Senior v síti akronymů
Ilustrační foto: pixabay.com

Senior v síti akronymů

5. 5. 2018

Informace nás obklopují na každém kroku. Jsou většinou přijatelné, protože se podvědomě snažíme vytěsnit nežádoucí sdělení nebo děj, jsou nevyčerpatelné návazností dalších událostí, jsou však také agresivní a záludné, zejména pro seniory komunikující s reálným světem prostřednictvím virtuálních sítí.

Je třeba se s tímto rizikem seznámit dříve než vstoupíme do tohoto tajemného světa. Pokud pochybíme, může být pokus o nápravu pouhým výkřikem do tmy. Mám své zkušenosti.

S čím se však potýkáme téměř všichni, bez ohledu na věk, jsou v titulku zmíněné akronymy. Jsou všude! Staly se součástí naší aktivní činnosti, jsou nepostradatelné, jejich zapomenutí má dalekosáhlé následky a co považuji za nejhorší, množí se nezávisle na naší vůli. 

Dle slovníku cizích slov je akronym zkratkové slovo složené z počátečních hlásek nebo slabik více slov. Nejrozšířenějším a nejvíce používaným „děsem“ je PIN (osobní identifikační heslo). Zapomeneme PIN, zapomeňme na výběr peněz z automatu, aktivaci mobilního telefonu, aktivaci vstupních kódů k čemukoliv.

Pokud si pod pojmem kód vybavím šifru, je to ještě dobré, protože mne napadnou filmy Šifra mistra Leonarda, Kód Enigmy, různé obrázkové šifry, incký kipu (uzlíkové písmo), morseovka nebo Brailovo písmo. Pokud jde o další příklady významu kódu jako systému znaků a pravidel pro předpis jiných znaků, začínám se ztrácet v množině nepochopitelných zkratek, zejména v internetové komunikaci, při čtení návodů k použití výpočetní techniky, klávesových zkratek na klávesnici počítače atd. (vida, opět jeden z nich!) Kdo má zájem, může nahlédnout do seznamu českých a anglických akronymů a bude vědět o čem píši. Jsem senior zapletený do sítě záhadných zkratek a hledám klíč klíčů, průvodce, který mi umožní bezproblémovou komunikace s přáteli, dětmi a  vnoučaty. Učím se rychle, ale zapomínám ještě rychleji a doufám, že nebudu muset brzy poslat SMS s SOS na IZS!  BBL.

Již delší dobu nespoléhám na pamět a všechna důležitá identifikační čísla, hesla, kódy a data mám poznamenaná a největší starostí je zapamatovat si kde. Dalším krokem může být implantát čipu s důležitými údaji včetně PUKu na ruční ovládání, abych mohla být OFF dle vlastního uvážení. Po psovi budu druhým čipovaným členem rodiny.

