Priority
Ilustrační foto: pixabay.com

Priority

14. 4. 2018

Každý člově má a ctí určité priority, tedy přednosti.  Rodiny mají své priority, školy, různé organizace, sdružení... a jasno v prioritách by měly mít hlavně různé řídící orgány. Dopravit občana na místo určení dle JÍZDNÍHO ŘÁDU, v Česku rozhodně prioritou není. 

Na velikonoční svátky jsem odjížděla ze svého bydliště v polabských lázních do západních Čech. Jela jsem v sobotu, abych se vyhnula pátečnímu mumraji, plným autobusům, nervozitě cestujících. Vyjela jsem s velkým předstihem, abych nemusela s těžkým kufrem napěchovaným dárky pro kupu příbuzných spěchat, prostě mám ráda pohodu. Autobus přijel do výchozí stanice už s mírným zpožděním a řidič na výtku cestujících odpověděl, že ho zdrželi motorkáři. "Tak na to teď dupni, ať nám neujede v Praze přípoj!" Zakřičel jeden pán na celý autobus. Městem jsme jeli krokem a nabrali další minuty zpoždění. Motorkáři měli totiž sraz, náměstí jich bylo plné, a protože neměli kam zaparkovat, trvalo to, než se na pokyn policie ze silnice někam pohnuli.  V autobusu houstla nervozita.

Konečně byla silnice volná a řidič, zdálo se mi, na to skutečně dupnul. Na prvním kruhovém objezdu přišla katastrofa. Proti nám od Prahy jela dlouhatánská  šňůra motorek, jely pomalu, ukázněně, motory jim bublaly, někdo zarámusil, jak zbytečně zatůroval.Všude policie a ta dala našemu autobusu stopku. Prostě kruhák byl ze všech stran uzavřený, protože prioritou byl průjezd motorek. Jejich spanilá jízda cestující rozhodně nenadchla a i já jsem začala být nervózní. Kolem mne totiž lidé zoufale telefonovali: "Nestihnu vlak, nestihnu autobus, ať Anička čeká, na ten vlak jízdenka neplatí, musíš pro mne přijet..." O paní, která jela do Mariánských Lázní, se pokoušely mdloby.

Do Prahy jsme přijeli s 35ti minutovým zpožděním. Moje představa pohodových svátků se rozplynula a stala se ze mne dračice.  Zoufalou paní jsem postavila před sebe k předním  dveřím ještě za jízdy, sundala jí kufr na chodník a pádila do metra s černým svědomím, že jsem jí víc nepomohla. Dvoje jezdící schody jsem vyfuněla o polovinu času dříve, než dojely. Koridorem jsem běžela, co to dalo, a pevné schody vyběhla s kufrem na jeden zátah. Můj bojový pohled z dálky sledoval nástupiště, kde stál autobus. Běžela jsem  v nejkratší možné jízdní dráze, kufr za mnou poskakoval po kostkách, já mávala a dávala najevo, že jedu také.

Kam jedu, jsem nebyla schopná vůbec říci, měla jsem stažené hrdlo, vyschlo v ústech a udělalo se mi slabo. Byl to sportovní výkon, na který už dávno nejsem stavěná. "Proč jste si nekoupila jízdenku v kase?", ptal se řidič. "U mne je to o polovinu dražší." Mávla jsem jen rukou, zaplatila o 64,-Kč navíc a jela jsem. Měla jsem dvě starosti, jak dojede seniorka do M. L. a zda se z mého propoceného svetru neline nepříjemný odér.

Na stanoviště na státní  silnici jsme přijeli včas. Pomalu jsem došla na zastávku  vlaku v polích u lesa a těšíla se na tu krásnou cestu motoráčkem, který kopíruje tok řeky Střely, divokou necivilizovanou přírodou kolem kopce Vladař a  konečně jsem cítila sváteční pohodu až do cíle své cesty.

PS: Ve středu jsem navštívila Městskou policii a povídala si tam o prioritách a proč nedali přednost autobusu s jízdním řádem před výletníky na motorkách, vždyť pravý pruh silnice byl volný. Chudáci za nic nemohou, byl to befel z krajského ředitelství...kde jsou jim asi priority cizí,  a tak si  musím zapamatovat: Když vyjedou na jaře motorkáři na výlet, ztrácí jízdní řády platnost.

