Zdraví je odrazem duševního stavu, začíná v naší hlavě
Ilustrační foto: pixabay.com

Zdraví je odrazem duševního stavu, začíná v naší hlavě

21. 4. 2018

Myšlenka, že fyzické a duševní jevy se navzájem ovlivňují, je velmi stará, existovala již ve starém Řecku. Psychosomatika (ze slov psyché-duše a soma-tělo) je studium spojení fyzických a duševních procesů včetně sociálních faktorů v souvislosti s nemocemi.

Že tělo a duše (pro někoho raději řekneme psychika) tvoří jednotu, to snad už se všeobecně ví. Jak silně ale na sebe působí navzájem - že emoce mohou rozpoutat fyzické bolesti, dokonce třeba příznaky infarktu nebo i nádorové bujení -, to vědí jen někteří.
Jak se konkrétně projevují psychosomatické fenomény, je velmi odlišné. Různé orgány reagují odlišně na stresovou zátěž a silné negativní emoce, ať už je to strach, hněv, lítost nebo zatrpklost a sebeobviňování.

Psychika hovoří přes orgány
Potíže různých orgánů mohou být výrazem psychických problémů. Zde je např. několik příkladů vnějších projevů stresu:
- Vlasy předčasně šediví a vypadávají
- Imunitní systém slábne. Vzrůstá nebezpečí onemocnění
- Pokožka rychleji stárne
- Klouby se snáze zanítí
- Srdce má větší zátěž, protože stoupá tepová frekvence a krevní tlak. Zvyšuje se riziko infarktu
- Plíce jsou hůře okysličovány, protože se vlivem stresu nedýchá tak zhluboka. Tím stoupá nebezpečí infekce
- Žaludek produkuje víc žaludečních šťáv, v důsledku čehož dochází k nevolnostem, podráždění i žaludečním vředům

Bludný kruh
Psychosomatické potíže nemají obvykle pouze jednu příčinu. Fyzické symptomy, jako např. bolesti, mohou být výrazem duševního konfliktu, vzniklého na základě prahových situací (např. rozvod, stěhování, změny zaměstnání) nebo životních krizí. Chybějící objektivní lékařské nálezy často přispívají k frustraci postižené osoby, která očekává, že doktor stanoví nějakou diagnózu a předepíše účinný lék, a pak je zklamána. Zároveň i lékař ztrácí trpělivost, protože nemůže odhalit žádný fyzikální nález. To ovšem neznamená, že pacientovi organicky nic nechybí. Už  Sigmund Freud vycházel z toho, že se psychické konflikty přeměňují ve fyzické obtíže. Než to však přijali i lékaři, uplynula řada desetiletí. Bohužel však i dnes stále ještě mnozí lékaři hledají pouze fyzické příčiny potíží a na duši nehledí. Kdyby tomu tak bylo, ušetřily by se za dlouhodobou a často málo úspěšnou léčbu miliony korun. Vždyť do doby, než se začne pacient léčit psychosomaticky (a mnohdy vůbec ne), uteče několik let a jeho stav je pak již chronický a nesnadno léčitelný.

Co tedy může za naše onemocnění a jak se s tím vyrovnat?
Ať již infarkt, bolesti v zádech nebo virová infekce, psychika má vždy velký vliv na rizika onemocnění i na průběh léčby. Nejsme sice pouhé hříčky v rukou přírody, ale mnohé můžeme svými emocemi pokazit nebo naopak vylepšit. Odpovědnost za svůj život v rovině fyzického zdraví můžeme projevit i tím, že si ho nebudeme zbytečně komplikovat. A to nejen nezdravým způsobem každodenního žití, stravou, nedostatkem pohybu nebo škodlivými návyky, o nichž se veřejně hovoří, ale i potlačovanými či naopak neustále projevovanými a na druhé přenášenými negativními emocemi.

