Meteoroložka Alena Zárybnická: Teplotní extrémy budou častější
FOTO: Juliana Krizová a archiv Aleny Zárybnické

Meteoroložka Alena Zárybnická: Teplotní extrémy budou častější

27. 4. 2018

Alenu Zárybnickou známe z obrazovek České televize, kde moderuje Předpověď počasí. V našem rozhovoru vypráví o svých plánech na léto, ale i o tom, že nelze předpovědět konkrétní počasí na dobu delší než deset dnů. Čtěte povídání s křehkou blondýnou, která leze po skalách, chodí po horách na skialpech a vystudovala Matematicko-fyzikální fakultu.

Co si myslíte o počasí, které jsme měli v posledních dvou týdnech?
Duben je měsícem, pro který jsou typické výkyvy teplot typické – je to zkrátka apríl. Jen pro představu: vůbec nejnižší dubnovou teplotu jsme naměřili 9. dubna 2003 na Horské Kvildě -22 °C. Naopak nejvyšší maxima jsou z roku 2012, kdy bylo 29. dubna v Plzni Bolevci a Brandýse nad Labem 31,8 °C.

Čím to je?
Za počasí je odpovědná meteorologická situace, tedy to, odkud se k nám dostává vzduch. A právě duben je obdobím, kdy jsou rozdíly mezi jižní a severní Evropou výrazné. Proto bývají tak rozdílné teploty – podle toho, odkud k nám vzduch proudí. Letos jsme měli první letní den, tedy den, kdy teplota překoná 25 °C, už 9. dubna. A vůbec nejteplejší byla sobota 21., kdy se odpolední teploty na dvou stanicích (v Plzni Bolevci a Českých Budějovicích - Rožnově) dostaly i nad 29 °C. Dubnový měsíční rekord jsme tedy ještě nepřekonali, ale rekordně vysoké hodnoty platné pro jednotlivé dny, padaly často. A to i v pražském Klementinu, které měří od roku 1775.

Budou teplotní rekordy padat častěji?
Takové extrémy mohou být častější, je také jasné, že průměrná teplota roste a to se projeví i na pozvolném oteplování v průběhu celého roku.

Dá se odhadnout, jaké bude letos na jaře a v létě počasí?
Jednoduchá otázka, těžká odpověď. Existují sice sezónní předpovědi, ty ale srovnávají období s nějakým průměrem. Například odpovídají na otázku, jestli bude následující jarní či letní období teplejší nebo chladnější, než je průměr. Na otázku, jak bude na dovolené, nám rozhodně odpovědět nedokážou. Kromě sezónních předpovědí je pro Česko ještě k dispozici dlouhodobá předpověď. Ta funguje ale velmi podobně – srovnává dekády příslušného měsíčního období s průměrem. Pro klasické předpovědi používáme určitý typ numerických modelů a ty bývají s ohledem na danou meteorologickou situaci použitelné na maximálně 10 dní dopředu. A v některých komplikovaných situacích – jako jsou například přechody zvlněných studených front či výškové tlakové níže - mají potíže odhadnout už i například 24 hodin.

Takže jak bude na jaře a v létě?
Nezbývá, než se zase dívat na aktuální předpovědi.

Fungují pranostiky? Dá se něco odhadnout podle včel, mravenců atd.?
Pranostika je krásná lidová slovesnost, vycházející z dlouholetého pozorování počasí. Některé jsou psány tak, že v zásadě mohou nastat všechny možné varianty budoucího počasí – tedy jsou stoprocentně spolehlivé. Ty mě baví nejvíc. A příroda? Ta reaguje na to, co se v počasí děje. Například klesá-li tlak, což může být předzvěstí horšícího se počasí, létá hmyz níž, protože si připadá výš. A na to reagují vlaštovky. Proto se říká, že vlaštovky létající nízko, jsou předzvěstí zhoršení počasí. Ale to logicky nastat vůbec nemusí, protože ne každý pokles tlaku automaticky znamená zhoršení počasí. A takových příkladů bychom mohli vybrat víc. Žádný živočich není přesnější než numerický model.

Kolikrát denně se Vás někdo zeptá: jaké bude počasí? Nejste na tu otázku alergická?
Chápu to, taky mám potřebu, když potkám kamaráda lékaře, mu sdělit, kde mě zrovna píchá. Statistiky si nevedu, ale bydlím v Krkonoších a tam je to velmi důležitá otázka pro každého. Ráda pomůžu, když vím. Stejně jako lékař trpělivě vyslechne pacienta. A jakmile bych na to byla alergická, byl by nejvyšší čas změnit lokál. Čím bych se ale živila, nevím ….

