Všechna moje vnoučata
Ilustrační foto: pixabay.com

Všechna moje vnoučata

25. 3. 2018

Vztahy v rodině jsou mým nejoblíbenějším tématem. Zejména v posledních letech, kdy jsem babičkou nejen věkem, ale i krví. Zřejmě jsem k této roli byla předurčena mnohem víc než ke kterékoli jiné ve své profesní kariéře. Při složitosti mých příbuzenských vztahů není divu…

První vnučku jsem vyvdala už v jednadvaceti. Vzala jsem si totiž za muže jejího tehdy čtyřiapadesátiletého dědečka. Dnes je z malé Kačenky úspěšná právnička a překročila čtyřicítku. Její maminka a potažmo moje první vyvdaná dcera je o sedm let starší než já.

Když se mně a jejímu otci narodil syn Martin, pomáhala svému malému bratříčkovi (a zároveň strýčkovi své dcery!) na svět. Je totiž anestezioložka. Dříve primářka ve zlínské nemocnici, nyní důchodkyně v Praze – Nuslích.

Po prvním rozvodu jsem se ocitla opět v rodném Brně a druhým manželstvím jsem získala další dceru. Ta tam tenkrát chodila s mým synem do jedné školky. Její tatínek byl tehdy taky čerstvě rozvedený. Znali jsme se z dětství, kdysi jsme chodili do stejné školy, a tak jsme to dali dohromady. Klárka si mě tehdy vybrala za maminku. Dnes je jí osmatřicet a sama je maminkou dvou školáků, pro které jsem rovněž oblíbená babička. Stejně jako pro obě vnoučata mého třetího a doufám, že i posledního manžela.

Pokrevní babičkou mě můj syn udělal teprve nedávno. Konečně se nemusím chlubit cizím peřím a raduji se i z vlastního vnoučka. Jmenuje se Bruno a na podzim mu budou čtyři.

Je tedy zřejmé, že vzhledem k počtu sňatků nejsem zrovna vzorem ctnosti, ale budiž mi přičteno k dobru, že žádné z dětí mi dnes nevyčítá, že jsem opustila jejich tatínky. A ti nemohou, neb už bohužel nežijí…

O to víc si však užívám všechny naše společné vnuky. Náš dům se stal křižovatkou jejich návratů. Svoji přízeň se snažím rozdávat spravedlivě, ale musím přiznat, že ne vždy o ni stojí. Ale snad mi dáte za pravdu, že tato výchozí situace je nevyčerpatelným zdrojem poznání a zajímavých konfrontací.

Mezigenerační vztahy v životě nelze pominout. Denně nás obklopují a taky mě nejvíc baví. Proto jsem začala zvolna odtajňovat záznamy ze svého deníku věčné babičky. Jsem si totiž jista, že něco podobného prožíváte i vy.

Hezké vztahy v běhu času vám přeje

Hana Švejnohová

 

P.S:: Mým celoživotním mottem je spojovat příjemné s užitečným. 
Su z Brna, ale už třicet let žiju v Praze či chcete-li, za Prahou… Měla jsem pod sebou divadelní prkna, za sebou mám několik béčkových filmů, pořadů a inscenací. Kariéru rozhlasové moderátorky jsem začala po revoluci v rádiu Plus a Zlatá Praha. V roce 1993 jsem byla krátce externí televizní hlasatelkou, což odstartovalo sedm tvůrčích let v tehdy nejpopulárnějším pořadu na rozhlasových vlnách – Dámský klub Frekvence 1.
Po dlouhé mediální pauze, kterou jsem vyplnila založením vlastního dámského klubu D.klub FemmeSession, jsem v roce 2011 přijala nabídku Českého rozhlasu Dvojky k vytvoření pořadu na téma mezilidských vztahů Nezatloukat aneb My dva a čas. Jeho čas už však bohužel rovněž vypršel…

Vášeň pro psaní a komunikaci s lidmi mně však zůstala  a překonává všechny ostatní. Takže i nadále píšu glosy, fejetony a recepty (vzpomínáte na kalendář Dámského klubu?), překládám z němčiny pro jednu rakouskou agenturu, organizuji a moderuji různé akce, načítám knihy pro nevidomé, spolupracuji s nadačním fondem pro opuštěné děti Rozum a Cit, a kromě čtyřletého vnoučka Bruna je mojí největší současnou radostí náš nový „cestovní pořad“ Všechny barvy lásky, určený především seniorskému publiku…

 

Glosy paní Hany Švejnohové nyní budete moci pravidelně číst na našem portále i60.

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(4.8 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Tollarová
Rozhlasový pořad Nezatloukat ... jsem ráda poslouchala. Těším se na Vaše další příspěvky.
Helenka Červenka
Jojo, osud nám každému něco namíchal. Dimko vlastně všechna vnoučata získal díky vztahu se mnou - a těm dětem je šuma fuk, zda je či není pokrevní děda - hlavně, že to děda je a je s ním legrace!
Svatava Páleníková
Paní Švejnohovou jsem poslouchala v rádiu, jsem ráda, že tu budu vídat její glosy. Děkuji.
Hana Rypáčková
V jedenadvaceti být babičkou je vážně rekord.
Drahomíra Stínilová
Nevím, ale krom toho, že jsem se dozvěděla čím jsou početná vnoučata paní Švejnohové, mi článek nic nepřinesl,nemám se nad čím zamýšlet.
Dana Puchalská
Já bych o to mohla napsat přímo román. Ale zatím se k tomu nemám. Hezky a mile napsaný článek.
ivana kosťunová
Těším se na vaše příspěvky, jsem pravidelnou odběratelkou kalendáře Dámského klubu.
ivana kosťunová
Vztahy a životní propletence v každé rodině jsou zajímavé, pokud si dá někdo práci s jejich sledováním a zaznamenáváním.