400 let od třetí pražské defenestrace r. 1618
FOTO: Francesco Gasparetti pro wikimedia.org

400 let od třetí pražské defenestrace r. 1618

14. 5. 2018

23.května uplyne 400 let od třetí pražské defenestrace. Zdánlivě bezvýznamný incident, kdy radikálové českých protestanských stavů pod vedením Jindřicha Matyáše Thurna vyhodili z okna Pražského hradu nejvyšší představitele králova úřadu - Viléma Slavatu z Chlumu, Jaroslava Bořitu z Martinic a písaře Filipa Fabricia- vešel do dějin jako "třetí pražská defenestrace" a odstartoval nejhorší konflikt v Evropě - třicetiletou válku.

Demonstrativní akt odporu českých stavů proti porušování Rudolfova majestátu za použití násilí, byl jimi samými považován za legitimní řešení neutěšené politické situace vlády Ferdinanda II.Habsburského. Následovala bitva na Bílé hoře 8.11.1620 s definitivní porážkou stavovských vojsk a hromadná  poprava 27 odbojných stavů ("českých pánů") 21.6.1621.

Obě předchozí defenestrace z 15.st. rr. 1419 a 1483 jsou součástí husitského věku. Symbolicky označily počátek a závěr české reformace. I dnes jsou pro nás jakýmsi mementem či varováním. Je však rozdíl mezi defenestracemi v 15.století a tou z r.1618.

Ta první vedla k zahájení husitské reformace a skončila vítězstvím české reformace, zatímco po té třetí vzplanul na Evropském kontinentu krvavý konflikt, z něhož česká reformace odešla fatálně poražena.

Třicet let trvající boj mezi absolutistickým habsburským mocenským blokem (Rakousko, Španělsko) a protihabsburskou aliancí evropských států pod vedením Francie zpustošil Evropu, zničil města, vesnice, hrady, zámky. Úbytek obyvatelstva byl šokující..

Připomeňme si tuto událost, která, i přes všechna následná utrpení lidí té doby, je nedílnou součástí našich dějin.

Jak řekl francouzský spisovatel a filosof Jean Paul Sartre: "Kdo se nepoučil z dějin, musí je znovu prožívat".

 

 

 

 

 

 

Hodnocení:
(4.9 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Vlaďko, naprosto s Vámi souhlasím s hodnocením nepodařeného filmu. Moc jsem se na něj těšila, ale ani jsem nedokoukala, jak mě rozčílil. Hezké byly jen ty kostýmy. Váš přehledný článek vypověděl kvalitně a stručně , o co šlo. Škoda, že se to také nepodařilo filmu.
Věra Lišková
Stručné, jasné , přehledné, to by byla paráda, takhle se učit dějiny.
Vladka Steinová
Dobrý den přátelé, děkuji za Vaše hodnocení. Z filmu, který uvedla včera večer CT1, jsem velmi zklamaná. Snad jen kostýmy a natáčecí místa-to stálo za to, ale samotný děj, jádro příběhu to ne. Ano, i když děj byl prezentován z pohledu a nitra hraběnky Thurnové, přesto myslím, že nás tvůrci moc neoslovili. Tři vyhození místodržící také mělí své další a zajimavé osudy. Nejvice mě zklamaly záběry bitvy na Bílé hoře.Tam byla věrohodná jen ta mlha.Léta jsem chodila s vnukem na rekonstrulci bitvy na BH, která vždy byla věrohodná, zážitková a nekolidovala s dějinnou linií. Každý máme ale svůj názor.Děkuji Jarce Handlové, která ve svém příspěvku připomíná výstavu v letohrádku Hvězda.
Jaroslav Rodzenák
Je naprosto namístě si připomínat byvší významné události k nimž určitě zmíněná defenestrace patří. Dějiny se opakují, dnešní někteří vrcholní politici by si také zasloužili podobnou kratochvíli ve formě výhozu o okna. A film ? Moc a moc špatný, čekal jsem více. A přitom tolik zajímavý scénář. Každopádně díky za článek !
Věra Ježková
Jano, také jsem se včera dívala a byla jsem z toho trochu na rozpacích. Od filmu jsem čekala víc. Tento článek vítám.
Jana Šenbergerová
Obávám se, že ač učenliví, jsme nepoučitelní.
Jana Šenbergerová
Na Čt 1 dávali včera večer film na toto téma Bůh s námi - od defenestrace k Bílé hoře. Česká televize ho natočila v koprodukci s rakouskou ORF a francouzkou-německou ARTE ke čtyřstému výročí. Kromě Pražského hradu se natáčelo na zámku Kratochvíle, v Telči, na hradě Švihov a v dalších historických objektech. Události byly předkládány z pohledu ženy vůdce povstání Jindřicha Matyáše Thurna. Mě moc nezaujal a docela by mě zajímalo, jak ho vnímali jiní diváci. Dnešní článek hezky doplnil včerejší film.
Zuzana Pivcová
Díky za vysoce informativní článek. Zajímavé, že dřív se nespokojenost s vysokými "vládními činiteli" řešila takto - ručně a stručně. Dnes se na ně vztahuje imunita a kde zůstalo právo...
Jaroslava Handlová
Vladko, to je náhoda. Já zrovna včera dopoledne jsem byla v letohrádku Hvězda, kde probíhá zajímavá výstava Ferdinand II., která připomíná tyto a další dějinné souvislosti. Tam jsem si osvěžila dávnou historii a dnes je zde připomínka od Tebe. Díky, výborné.
Blanka Macháčková
Jsem moc ráda, že jste tuto historickou událost připomněla. Děkuji.