Láká je sem stejnojmenný zámek, který v loňském roce navštívilo bezmála sto tisíc návštěvníků a na nedaleký hrad Buchlov jich zavítalo takřka osmdesát tisíc!
Černá paní už se těší na své „oběti“
Ke gotickému hradu Buchlovu, který skutečně, tak jak je opěvován v jedné z písní, střeží celý širý kraj Uherskohradišťska, se váže řada tajemných pověstí a legend. Pochází z počátku 13. století a na rozdíl od podobných si zachoval původní podobu, protože osvícení majitelé, Berchtoldové, si namísto jeho přestavby postavili nové sídlo, zámek v Buchlovicích a hrad změnili na muzeum přístupné veřejnosti. Nejznámějším exponátem hradu je egyptská mumie ze třetího století před Kristem.
O Buchlově koluje řada pověstí a má i svou přísnou Černou paní, která se zjevuje, když se stane něco špatného. Naposledy prý byla viděna začátkem třetího tisíciletí, když jeden nenechavec na hradě ukradl část brnění – drátěnou košili. Teprve poté, co byla košile nalezena a vrácena zpět, Černá paní se přestala zlobit. Na nastávající sezonu správa hradu připravuje osvědčené akce. Zajímavě prožít Velikonoce bude možné ve dnech 1. a 2. dubna. Budou se zdobit kraslice, řemeslníci představí na jarmarku své zboží a legendární „tetky z Ježova“ ¨předvedou stloukání másla.
O víkendu 14. a 15. července bude na hradě hodně živo. Uskuteční se již 12. ročník „Buchlovského kování.“ Svůj um předvedou udatní kováři a nožíři z celé republiky. Dny 26. až 28. července budou patřit již zmíněné Černé paní. Nebojácní návštěvníci mohou zažít „Buchlovské noci s Černou paní“ – noční prohlídky, tajemné pověsti z hradu i okolí, vystoupení šermířů i ohňovou show. Poslední akce roku se koná 26. prosince „Na Štěpána na Buchlově otevřená brána“ - návštěvníci poznají, jak Vánoce trávili u hrabat Berchtoldů.
Zasviští kosy a zavoní česnek
Buchlovický zámek ve stylu italské vily postavil kolem roku 1700 Jan Dětřich Petřvaldský pro svou manželku Anežku Eleanoru, které se na studeném hradě Buchlově stýskalo po rodné Itálii. Kolem zámku se rozprostírá rozlehlá barokní zahrada s řadou vzácných dřevin.
Posledním majitelem zámku i celého panství byl Leopold hrabě Berchtold (1863 – 1942), ve své době uznávaný diplomat. Od roku 1912 zastával funkci ministra zahraničí Rakouska-Uherska. V roce 1914 posílá Srbsku ultimátum v souvislosti s atentátem na arcivévodu Ferdinanda de Este. Toto ultimátum bylo ve svém důsledku fakticky zahájením 1. světové války. Po vzniku Československé republiky byl Leopold Berchtold jako nežádoucí osoba vyhoštěn a žil na svém zámku Peresznye v Maďarsku. Atraktivní zámecké prostory i jeho okolí lákají kromě návštěvníků i filmaře.
Místo nechybělo v jednom z dílů Četnických humoresek, kde v roli vlasteneckého hraběte exceloval Radovan Lukavský. Točil zde pohádku Zdeněk Troška, zámek je kulisou i pro ruský seriál o carevně Kateřině II. Podle kastelánky zámku Aleny Šupkové se návštěvníci mohou těšit na oblíbené a hojně navštěvované akce, které významně doplňují standardní prohlídkové trasy.
Ve dnech 29. března až 2. dubna to bude květinová výstava „Tulipománie“, v neděli 27. května na zámek jistě zavítají milovníci folkloru na tradiční Písně kosecké. Od časných ranních hodin vyrazí na louky v zámeckém parku sekáči s kosou a písní na rtech, aby prokázali svůj um a připomněli dobu, kdy kosení trávy doprovázel jen svist kosy, šum padající trávy a zpěv.
Ve dnech 8. a 9. června se uskuteční „Víkend otevřených zahrad“. První červencový víkend zámecké komnaty provoní růže. V sobotu 28. července na zámek návštěvníci trefí i se zavřenýma očima, to bude patřit zámecká zahrada Česnekovým slavnostem. „Tato akce se už proslavila po celé republice. Bohatou nabídkou česnekových dobrot, nabídkou česneku ostrého jak břitva a rozmanitým doprovodným programem láká každým rokem stále více návštěvníků,“ říká kastelánka. Rozloučení s návštěvnickou sezonou v říjnu stylově obstará výstava chryzantém. A potkáte-li při procházce zámeckým parkem krásnou princeznu, bude to jistě některá z nevěst. Zámek je totiž také oblíbeným místem pro konání svatebních obřadů.
Alena Kučerová pro portál i60
