Prvorepublikový elegán. To je pojem
Ilustrace: pixabay.com

Prvorepublikový elegán. To je pojem

20. 4. 2018

Jestli si někdo myslí, že současní muži o sebe hodně pečují, nedovede si představit, co se dělo za první republiky. Na kvalitní obleky, boty a kosmetiku mnozí pánové vynakládali více peněz než ženy.

Holiče navštěvovali muži mnohem častěji, než je zvykem nyní. V období první republiky, tedy v době po vzniku Československa v roce 1918 do jeho obsazení hitlerovským Německem v roce 1938, totiž bylo módní nosit hladce oholenou tvář. Nemluvíme teď o majetných, vysoce postavených pánech, ale o mužích všeho druhu. Do hladka se holili bankéři stejně jako učitelé či dělníci, maximálně možný byl knírek, ovšem i ten byl velmi pěstěný.

Tehdejší muži se od těch dnešních výrazně odlišovali i účesy. Jen si vzpomeňme na herce z prvorepublikových filmů. Oldřich Nový, Raoul Schránil, Hugo Haas a další, všichni měli hladké vlasy sčesané dozadu. A tak vypadala naprostá většina mužů té doby. Neexistovaly různé varianty a střihy účesů jako nyní. „Muži nosili vlasy uhlazené a sčesané dozadu, žádoucí bylo, aby se leskly, takže se běžně používala brilantina. To byla směs oleje a parfému. Ve výsledku chodili pánové za první republiky k holiči mnohem častěji než muži nyní. Za stříhání se platily čtyři koruny, kdo si u holiče dovolil i holení, platil navíc dvě koruny,“ vysvětluje historik Vladislav Severin, který se zaměřuje na běžný život v období první republiky. Dodává, že na rozdíl od současnosti se však muži vůbec nezabývali holením na hrudi a jiných částech těla. Běžné bylo nosit přirozené ochlupení, jen tvář musela být hladká.

Velmi oblíbené byly za první republiky zubní pasty a zubní kartáčky. Zkrátka, zubní hygiena byla v módě, a kdo chtěl jít s dobou, dbal na vonný dech. Tuba zubní pasty stála čtyři koruny i více. Pro srovnání, dělník bral tehdy měsíčně kolem šesti set korun, úředník jednou tolik. Takže hygienu a péči o vlasy si mohl dovolit prakticky každý, mnohem těžší však bylo se dobře obléknout.

Oblečení bylo drahé, obleky se šily a kvalitní, oblek na míru si už žádal určitou investici. Přesto ve skříni každého muže minimálně jeden oblek byl. Celkově měli muži mnohem méně oblečení, než ti dnešní, kteří mnohdy mají šatník složený z hromad triček a džínů a svetrů. Tehdy bylo oblečení nákladná věc a lidé si ho vážili. Nebylo tedy výjimkou, že se pánský oblek či kabát dědil z otce na syna. Ovšem, když se podíváme do vyšších vrstev tehdejší společnosti, to byla jiná. Pánský oděv podléhal společenským konvencím, takže muži vyššího postavení měli několik obleků na různé příležitosti. V jejich šatnících nechyběly rukavice, kravaty, vesty, klobouky, s rozvojem sportu i oblečení na různé sportovní příležitosti jako je tenis či golf.

V prvních letech nově vzniklé Československé republiky bylo v pánské módě nejčastěji k vidění jednořadé sako se dvěma knoflíky a vysokým pasem. Pod ním se nosila vesta, kalhoty byly lehce zúžené. Nosily se i vycpávky, šlo o to, aby muži působili mužně. Postupně se pas snižoval, vycpávky mizely, do módy se dostávala přirozenost, až ležérnost. V třicátých letech se však ramena zase rozšířila a začalo se nosit sako bez vesty. Obleky byly především modré, béžové, hnědé, často proužkované. Tehdy se začaly objevovat první barevné košile. Na večerní příležitosti se však nosily obleky zásadně černé a košile bílé.

Zkrátka, být džentlmenem chtělo za první republiky hodně peněz a úsilí. Stejně jako se ženy toužily vyrovnat tehdejším filmovým hvězdám, muži měli své vzory v tehdejších mužských filmových idolech. Dnes nám mnozí z nich připadají lehce směšní s těmi nablýskanými vlasy ulízanými dozadu a v oblecích, které z dnešního pohledu vytvářely poněkud podivné postavy. Ale tehdy zkrátka vládla taková móda a muži se o ni zajímali se stejným zaujetím jako ženy.

Hodnocení:
(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Farský
Jsem velkým obdivovatelem tehdejší dámské módy i pánského galantního chování, které bych nejraději vrátil do dnešního života. Ovšem mé pedagogické působení na hochy - studenty SŠ příliš úspěšné nebylo. Ovšem kladu si otázku, jestli takové chování bylo za první republiky normální u všech společenských vrstev anebo jen ve filmech.
Hana Šimková
Líbila se mi prvorepubliková moda vůbec. Ženy byly ženy i oblečením a muži se k nim chovali galantně. . Ta galantnost se mi líbila moc. Moda se mění, ale ta galantnost zmizela a to je velká škoda.
Zdenka Jírová
Líbí se na prvorepublikových ženách jejich krásně vypracované a hodně ženské šaty. Někdy je na nich trochu víc volánků, než se dnes nosí, ale jinak jsou velmi elegantní. Takovou krásnou módní přehlídku prvorepublikové módy nám ukazuje seriál "Četnické humoresky". Až na ty klobouky, které nikdy nenosím a nejsem jejich milovnicí, se mi líbí téměř vše.
ivana kosťunová
A ty doplňky ! Vycházková hůl, deštník, klobouk , kožené rukavice, šála....
Dana Puchalská
Ještě horší byly pumpky a spony proti tomu, aby jim uvízla nohavice v drátech velocipedu. Ale vycpávky nazval kdosi sádlem od krejčího.
Věra Ježková
Jsouc obecně nevšímavá, nevšímám si příliš ani toho, co mají lidé na sobě – zejména ne muži ve filmech. Ty příliš vypulírované nemusím. O. Korbelář se mi líbil.
Zuzana Pivcová
Při sledování prvorepublikových filmů si samozřejmě trochu všimnu i oblečení. Tehdejší mužská saka neunikla mé pozornosti, protože měla hrozně široká vycpaná ramena a byla nemožně krátká do pasu, takže muži v nich neměli žádný trup. Dámská móda na mě naopak působí celkem dobře. Někde jsem četla, že Oldřich Nový používal kolínskou i trochu do úst, aby jeho kuřácký dech nevadil hereckým partnerkám při líbání. Obdobně prý Otomar Korbelář, který holdoval alkoholu, žvýkal chilli papričky, aby to na něm nepoznala manželka. :-D