in. V článku na Idnes M. Sáblíková řekla, že Ester Ledecké "to mega přála". Okamžitě se zvedla vlna nevole, kolik milionů Ester dostala, přitom ona jí to jen hrozně moc přála. Přitom mládež jen říká, že si něco "mega" přeje.
olga skopanova
No já bych mému spolupracovníkovi vole nikdy neřekla i když máme kamarádský vztah.
Jana Šenbergerová
To je boží! :-)
Libor Farský
Výborně. Již jsem se dvěma články zabýval "volováním" a právě chystám studii na téma "nová česká slova a obraty", kde se zaměřím zejména na tzv. lidovou tvořivost i mezi íčkaři (toto slovo také je nové).
Anna Potůčková
Z mládí si pamatuji, že jsme hezkým chlapcům říkaly " to je KOŘEN"
Zuzana Pivcová
Některé výrazy, které článek uvádí, si z mládí nepamatuji. Některé jsme říkali jinak. Padesátikoruna byla pajska, dlouhovlasí byli máničky. Každopádně, odjakživa se nejvíc výrazů vymyslelo mezi mládeží, proto se také týkaly jejích zájmů - školy, dívek, peněz, zábavy atd. Např. se mi líbí oslovení Kámo, to zní přátelsky. Tak doufám, že sem nějaký týpek napíše o současné češtině.
Věra Ježková
Jazyk se vyvíjí, to je jeho přirozená vlastnost. Tvořivost mladých je součástí tohoto procesu a její výsledky jsou zajímavé. Ale nemám ráda zbytečné přejímání a následné počešťování anglicismů. Krutopřísný jsem ještě neslyšela – také nemám, od koho. Maminka říkala padesátikoruně pajda, což mi šlo strašně na nervy.