Hodnocení:
(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Také mám stejný problém, nepamatuji si PIN. Proto moje nákupy, pokud to jde nepřesahují částku 500,- Kč, abych jej nemusela zadávat.....zajímavý článek.
Zorka Horká
Pro mne je nejhorší ta občasná žádost o změnu hesla. Prý pro lepší bezpečnost. To je pak cvičení paměti :-)
Hana Rypáčková
Nejhorší je požadovat heslo jen jednou a caps lock. Než jsem na to přišla , že mám velikost písmen obráceně, byla jsem zralá na -Chocholouška.
Libor Ptáček
Jednou jsme pro firmu kde jsme pracovali měnili z důvodů podezření narušení asi dvacet vstupních kódů, a u bankomatu jsem si nemohl vzpomenout ne ten svůj. Ale jednoduchá rada. Zadejte si jako pin přeházená data narození, našišlanou básničku vnoučat, nebo totéž, třeba v hanteku nebo vašem nářečí nebo včetně pravopisných chyb. Vzor: skacal peš pšeš voveš.
Dana Puchalská
Nebo místo palce budeme na ten bankomat koukat a rozezná nás podle očí.
Danuše Onderková
Nedávno se mi stala zajímavá příhoda. Platební kartou většinou platím a najednou jsem potřebovala vybrat větší částku z bankomatu a jakmile jsem měla zadat PIN, začalo mi to v hlavě šrotovat, na platbu PIN znám, ale jaké mám na výběr z bankomatu? Riskla jsem to a pokusila se zadat stejný PIN jako při platbě. A v tu chvíli mi to došlo. Ty blb.., na co myslíš, vždyť výběr nebo platba je stejný PIN, řekla jsem si a musela jsem se smát jak to někdy s člověkem zamává...
Dana Puchalská
Už jsem si pořídila i tzv. notýsek - blbínek. Ale nejhorší je tahat ten notýsek s sebou. Zatím si pamatuju všechny. Zatím mám na ta čísla různé mnemotechnické vychytávky tak tiše doufám,že je nezapomenu.Přece si nebudu ta numera tetovat na ruku.
ivana kosťunová
Jestli půjde vývoj v tomto směru dál takovým tempem jako dosud, budeme se za čas všude přihlašovat otiskem palce. A na to já čekám a hýčkám svůj palec, aby byl v pořádku. :))
Jana Kollinová
Karel H.: Děkuji za video. Téměř jsem zapomněla jak byl text Ivana Mládka vtipný. Pobavila jsem se a doporučuji poslech i ostatním íčkařům.
Marie Doušová
Mám pocit , že se dnes bez pinu nedá skoro nic zařídit. Platební karta, hesla na počítači ,atd. Je toho v dnešní době docela hodně ,co si člověk musí pamatovat.Hlavně , kam si tajná hesla zapsal. Doufám , že to ještě nějakou dobu zvládnu. Článek zaujal.
Libor Farský
Výborně, to je článek z rodiny "Hrátek s češtinou" a tentokrát z těch, které nám znepříjemňují život !!!
Karel Hyndrák
Pro jistotu jsem vložil video Ivan Mládek Zkratky : V OÚNZ na WC chytil mistr TBC, atd.
Věra Ježková
Jano, zlatá slova. Hlásím se do party. Množství nových PINů a dalších podobných nepříjemností se snažím omezovat na minimum. Takže stejný PIN mám k mobilu a počítači; uvítala jsem možnost dát na maminčinu platební kartu tentýž PIN jako mám na své – poté, co mi dala plnou moc, neboť sama do spořitelny už nedojde. Čísla samozřejmě zapsaná mám a zatím vím, kde. Štvou mě taky přihlašovací hesla na různé weby.
Zuzana Pivcová
Původně jsem myslela, že všude při registraci na internetu budu dávat stejné heslo, ale někde ho to odmítalo, že je příliš lehké, tak jsem to různě přetvářela a samozřejmě jsem si to nezapsala. Přes internet objednávám třeba nějaký přírodní lék kocourovi, ale pokaždé jsem vedle - chybné heslo a já se jako hloupá zase registruji znovu. Také jsem si před odletem chtěla vypnout před pár lety starý mobil, ale najednou jsem si nemohla vzpomenout na PIN. Bylo jasné, že ho v cizině neotevřu, tak jsem honem ještě volala kamarádovi, aby mi to proboha u operátora zjistil. Podařilo se, ale jinak je tohle pro mě pěkný mazec. Článek mi trochu vylepšil náladu, díky, Jano.
Naděžda Špásová
Jano, sice to není k smíchu, ale přesto mě váš článek pobavil. Je, bohužel, až děsivě pravdivý. Sice si to vše zatím pamatuju, ale jak dlouho ještě. Nejlepší byl ten konec. Vzhledem k tomu, že čip nemají ani naši pejsci, nebudu očipovaná ani já. Třeba se budu chtít někdy ztratit. :-)
Elena Valeriánová
Jano, mám stejný problém. A vždycky mě tyto novoty pěkně vyvedou z míry. Hesla na různé weby - to je oříšek, může být jedno všude a nebo má být pokaždé jiné? PIN ke kartě nosím v hlavě už léta a minulý týden jsem nevěděla, je druhé číslo 6 nebo 8? Mám si to vše někam napsat, abych to pak ale našla. Ach jo, složitá doba.