Ladislav Brom dobyl Barrandov a pomohl emigrovat Lídě Baarové
Filmař Ladislav Brom

Ladislav Brom dobyl Barrandov a pomohl emigrovat Lídě Baarové

19. 4. 2018

Dne 16. dubna uplynulo sto deset let od narození filmaře Ladislava Kořínka, známého pod jménem Ladislav Brom. Zprvu hrál ve filmu jako herec, ale pak se stal uznávaným režisérem a prvorepublikovým producentem. Mnohé filmy vyprodukované jeho společností Bromfilm jsou dnes součástí zlatého fondu české kinematografie.

V emigraci se Ladislav John Brom stal postupem času uznávaným dokumentaristou Afriky. Ještě před svým odchodem v roce 1949 se však Ladislav Brom rád vracel do své rodné Chocně a dokonce zde 1. prosince roku 1940 v kině, které fungovalo tehdy v sokolovně, uspořádal mimopražskou republikovou premiéru svého filmu Život je krásný. Připomíná to choceňský pamětník Jiří Havlíček.

„Tehdy z toho byla celá Choceň auf. Ladislav Brom totiž přivezl na premiéru slavnou Lídu Baarovou a každý Choceňák ji tehdy chtěl vidět,“ popisuje. „Takže obyvatelé města doslova nabili kino k prasknutí. Byla to velká událost, je o tom zápis i v prvním díle Válečné kronice Chocně učitele zdejší základní školy Karel Bárta, která vyšla v roce 1948," vzpomíná pětaosmdesátiletý pamětník, ač přiznává, že sám do kina ještě nemohl, protože nebyl dospělý. „Ale rodiče tam byli,“ usmívá se.

Učitel Karel Bárta píše, že na Lídu Baarovou se přišlo podívat mnoho lidí, ale bylo i mnoho těch, kteří schválně nepřišli, „protože se o Baarové říká, že táhne s Němci, s Goebbelsem,“ zapsal si učitel Bárta v roce 1940.

Jiří Havlíček má ještě jednu vzpomínku na Ladislava Broma, která dokumentuje jeho záměry poté, co byla v roce 1945 česká kinematografie zestátněna, a soukromý filmař hledal jiné uplatnění. To už se místo jako Kořínek představoval jako Brom, neboť se 14. února 1938 nechal v Praze úředně přejmenovat. Ladislav Brom tehdy koupil od otce Jiřího Havlíčka pozemky na soutoku dnešního choceňského náhonu k bývalé Perle a Tiché Orlice.

„Tehdy jsme zdědili velký kus pole, které se táhlo od soutoku až do města. Ladislav Kořínek-Brom seděl tady u nás v pokoji a s mým otcem to dojednávali. Plánoval na soutoku pěstovat orchideje a cizokrajné kytky. Chtěl tam vybudovat skleníky. Nakonec ze záměru sešlo. Dnes tam ještě ten pozemek je prázdný,“ říká vzpomíná Jiří Havlíček. Právě v Chocni viděl Brom ještě jako desetiletý školák koncem první světové války první pohyblivé obrazy, čili film. Jeho druhá žena Olga Brom Spencer ve své knize Odysea Johna Ladislava Broma popisuje, že právě Choceň, její okolí, podnebí a zemědělské zázemí ovlivňovaly vývoj chlapce.

„Jeho charakter utvářela výchova rodičů, kteří kladli důraz na práci, poctivost a rodinnou oddanost. Charismatická osobnost a vrozený talent malého chlapce od útlého mládí naznačovaly, že jeho osud bude mimořádný,“ popisuje Olga. Rodiče museli podle ní těžce pracovat.

„Spolužáci ze zámožných rodin měli společenské výhody, které mu jeho rodiče nemohli dopřát. Brom toužil po uznání, stal se pro něj kyslíkem života. Byl vděčný, když si jej jeden z učitelů oblíbil a vybral si ho jako svého pomocníka. Brom mu nosil aktovku a sešity s nadšenou oddaností, šťasten, že si zasloužil učitelovu důvěru. Ale skutečný učitelův zájem o hezkého chlapce se projevil jednoho dne v kabinetu, kam Brom přinesl školní mapy. Učitel se pokoušel žáka zneužít. Když se hoch bránil, začal jej bít. Nečekaný zdrcující zážitek otřásl Bromovou vírou v morálku a zrada důvěry zakořenila pochyby ve schopnost institucí ochránit ty, kteří to nejvíce potřebují,“ popisuje s velkým patosem Olga Spencer Brom a dodává, že to byly začátky Bromova poznání nespravedlnosti a korupce, které později ovlivňovaly jeho úsilí o lepší svět.

Po škole rodiče poslali Ladislava studovat na Vyšší hospodářskou školu v Chrudimi, mladík psal básně a články do studentského časopisu. Otec, který s rodinou bydlel v Nerudově ulici poblíž dnešní Choceňské mlékárny, chtěl mít ze syna agronoma, a Ladislav šel po maturitě na techniku do Prahy.

„Mladík se v Praze seznámil se Zdeňkem Štěpánkem, který si ho oblíbil a řekl mu, že talent se nesmí promarnit. Brom se dal zapsat na dramatickou konzervatoř, aniž to řekl rodičům. Když se to otec dozvěděl, dal mu ultimátum – buď se vrátí na techniku nebo se musí na studiích vydržovat sám.