 

 

 

Hodnocení:
(5 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lidmila Nejedlá
Proti motorkářům osobně nic nemám, loni jsem v tom davu hledala Jirku se Zuzkou, protože jsem jim udělala parádní svačinu. Nebyla jsem si stěžovat. Domnívám se, že to byla špatná organizace policistů, kteří mohli autobus pustit alespoň do stanice, když byly motorky ještě v dáli. Policie si to prostě zjednodušila a o tom jsem s nimi diskutovala. Libore, ta rada, jet po Labi se mi líbí. Je to dlouhá cesta, měl by ten dotyčný jet se mnou, aby to rychleji uběhlo v příjemném hovoru. Díky všem za hezkou diskuzi.
Marie Seitlová
Motorky mám ráda, ale když cestuji, tak bych ráda stihla přestupy a dojet včas. Asi se i řidič autobusu kochal motorkami, ona je to podívaná.
Jiří Libánský
Poděbrady mnoho služeb pro motorkáře nenabízejí. Restaurace kolem náměstí jsou plné. V cukrárně fronta na zmrzlinu. Ale motorkáři se ve městě zdrží třeba hodinu, maximálně tři. Některé čeká zpáteční cesta na Moravu, do Chebu, Ústí, nebo Sušice. Takže jen prohlédnout si zajímavé stroje, pozdravit se se známými a jedeme domů. Já dal 280,- Kč za benzín, za 15,- kafe z automatu na benzínce a 5,- v Poděbradech na náměstí na WC. K jídlu jsem měl namazaný chleba z domova a jemně perlivou Magnezii. Taky jste si všimli, že ty nejlepší zážitky většinou moc nestojí.
Elena Valeriánová
Tintěra??? To teda bylo!!!
Elena Valeriánová
Sraz motorkářů a jejich spanilou jízdu jsem zažila 2x. Jednou na Velikonoce v Poděbradech :-) , ale protože jsme tam byli na pobytu, tak nám to nevadilo, naopak příjemné rozptýlení. A podruhé v Cap de Agde ve Francii a Tintěra bylo!!! V životě jsem tolik motorek a tak různých neviděla. Kochali jsme se celé hodiny, parádní zážitek z dovolené! Ale být tak v tom autobuse s Tebou asi by mě omejvali. :-)
Libor Ptáček
Svátky jara v poněkud jiné "staročeské" podobě. A trochu jiný pohled na věc. Lázeňské mněsto Poděbrady uvítá jak bylo níže řečeno šest tisíc motorkářů a dalších. Každý z nich tam nechá za služby tisíc, dva tři??? Jiří, jak je to. Na kolik vyjde takový výlet?
Libor Ptáček
Paní Ludmilo, přišel mi meilem hezký názor na vaši cestu. Cituji: Když paní pojede příště parníkem po Labi na soutok s Vltavou a proti proudu do Prahy, tak to chce více času, bude to hezký výlet, a tam motorkáře na kruháku určitě nepotká.
Jiří Libánský
Pro Vás a ještě několik Vašich spolucestujících je to nemilá komplikace plánované cesty. Ale prosím vezměte v úvahu, že tradiční jarní zahájení sezóny pořádané pražským Harley Clubem je akce, na kterou se celou zimu těší cca 6000 motorkářů i několik stovek jejich spolujezdců či spolujezdkyň. Připočtěte si k tomu minimálně dalších 6000 diváků, kteří stojí špalírem podél cesty a motorkářům mávají, i obyvatele Poděbrad a okolních vesnic, pro které je příjezd tisíců motorkářů z celé republiky rovněž každoročním svátkem a stovky rodin z okolí se přijedou na motorky podívat. Proto desítky tisíc lidí vidí priority jinak. Není způsob příjezdu tolika tisíc motorkářů než v dobře organizovaných kolonách za asistence policie. Možná budete zklamaná, ale asi se Vám nepodaří tuto už desítky let trvající tradici svou ojedinělou stížností ukončit.
Zuzana Pivcová