Psychosomatiku je tedy možno pochopit jako nauku o vztahu těla a duše nebo dokonce i jako nauku o nemocech. Říká nám, že podle toho, jak myslíme, můžeme nebo naopak nemusíme onemocnět. A toto myšlení má svá určitá pravidla, která se odrážejí i v jednotlivých typech onemocnění. Ne nadarmo už naši předkové pro vyjádření či přímo řešení určitých duševních nesnází používali výrazy typu: Leží mi pěkně v žaludku, Nejde mi to z hlavy, Strach má velké oči, Sevřelo se mu srdce nebo Má toho mnoho na bedrech.

Ale o vztahu mezi emocemi a jednotlivými potížemi či přímo chorobami třeba až někdy příště.




Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Caklová
Jiří, děkuji za Tvůj diskuzní příspěvek. V devíti příspěvcích jsem nedokázala pravými slovy popsat to, co Tobě se povedlo ve dvanácti řádcích naprosto výstižně a Janě Š. dokonce ve dvou a půl. Hezký zítřejší svátkový den :-)
Jiří Libánský
Považuji článek za nejen dobře napsaný, ale i užitečný. Lidé v případě zdravotních potíží se zabývají pouze jimi. Málokdo se zároveň zamyslí nad svou životní situací, nad svým jednáním v poslední době atp. Zdravotními potížemi nám velmi často naše podvědomí prostřednictvím těla chce něco sdělit. Od něčeho nás odradit, v něčem zastavit a nebo naopak, k něčemu dokopat. Proto, když nám tělo brání v nějaké činnosti, úplně první, na co bychom měli pomyslet, je to, zda touto činností sobě, nebo i někomu jinému neubližujeme. Pokud jsme sami k sobě upřímní, často se dobereme příčiny a můžeme ji odstranit a pomoci si.
Jitka Caklová
Teď jsem si přečetla, jaký jsem svojí nepozorností napsala nesmysl, "vrozené návyky". Návyky si přece přivlastňuji během života, v prostředí ve kterém vyrůstám.
Josef Borecký
Dobrý obrázek, přivedl mě k přečtení článku... :)
Jitka Caklová
A to je právě o sebepoznání. Víš co lidí, kteří pečovali v těžké nemoci o své blízké, starali se, mnohé "statečně" překonali, a nakonec, když vše pominulo, tak kýžený klid nepřišel a nakonec se sami zhroutili.
Alena Tollarová
Něco na tom bude. Když mě něco trápí, pozná to na mě okamžitě každý. Ale ptám se, proč jsem se doslova zhroutila až v době, kdy stres pominul a já se dívala vstříc klidné budoucnosti? Tělo zradilo v době, kdy si řeklo: teď už můžu?
Jitka Caklová
Toto je velice ožehavé téma a ne každý cítí potřebu k němu cestu hledat. Není to nic proti nikomu, je to každého věc. Kdo chce, cestu si najde. Někdy ale mám pocit, že zlozvyky z určité pohodlnosti, svádíme na vrozené návyky. Jinak, zdravím do Vyššího Brodu, tamní Cisterciácký klášter, Vltavu s obrovskými valouny a krajinu, kterou se Vltava vine, až do Boršova ♥
Marie Faldynová
Když se člověku nechce, je to horší, než když nemůže. Tahle hláška mě ohromně pobavila, ale je tak pravdivá, až je to smutné. Vrozené předpoklady nezměním, ale toho, co dokážu zlepšit rozumným chováním, je na štěstí dost a dost. Je opravdu na mně, jestli si budu zlozvyky pěstovat a omlouvat nebo zakazovat.
Jarmila Jakubcová
Pozitivním myšlením bohužel rýmu ani kašel neodstraním.
Zuzana Pivcová
Jen málokdo vezme nemoc na vědomí jako "spojence", který ho přišel upozornit na něco , co udělal či dlouhodobě dělal ve svůj neprospěch. Dopátrat se duševního (či duchovního ) důvodu onemocnění není jednoduché a někdo to vlastně ani nechce. To je na každém z nás, jak k tomu přistoupí. Ano, místo Zdraví začíná v naší hlavě mohl být název Nemoc začíná v naší hlavě. To je propojeno.