Brom začal psát sportovní články pro časopis A-Zet, pracoval jako asistent v Jandově taneční škole. V té funkci dokonce učil na Pražském hradě jednu z Masarykových dcer společenským tancům. O prázdninách jezdil do ciziny, odkud psal články pro různé časopisy o světových událostech, například o válce ve Španělsku,“ popisuje Olga Spencer Brom.

Na konzervatoři studoval s Janem Pivcem, Marií Glázrovou, Jiřinou Štěpničkovou. Otec Bromovi uměleckou dráhu odpustil, když Brom při absolventském představení konzervatoře hrál hlavní roli sv. Václava na jevišti Národního divadla.

Pár měsíců po choceňské premiéře filmu zatklo Ladislava Broma gestapo kvůli jeho dřívějšímu pobytu v SSSR, který Broma inspiroval k natočení sociálního filmu Harmonika. Po čtyřech měsících jej na svobodu dostala přímluva Lídy Baarové. Brom jí na oplátku pomohl v roce 1948 utéci do zahraničí, když čelila stíhání za styky s nacisty. Sám se však po válce zpovídal také z toho, že v březnu 1939 vezl svého tchána a člena Národní obce fašistické Zdeňka Zástěru na Barrandov převzetí ateliérů A-B. Na obhajobu Broma se postavily známé osobnosti, například spisovatel Ivan Olbracht. Soud Broma odsoudil v roce 1947 k pokutě 200 tisíc. Poté Ladislav Brom v roce 1949 utekl ze země stejnou cestou přes Rakousko jako Lída Baarová.

A začal se zajímat o Afriku. Spisovatel Ernest Hemingway o Ladislavu Bromovi v padesátých letech prohlásil, že je to jeden z nejzasvěcenějších odborníků na tento kontinent.

„Brom z každé cesty do Afriky přiveze něco nového a neznámého. Jeho dokumentární dílo ho umisťuje mezi přední velké mezinárodní spisovatele,“ prohlásil o Bromovi Hemingway. Filmař z Chocně se s Ernestem Hemingwayem, který působil v padesátých letech také v Paříži, sblížil právě po africkém leteckém neštěstí slavného amerického spisovatele. Ladislav Brom totiž po svém odchodu z Československa začal natáčet dokumentární filmy v Africe a napsal řadu knih o svých cestách v Keni, Tanzanii a Ugandě. Jeho Africká Odyssea vyšla ve dvanácti jazycích a v roce 1972 i v Československu. Brom vytvořil i stejnojmenný pětidílný televizní seriál.

Ladislav Brom cestoval do Afriky mnohokrát v letech 1949 až 1962. podle jeho životopisců měl hlubokou úctu k lidem a kontinentu. Poznal napětí v Africe na konci koloniální éry a natočil několik celovečerních dokumentárních filmů, které se hrály v Německu, Francii a Kanadě.

V roce 1963 Brom odešel do USA. Jeho žena vzpomíná, že koncem roku 1966 začínala v Československu politická obleva. „Čechoameričané, kteří odešli po roce 1948, začali navštěvovat svou vlast bez perzekuce. Brom připravoval svou návštěvu Prahy. Začal psát své Vzpomínky na práci v Africe. Vydání jeho knihy Africká odysea připravovalo nakladatelství Orbis v Praze. Dříve než se cesta uskutečnila, obsadila sovětská armáda Československo. Africká odysea vyšla, ale Vzpomínky zůstaly nedopsány,“ popisuje.

Brom se už ale nikdy do Čech nevrátil. „Po Vánocích 1968 byl jeho první román The Eye of night v tisku. Brom se chystal na rozsáhlou kampaň pro reklamu své knihy a následkem toho na velký příjem z prodeje. Doufal, že výnos z knihy mu pomůže financovat výlohy s televizním seriálem.

Po odjezdu do montrealských laboratoří v lednu 1969 se Brom nachladil. Telefonoval mi často a nedokázal zapřít, že jeho stav se nezlepšil,“ popisuje Olga Spencer Brom. „Místo lékařské péče, kterou potřeboval, se rozjel na obchodní cestu, která nebyla nutná. Když znovu telefonoval, naléhala jsem, aby jel do nemocnice. Odmítl. Slíbil, že přijede druhý den domů. Nepřijel. Jeho přání, zemřít doma v náručí svých drahých se nesplnilo. Velké světlo zhaslo,“ končí žena filmaře a dokumentaristy.  

V Československu Ladislav Brom režíroval filmy:
Harmonika, Kariéra matky Lízalky, Vyděrač ,Klapzubova jedenáctka,, Tulák Macoun Bílá jachta ve Splitu, Ulice zpívá, Život je krásný, Skalní plemeno. Založil také vlastní produkční firmu Bromfilm, která vyprodukovala filmy Tulák Macoun, Ulice zpívá, Píseň lásky, Přítelkyně pana ministra, Poslední Podskalák, U pokladny stál, Život je krásný, Přednosta stanice.

Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage
PRODUKT TÝDNE

Kočičí jídelníček by měl být pestrý, chutný a zdraví prospěšný. Lahodná Brit Care kapsička poslouží jako kompletní krmivo nebo jako doplněk k suchému krmivu pro zvýšení rozmanitosti a chuti. Více zde.

BCC_pouch2.jpg

 

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.