Jízdu motorkářů do Poděbrad na zahájení sezóny jsem zažila jako spolujezdkyně s Jirkou L. asi třikrát. My z Prahy jsme vyjížděli od motorestu za Černým Mostem a jeli jsme s policejním doprovodem (před kolonou a na konci) a policajti byli ještě různě cestou, hlavně na křižovatkách. Kolona jede ukázněně a pouze jedním směrem, takže nějak nerozumím, proč nemohl vyjet autobus z Poděbrad směrem na Prahu. Ano, jedou ještě další skupiny, třeba ze směru Hradec Králové nebo odkud. Parkování v Poděbradech je předem naplánované a povolené, je hlavně v centrálním parku, na náměstí a v ulicích ve středu města. My jsme zaparkovali vždy hned. Letos jsem tam nebyla, takže nemůžu posoudit, ale pochybuji, že by tam byl nějaký nezvyklý chaos. Je to akce každoroční, dávno dopředu hlášená a organizovaná. Motorkáři si jako takoví o své vůli nic nedovolí. Že lezou mnoha lidem na nervy, je věc jiná. Naopak stojí všude kolem silnice spousta lidí, mávají, fotí a jsou z kolony nadšení.
Věra Ježková
Napínavý příběh s dobrým koncem. Slovo priorita nemám ráda, neužívám ho. Motorkáře v Poděbradech jsem zažila.
ivana kosťunová
Ano, to potvrzuji. Jednou mě takový autobus předjížděl v místě, kde byla rychlost 70, on jel podstatně více, na plné čáře a do zatáčky. To jsem ještě nevěděla, co to je za autobus . Teď už to vím- vynucoval si přednost-vždy. :))
Libor Ptáček
Ivana má pravdu v tom že městská hromadná doprava má přednost, ale to je místní úprava značkami a jízdními pruhy. Autobus jako takový je běžné vozidlo. Jenom autobusy, takové fialové-borůvkové v modrými majáky kde cestující neplatí jízdné, ty mají přednost VŽDY.
Libor Ptáček
Upozorňuji že nejsem motorkář ani jejich příznivec, spíše nepříznivec všech jednostopých. Jako šoféru profi mi na silnicích vadí, a to hodně. Jsou rychlí, přehlédnutelní, rádi myškují, skovají se za sloupek nebo zrcátko a často i neukáznění. A když to náhodou bouchne, mně jen odřou blatník, ale pro něj letí vrtulník. Ale ta Poděbradská akce nešla řešit jinak. Pokud jich jedou stovky a roztrhají je v běžném provozu tak to pojedou týden. Mám ale takové podezření, pokud se jedná o povolenou akci se souhlasem policie že jejich přednost je i dána zákonem jako organizovaná kolona s pořadateli a za dohledu policie. Když se jede cyklozávod nebo nějaký běh, taky se taky kvůli nim omezuje doprava. Zkrátka jste paní Ludmilo měla smůlu, příště prostudujte kalendář všech hromadných akcí na silnici a vyberte si na výlet ten správný den, příště se snad s nimi už nepotkáte.
Alena Tollarová
Chtěla bych slyšet, co by řekla dejme tomu maminka toho, kdo autobus zastavil, kdyby v něm seděla a někam spěchala. Asi by si to za rámeček nedal. Všechno je o lidech, ale zdržet o půl hodiny autobus kvůli motorkám, které si užívaly spanilou jízdu?? To mi hlava nebere.
Eva Mužíková
Lidmilo, tak jsem si při čtení článku vzpomněla na okamžik, kdy jsi mi ve čtvrtek ukazovala v metru místo, kde jsi s tím kufrem letěla... no, máš ještě páru... hezký článek. Bertice
Dana Puchalská
Ano Lidmilo, kdo nezažil - neuvěří.
Naděžda Špásová
Limi, to jsem si zase početla. Motorkáře na silnici fakt nemám ráda a to jezdíme autem. Pokud to půjde, hromadnou dopravu si s radostí odpustím. Jednou jsme takhle s mladou kolegyní doháněly vlak na Hlavním nádraží v Praze do ÚL. Obě jsme měly velké tašky, jely jsme ze školení. Obdivuji tvou odvahu, jít si postěžovat na policii. :-)
Marie Doušová
Přestup z jednoho autobusu na jiný spoj, je vždy sázka do loterie, zda se to stačí. Mají na sebe navazovat ,ale skutečnost je většinou jiná.
Hana Práglová
Mė už -co se týče jakékoliv dopravy-asi nepřekvapí nic...
ivana kosťunová
Jsem překvapená-domnívala jsem se, že je přednost autobusů za všech okolností daná vyhláškou. Líbí se mi, že si za tím jdeš dál , takže možná ti i sdělí, na jakém základě Krajské ředitelství rozhodlo tak jak rozhodlo.