Jana Kollinová
Možná článek pomůže najít cestu těm, kteří nevědí zda je příčina jejich potíží v hlavě, srdci nebo duši nebo o tom chtějí přemýšlet. Za sebe mohu říct, že analýzu svých potíží ponechávám na odbornících a vyhledávám jejich pomoc uvážlivě a v krajních případech.
Libor Farský
Opravdu to, bohužel, vidím opačně. Velké bolesti v zádech, trvající přes dva roky a znemožňující mi pro zdraví tolik potřebné pěší vycházky neblaze působí na moji mysl, potažmo duši. Kterou tudíž nepodezírám z nastartování těchto potíží.
Jitka Caklová
Když je zdraví přirozený stav, s čímž souhlasím, tak jen na mně záleží, jaké myšlenky si do hlavy pustím a rozhodnu zda budu dál zdravá, nebo ne/mocná. Pro mně název článku zavádějící není.
Zorka Horká
Promiňte mi opovážlivost, vyjádřím svůj názor. Zdraví je přirozený stav. Takže nemoc začíná v hlavě. Název článku je myslím poněkud zavádějící.....
Jitka Caklová
Například úvodní foto: Vidím v něm propojení určitých důležitých bodů a v tomto vzájemném propojení dochází k souhře a vůbec mi nevadí, že Liborovi a Věrce se nelíbí :-)
Jitka Caklová
Jarmilo, to je pochopitelné, každý jsme jiný. Já to mám tak, že: Jak mi například může doktor pomoci od fyzické bolesti, když neví, čím a proč jsem si ji přivodila. Když mě začne něco bolet, zamyslím se nad sebou, co kde, jak a proč. Nic "nelámu přes koleno", zbytečně by mě bolelo :-).Léky žádné neberu a k doktorovi chodím jen na preventivní prohlídky a pro potvrzení o způsobilosti k řízení motorového vozidla.
Jarmila Fialová
Mně přijde,že je to opačně(alespoň u mě) - spíš fyzická nemoc má vliv na psychiku.
Marie Doušová
Psychika je velmi nepolapitelná a pro každého jiná.Každý se vyrovnává se svojí psychikou jinak . Někdo potřebuje odbornou pomoc a jiný to zvládá sám. Hlava a duše by měly být v souznění a pak snad bude dobře.
Jitka Caklová
Řekla bych, že hlava je rozum - ego. Duše má blíže k srdci. Ne nadarmo se říká "Jednejme srdcem ♥". Hlava může mnohé pokazit.
Věra Ježková
Nevím, jestli zdraví v hlavě zrovna začíná, ale vím, že hlava má na ně velký vliv. A pokud je nemocná hlava, potažmo duše, je to špatné. Protože neexistuje v člověku zdroj, z něhož by čerpal sílu k uzdravení hlavy. To pak musí nastoupit léky. / Ten obrázek je podle mne opravdu hrozný.
Jitka Caklová
Nyní si uvědomuji, že ani to, co jsem níže napsala, pokaždé neplatí. Například kde měl duši Karel Vaš? Na kolika lidech se podepsal, kolika rodinám přivodil neštěstí a dožil se v klidu 94 let.
Jitka Caklová
Každá duše, která si tělo vybere, někdo říká, že při početí, někdo, že při narození, ví, jak má tělo, potažmo člověk v tomto nelehkém světě fungovat. Pod vlivem "moudrých", "těch rozumných" (rodičů, prarodičů, učitelů, nadřízených, ale i podřízených), začne postupně duše nad svým tělem, do kterého vstoupila s těmi nejlepšími úmysly, vládu ztrácet. Jakmile se začne duše s rozumem přetahovat o moc, tělo začne chřadnout a pokud rozum zvítězí a převezme vládu, tak....... :-( ................. duše odchází.
Dana Puchalská
Všechno je v hlavě přátelé. Ať se nám to líbí nebo ne.
Jana Šenbergerová
Prostředníkem mezi duší a tělem je mysl. A ta nám může buď pěkně zavařit, nebo pomáhat, pokud nás neovládá, ale my ovládáme ji.
Libor Farský
Příšerný obrázek mě odradil od čtení ...
Mirek Hahn
A když bylo před kostelem........, hádala se duše s tělem.....