Vystudovala jste Matematicko-fyzikální fakultu, což je jedna z nejtěžších škol vůbec. Jak jste se k tomu dostala?
V roce 1985 jsem začala létat na větroních a meteorologie mě během přípravy na pilotní zkoušky bavila nejvíc. Maturovala jsem v roce 1988 a řekla si, že meteorologii půjdu studovat na přírodovědu. Jenže tam jsou jen dva semestry. V plné šíři se dá civilně (mimo vojenskou katedru) studovat jedině na Matematicko-fyzikální fakultě, což mě i moji učitelku matematiky dost vyděsilo. Nebylo to jednoduché. Matfyz je škola pro talentované nebo vytrvalé. Já jsem byla ten druhý případ. Musela jsem si první dva ročníky společné všem fyzikům odsedět a doufala jsem, že se to změní, až konečně začne studium meteorologie. A změnilo! Úplně! Ještě že jsem měla tu trpělivost! Tedy, ještě že měli trpělivost moji zkoušející.

Jaké jsou vaše oblíbené letní aktivity?
Dřív to bývalo jednoznačně bezmotorové létání, skoro 25 let jsem létala na větroních. Teď žijeme na horách, na létání nezbývá čas a mé zájmy se posunuly do přírody, do té „tělocvičny“, co mám za okny. Takže kolo, lezení, ferraty,… horská klasika. Nemusím moc jezdit k moři, ale nikdy neříkám nikdy – třeba to jednou pro mě bude to pravé.

Na co se letos v létě těšíte?
Na jakýkoli den volna. V zimě jsem jich moc neměla a teď na jaře to není lepší. Povinností je víc, než bych si přála. Ale tak to prostě je. V plánu máme tradičně Alpy na kolech – tentokrát hlavně po Jižním Tyrolsku. Tuhle zemi mám moc ráda – asi jsem ten pravý potomek Rakousko-Uherska. Příroda je tam neskutečně nádherná a mentalita místních mi naprosto přesně vyhovuje. Dřív jsme jezdili na klasické jednodenní túry, teď nás baví i přejezdy od chaty k chatě. A když už něco pěkného projedeme, ráda o tom napíšu článek do Cykloturistiky nebo Elektrokol. Snad dobrá inspirace pro toho, kdo by si chtěl něco podobného vyzkoušet a hledá inspiraci.

Jaká je vaše oblíbená kniha, film, hudba? Doporučte něco našim čtenářům...
Je jich samozřejmě víc, ale nejčastěji a nejraději se vracím k Cestě do hor mého spolužáka z gymnázia Filipa Šilhana. Inspirující myšlenky… Škoda, že už nemůžeme zajít na pivo – Filip před lety zahynul v horách. Knížka vyšla až po jeho smrti. Film? Nejsem filmový divák. Miluju Cimrmany a českou klasiku. Hudbu poslouchám málo – i v autě si často pouštím rozhlasové rozhovory. Poslouchám kolegy a učím se, jak by měl takový rozhlasový rozhovor vypadat. Už třetím rokem totiž vysílám v Českém rozhlase Pardubice a Hradec Králové každý týden Zálety, tedy hodinový rozhovor s někým, kdo je nějakým způsobem Východočech – ať už původem či stávajícím životem. A vždycky mě překvapí, kolik výjimečných lidí kolem sebe máme. Rozhovory jsou velmi inspirativní i pro mě… Neskutečně mě baví se na ně chystat a pak si s lidmi povídat.

Jak jste se vlastně dostala do televize?
Přímo od zkoušky z družicové meteorologie. Když jsem skládala její písemnou část, zastavil se za mnou tajemný muž s culíkem a zeptal se mě, jestli bych jim při studiu nechtěla vypomoct s přípravou relace „Každá sudá“ pro kanál OK3, resp. pak ČT3. Byl to Jano Zákopčaník. S Taťánou Míkovou, Pavlem Karasem a dalšími kolegy jsme vysílali další dva roky. Později přišla nabídka odejít na Kavčí hory – využila jsem ji až napodruhé - po mateřské.

 

Kdo je Alena Zárybnická
Alenu Zárybnickou známe z obrazovek České televize, kde moderuje Předpověď počasí. Absolventka Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze ve volném čase létala, lyžuje, vyráží na skialpy, v létě na kolo a pěší túry. Žije ve Špindlerově Mlýně a za prací jezdí do Prahy, má syna. Píše knihy, podílí se na seriálu o skialpinismu Skialpem to začalo, který točí pro Českou televizi Sport.

rozhovor
Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.